Koralína a svět za tajnými dveřmi

Trochu jsem měl obavy, když se snímek pomaleji rozjížděl a svým příběhem se viditelně snažil zaměstnat především divákovu fantazii a trochu i trpělivost, ale přibývající minuty jakékoli pochyby úspěšně smazávaly a já jsem byl s konečnou podobou čím dál více spokojený. Jasně, není to žádný Miyazaki, chybí tomu poutavé skladby Dannyho Elfmana a celá zápletka nevyzní nijak extra libozvučně, ale pořád je tam to kouzlo, nápaditá myšlenka a velmi originální zpracování, což je u animáků vždycky to nejdůležitější. Oscarová nominace je dle mého naprosto zasloužená a mluví v podstatě za vše.. (15.10.2012)

[imdb: 8.1/10] | me: Krásna rozprávka, ktorá ma vtiahla do magického fantazíjneho sveta na opačnej strane malých dvierok. Miestami príjemne strašidelné a taktiež vtipné a celkovo veľmi pútavé. No, prdiaci, grgajúci Shrek to nie je ani náhodou ale o to viac si vážim takúto rozprávku - doslova rozprávku - milú a tajomnú, proste takú aka má správna a na oko lahodne pôsobiaca rozprávočka byť. Veľmi príjemná zmena ! (17.06.2009)

Henry Selick je zaujímava postavička. Všetky tie opletačky okolo Predvianočnej Nočnej Mory sú veľmi zvláštne a zavádzajúce. PNM je braná každým ako Burtonov film, bez ohľadu na to, že na režisérskej stoličke bol Selick. Coraline je už úplne bez Burtona a ikeď práca týchto dvoch pánov je určite podobná, Selick sa ukázal ako úplne sebestačný a vyspelý tvorca. Coraline je parádna potemnelá rozprávka s kúzelnou stop-motion animáciou, nechýba jej skutočne nič. Mierna neoriginalita mi je ukradnutá, keďže toto dobrodružstvo šlape skutočne na vysoké obrátky a prakticky každá scéna prináša fantastické kúzelné divadlo. Som veĺmi zvedavý, čo vzíde s ohlásenej spolupráce Selicka a Pixaru. (8/10) (25.05.2010)

Paradoxně bych ocenil méně Selicka (neonové a hlodavčí infantility v rouše všudypřítomného odkazování) a více klasického Burtona (vyspělé makabrózní morbidity s černohumornou úderností), ale přesto jsem si tuhle v podstatě šíleně nepůvodní, nicméně skutečně mrazivě podanou moralitku o závislosti na a pokušení jinými, "dokonalými" světy, kde můžeme při neopatrnosti snadno zabloudit, zapomenout na šedivý a fádní svět na druhé straně dvířek a stát se přízrakem (s knoflíky místo očí), dokázal vychutnat (asi pro to podbízivé psychoanalyticko-mytologické čtení). Maličko se ale obávám, že vedle stylové ucelenosti Nightmare Before Christmas, popř. Mrtvé nevěsty zapadne trochu zdrogovaná Koralína (i navzdory technické dokonalosti) do temnoty bezedné studny, která je ve výše zmíněné psychoanalýze obecně považována za symbol nevědomí, v umění pak za metaforu pozvolného zapomnění. Byla by to škoda? Odpověď na konci tunelu "druhého" narození. P.S. Bruno snaživý, ale na Dannyho notičky for darkened people nemá "gebíry". (16.06.2009)

Pro děti, které touží prostřednictvím ponuré „gaimanovštiny" fyzicky dospět (ó, jak bláhová představa, ale přejme jim to) a přepsat dětskou narcistní fantasii kulturní pamětí (ve filmu nevidí sami sebe, ale Alenku), a pro dospělé, kteří mentálně a sexuálně ještě nedospěli a dosud sní o tajných dveřích (aniž chápou, že ony „dveře" označují ženskou vagínu; vstupní králičí nora pak mužský pyj zevnitř). Historka z natáčení, podle níž se alternativní svět Selicka začal postupně zabydlovat skutečnými zvířaty a hmyzem, je tak jen anekdotou, nikoliv opakováním legendy o řeckém malíři Zeuxidovi, na jehož namalované hrozny se slétali skuteční ptáci. (05.06.2009)