Přehrada (E04)

"Počkej, ty pičo!" Matej Landl, moje dětská láska ze Spadla z oblakov, málem jsem ho nepoznala :-D Kraj razovity, ale super lidi! Super atmosféra, jen malý detail, hodně mi tam vadí ženské postavy, dnes ta Němcová, tu snad vybrali z ochotnického souboru, to afektované přehrávání se tam fakt nehodí... Martin Finger je frajer jak cyp! Věřím mu úplně všechno... těším se na blížící se finále (30.01.2022)

WOW! A v tomhle já jsem bezstarostně vyrůstal. Tíživá hutná a až lepkavá nálada červencového léta kdesi u Orlíku, k tomu naprosto bezvadně pasující hudba a Sokol konečně začíná vyrůstat z postavičky "Srandovního strejdy, co uvádí tu travesti taškařici" do temného polozáporáka. A asi to s ním nedopadne dobře. (31.01.2022)

Hovorí sa že že za málo peňazí málo muziky. Táto prequel krimi séria obstojí aj porovnanie s nepomerne drahšími Britskými alebo Francúzskymi detektívkami, výnimka potvrdzujuca pravidlo? Priznám že v mojom hodnotení zohráva úlohu aj to že si na tú strašnú dobu, keď komunizmus už nefungoval a kapitalizmus bol v plienkach, že je v tom trochu nostalgie. Navyše v tomto diele zahviezdil aj CHACHAR Maťo Landl... 90% ! Neviem sa dočkať nedele... 🧐🤔😁 (31.01.2022)

Baví mě na tom, jak se podařilo docela notoricky známý kauzy natočit tak, že jsou znovu pro diváka zajímavý. Vím, že sud najdou a přesto ani nedutám, když ho hledají. Finger jako Plíšek je výbornej. Stará škola, ohař, co chytne a nepustí. Sokolův Tůma a jeho v dobrý víře myšlená nebezpečná hra s podsvětím, o který už ví, že zavání obrovským průserem, je taky zajímavej. A trio doplňuje mladej schopnej vyšetřovatel, kterej ve svý mladický naivitě nevidí, že i on si hraje s ohněm, i když trochu jiným, než jeho zkušenější kolega. Paráda. Málokdy se těším na pokračování nějakýho českýho seriálu a tohle je zrovna ten příklad. (01.02.2022)

Nepamatuji si, že bych si kdy z nějakého českého seriálu odnesl takový zážitek jako po čtvrté epizodě Devadesátek. To, co tato epizoda divákovi dala, by se dalo bez nadsázky přiřadit k highlightům nejen tuzemské seriálové tvorby, za kterou by se nemusely stydět ani lepší zahraniční produkce. Nevybavuji si, že bych po dosledování nějakého CZ/SK seriálu zíral na závěrečné titulky s otevřenou pusou a právě zpracovával zážitek, který daleko převyšuje návštěvu kina. Atmosféra, napětí a tíživá hudba Juraje Dobrakova vrhne diváka do středu dění a to způsobem, že si ani neuvědomíte, že sledujete televizní seriál. Už v tuto chvíli lze Devadesátky považovat za klenot české seriálové tvorby, který už teď sedí na trůnu a na míle převyšuje laciné, brakové, hloupé a scénáristicky/dramaturgicky primitivnější konkurenty, které cílí na nenáročné a po pracovním dni unavené publikum (zdravím Voyo a kreativní producenty tuzemských komerčních televizí). Pokud by se tvůrcům i nadále podařilo přidat pod kotel a zobrazit následující bezprostřední dění ve své surovosti a ohyzdnosti tak , jak se celá kauza udála, tak tu můžeme mít český Černobyl a to bez nadsázky. Klobouk dolů všem zúčastněným a Marešovi zvlášť. PS: Juraj Dobrakov coby skladatel se mi začíná čím dál tím víc líbit. (01.02.2022)