Devadesátky

K polapení „drbanů“ je zapotřebí pracovitost, urputnost, smysl pro spravedlnost i obětování rodinného života a je smutné, že i když to všechno dáte na oltář, nemáte jistotu, že se vám systém nakonec nevysměje.. Šest dílů stahování smyčky kolem orlických vrahů trochu trpí na to, že krom otazníku, jestli si bude muset Sokolův Tůma za přítomnosti Bořkova akcentu „vykopat mogilu“, jen stěží něčím překvapí, nicméně spirit divoké dekády a prvky autentičnosti jdoucí za pamětníkem Marešem mají schopnost ledasco vynahradit. Poklona pro kostymérky, které musely odolávat atakům molů a Bebjakovi, který tomu vtiskl tvář a jako bonus postavil ve třetí epizodě Sokola s Fingerem před barák zvaný Šumperák. Neříkejte mi, že to byla náhoda.. (14.02.2022)

Takže, co je v jiných krimipříbězích funguje tak nějak samo, jako zajišťování důkazů, technika a podobné vymoženosti, je tady samo o sobě zdrojem zápletek i napětí. Možná máme na dně přehrady sudy, ale i kdyby tam nakrásně byly, jak se k nim dostat? Jak je vytáhnout a odvézt? Jak je otevřít? Na základě písemného příkazu... A kdo to zaplatí. Zkrátka realita. Což nefunguje u většiny krimipříběhů vůbec, zatímco tady, stejně jako v Příbězích prvního oddělení, autoři dokazují, že reálné neznamená nudné, ba naopak. Teď už jen zbývá otázka, zda můžeme čekat Devadesátky II, tentokrát o LTO. (14.02.2022)

Hodnotím níže, než jak bych si přál, ale když ono to  opravdu bylo takové půl na půl. Největší smůla Devadesátek je, že prostě v tom, že je nemůžu nesrovnat s Případy 1. oddělení, a ty byly rozhodně lepší. Přehlednější, každý díl byl nějak uzavřený, kromě samotných případů mě zajímaly i civilní, většinou dobře napsané osudy jednotlivých postav. V Devadesátkách mi to chybělo, protože takový příběh dostal vlastně jen mladý Kozák ve spíše nesympatickém podání Kryštofa Bartoše, a není to rozhodně žádná hitparáda - jedno klišé za druhým. První tři díly seriálu, přepostavované, zmatené, psané pamětníkem té doby a znalcem případů pro další pamětníky a znalce, mě navíc málem odradily od druhé poloviny, která už byla lepší (s výjimkou Kozáka a prostitutky), Peter Bebjak ji opatřil výbornou atmosférou a nesmírně ji táhl Martin Finger. Vlastně i Ondřej Sokol byl fajn, mile mě překvapil, a díky jeho a Fingerově chemii se povedl i konec, jakkoliv nereálně mohl jinak působit. (26.01.2023)

Český Narcos je přiléhavý název. Sice se celý odehrává z pozice vyšetřovatelů, ale kvalitou se svému zaoceánskému příbuznému prakticky rovná. Výborně zpracované téma, dobová móda, technika a atmosféra zachycena dokonale, skvěle zahrané (mě úplně uchvátil Finger, kterého znám spíš jen pouze hlasu z audioknih) a celkově toho vážně nemám moc co vytknout. Jakožto dítě devadesátek jsem sice tuto dobu příliš nezažil, ale po vzoru Sametových vrahů další nahlédnutí do těchto let v našich podmínkách mrazí. Ke všemu mě tento počin nahlodal, abych konečně sjel i 1. oddělení. Jeden z nejlepších krimi počinů poslední dekády, nejen v našich luzích a hájích. (03.04.2022)

Tenhle seriál má jeden velký problém, kterým je jeho název, jelikož by to místo devadesátek mělo být něco jako "Orlický vraždy a jeden Jonák k tomu." Jinými slovy, je obrovská škoda, že se neobjevilo mnohem víc případů, obzvlášť, když o některých se vydatně v seriálu hovoří (Roubal). Krom toho je to ovšem výborné, filmařsky i herecky, snad jen kamera a barevné filtry by možná mohly působit trošku lépe, ale to by bylo dloubání tam, kde to není třeba - je to prostě povedené, dobré a nemá to plíseň nohou. (07.03.2022)