Nezralé maliny

Ježiši tak toto je nezapomenutelná nádhera a skvělá herecká příležitost v podobě nezapomenutelného koncertu třech nestorů českého divadla a filmu. Snímek doslova nabitý nezapomenutelnými scénami, hláškami a nejrůznějšími vtipnými glosami. Film plný sentimentálních vzpomínek, nejednech výčitek, životních proher, ale také krásných vzpomínek na někdejší lásky a přátelství. Nej nebyl ani Beďár s Pinďasem ale samozřejmě nikdo jiný než mrzutý, zahořklý a nemocný morous Šána alias Miloš Nedbal scéna u piána s Ladislavem Peškem je vynikající, stejně tak jako Peškova slova o lidech ovcích:-) Slavná televizní klasika, neuvěřitelně svěží film a film který má stále co říct a nabídnout i dnes a takřka po třiceti letech...Páni herci by asi pěkně koukali:-) (06.09.2007)

Je to strašné, ale po dokoukání tohoto díla jsem měl dojem, že jsem hleděl do zrcadla a pozoroval sám sebe. Tolik bolesti, zklamání a trpkosti jsem již delší dobu neviděl. Ačkoliv nejsem příznivcem Miloše Nedbala, v této roli před ním smekám, neboť nikdo jiný by to zřejmě nezahrál lépe. Tak jako jsou lidé, kteří projdou životem s lehkostí jim vlastní, musí jako protipól zřejmě existovat lidé, kteří si celý život protrpí, většinou bez porozumění ostatních. Nádherný, hluboký a pravdivý příběh ... Proč jen 4 hvězdičky? Protože nikomu nepřeji, aby musel prožívat cokoliv z trpké části tohoto příběhu, a naopak přeji všem, aby objevili krásná přátelství, o kterých by si nemysleli že mohou existovat. (26.12.2009)

Místy už herci zvetšelí a těžko koukatelní, ale i tak... Miloš Nedbal obdržel po premiéře snímku titul Národního umělce a dával si to souvislosti se svou životní rolí Šandrocha právě v této inscenaci a byl scénáristovi Hubačovi do konce svého života za to vděčný. Natáčelo se v Praze,Panenských Břežanech v Telči. Závěrečná epická scéna usmíření a  rozhoupávání zvonu byly natočena v Telči na náměstí Zachariáše z Hradce v Kostele sv. Ducha.  V roce 1984 adaptoval film scenárista Hubač pro Národní divadlo, kde se hrála pod názvem"Stará dobrá kapela". (24.08.2014)

"Ona nesnášela dve věci. Když jsem s ní nesouhlasil a pak když jsem s ní souhlasil."     Výborná psychologická dráma s trpkou príchuťou o dávnom priateľstve, neradostnom starnutí a nenaplnených životných snoch. Televízne inscenácie ma zvyčajne príliš nebavia, ale pri Františekovi Filipovi si nemôžem pomôcť. Jeho diela totiž majú svoju hĺbku a sú úžasne ľudský hrejivé. Charaktery filmu "Nezralé maliny" sú veľmi rozmanité, niektoré so starými ranami, ktoré sa doteraz nestihli zahojiť ("Jenom jednu jsem mel rad, tú mi sebral kamarát."), každá z postáv sa so starnutím vyrovnáva po svojom, každá svojim spôsobom bilancuje svoj doterajší život ("Až když myslím na smrt, začínam chápat život."). Zásadné pre film je to, že tie postavy sú výborne zahrané skvelými hercami, vyzdvihnem hlavne trojicu Nedbal - Pešek - Filipovský. Film v sebe zahŕňa komiku i tragiku súčasne a má výborné glosy ohľadom vtedajšej spoločnosti ("Řekl, že jsem zloděj!" "Ale prosím tě, to se dneska tak nebere."). Maláskova hudba už len veľmi vhodne dotvára celkovú nostalgickú atmosféru. Pri tých všetkých kladoch dokážem odpustiť aj tú slabšiu obrazovú kvalitu (lacný televízny vzhľad). (25.02.2022)

Hubačův příběh o stárnutí dává prostor pro kvarteto mužských. Téměř nerudovsky laděný vztah mezi Šánou (Nedbalem) a Pitnerem (Pešek), jehož rozuzlení je odhadnutelné. Zajímavé je, že Peškovi, Nedbalovi, Filipovskému a Šejbalové bylo 72 – 74, Sklenčka byl o 13 let mladší. Přípravy na sraz spolužáků mi chvílemi přišly natahované. V závěru zaujme scéna na městské věži v Telči. (14.01.2010)