Tváří v tvář

Jak Miliana nemusim, tak v tomhle filmu byl docela snesitelnej. Oproti prvnimu westernu Sergia Sollimy se tady tvaril drsne a vazne, ale v ty damsky paruce mu to moc neslo. Nicmene tenhle film vyrazne podrzela originalni zapletka, ve ktere si ostrilenej bandita a liberalni profesor postupne vymenuji role. Na spagetak prekvapive dobry. (18.07.2019)

Začátek sliboval mnohé, ale s každou přibývající minutou jsem byl víc a víc na rozpacích. Scénář se mi zdál čím dál hloupější a Gian Maria Volonté sice hrál skvěle, ale jeho postavě (vinou scénáře) jsem jeho urychlený přerod z uťáplého profesůrka v zabijáka prostě nevěřil. Velká přestřelka od stejného režiséra dopadla o poznání lépe. Tohle drží nad vodou slibná první polovina a skvělá hudba Ennia Morriconneho. 50%. (23.04.2022)

Anachronistické, ale zdaleka ne nesmyslné. Kolik takových intelektuálů se ve 20. století vydalo Fletcherovou cestou? "Individuální násilí, to je primitivní a ilegální. Ale masové násilí může změnit svět." Lenin, Trockij, Mussolini, Pol Pot, bin Ládin. A všimli jste si, jak se dobro a zlo v režii Fletchera bleskurychle zrelativizovalo? Starosvětský loupežník Bennett na to neměl žaludek. --- Záměr chytrý, ale žánr westernu tenkrát tak nějak vylučoval, aby se za věcí šlo důsledněji. (26.04.2022)

...aneb když se zlo dá do řeči s dobrem a začnou se přít. Ušlechtilé, vzdělané, leč naivní dobro počne divokému, nezkrotnému, leč zkušenému zlu argumentovat pojmy jako svědomí, láska k bližnímu či milosrdenství, zlo nezůstavá pozadu a vytasí se se svobodou, uspokojením či odplatou. Jejich spor je dlouhý (víc než jednu a půl hodiny) a je prosycen mnoha vystřelenými kulkami, poset mrtvými a zraněnými muži a zavát prachem (italské) prérie. Vše spěje, zdá se, k jedinému možnému závěru a ano, zlo nakonec prozře a kaje se, vše by mohlo být jak má, ovšem zlo nepočítalo s tím, že dobro zase uznalo jeho argumenty...Dobré špagety s tradičními přísadami, ale ten kuchařův pokus o mísení sladké s ostrou příchutí mi moc nechutnal. (18.11.2013)

Co na mně napřed působilo jako hodně špatná naivní zívačka s pekelně pomalým rozjezdem se tak nějak plynule zvrtlo v opravdu výbornou a jak se ukázalo i promyšlenou a zejména zábavnou westernovou podívanou. Opravdu velmi chutná porce špaget od pana šéfkuchaře Sollimy. A ani mi nevadilo, že maestro Morricone zde předvedl výkon toliko průměrný. P.S.: Volonté opět výborný, i když je tu nakonec zase za padoucha. :o) (19.07.2013)