Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh o setkání abiturientů píseckého gymnázia, příběh o přetrvávající síle přátelství, lásce, čestnosti a povinnosti autora Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k nejkrásnějším inscenacím České televize. A patří také do dlouhé řady vynikajících a nejsledovanějších filmů, inscenací a seriálů, které režisér František Filip během pěti desetiletí svého tvůrčího působení v televizi vytvořil. Dílo F. Filipa je prostoupeno hřejivým porozuměním pro všechno lidské, vyzařuje povzbuzující úsměv a naději. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

Marthos 

všechny recenze uživatele

O smyslu a poslání této dnes již klasické televizní inscenace bylo napsáno a vyřčeno mnoho velkého. Snad nejlépe vystihl své dílo dramatik, spisovatel a scénárista Jiří Hubač, který kdysi poznamenal: Nezralé maliny jsou o přemýšlení o stáří, tedy vlastně o životě. Teprve ve stáří totiž přicházíme na to, co mělo a nemělo smysl, jaké jsou hodnoty a jistoty, jež třeba marně hledáme. V tomto zralém věku se člověk může zbavovat všech zbytečností, marginálií. Ale chtěl bych zdůraznit, že většinou nijak zvláště nezmoudří. Spíše se stává opatrnějším. Dalším mýtem je, že stáří je krásné. Není. Je to ztroskotaná loď, která ale má jednu výhodu: nacházíme určitý klid a mír a na všechny věci, jež nás dříve vzrušovaly, se díváme s určitým nadhledem. Scénář o setkání bývalých spolužáků maloměstského gymnázia, které ne náhodou připomene jinou slavnou abiturientskou slavnost a sice Šrámkův Měsíc nad řekou, dovedl Hubač napsat bez příslovečného nádechu povrchního sentimentálního patosu a přitom s hlubokou životní moudrostí a emotivní silou. Komorní příběh čtyř zralých mužů, kteří rekapitulují svůj minulý život a přitom zjišťují, že je vlastně neustále obklopovala podvědomá trýznivá samota, je neopakovatelným hereckým koncertem veteránů českého divadla a filmu Miloše Nedbala, Ladislava Peška, Františka Filipovského, Oty Sklenčky a Jiřiny Šejbalové. Superlativů na vrub všech zúčastněných zde zaznělo také mnoho a pro některé z nich znamenaly Nezralé maliny vrcholné zakončení jejich umělecké dráhy. Závěrečná scéna na zvonici kostela, kdy dojde k symbolickému odpuštění a usmíření, dojímá a ohromuje zároveň. A napovídá, že ryzí přátelství je nade všechny křivdy světa. ()

pytlik... odpad!

všechny recenze uživatele

Hrůza. Od samého začátku mi byly všechny hlavní postavy, s výjimkou Nedbala, až nechutně nesympatické. Jaká škoda, že vnoučata nezamykala Peška v pokoji důsledně, a on se tak volně pohyboval po plátně a otravovat život všem okolo. Mohli jsme být ušetřeni jeho doslova svazáckého nadšení a jeho moralizujících řečí, ze kterých by vrhl i Mirek Dušín. Nejlepší postavou byl bezesporu Nedbal, minimálně na začátku příběhu. O něm jediném se dalo říct, že věkem člověk moudří (pokud by tohle přísloví platilo, ani si nechci představovat, jak vypadali Pešek se Sklenčkou v mládí, vyplývalo by z toho, že v Písku maj kromě zvláštní školy i zvláštní gymnázium). Samozřejmě bylo naprosto jasné, jak příběh skončí, že se Nedbal polepší. Stejně jako se nemusím dívat na rozbíjení věcí, mučení zvířátek a dalších podobných věcí, nechtěl jsem být svědkem ani tohoto, proto jsem už sledoval film jen jedním okem. Že já radši to oko nezavřel, to, co předvedl Nedbal v rámci svého pokání na té zvonici, překonalo mé nejhorší představy a film oprávněně letí do odpadu. Jediné plus zaslouží Hubač za to, jak hezky a přirozeně zakomponoval do děje Nedbalovu pleš ("z toho vzteku mi slezly vlasy!") a za výrok, který přibližně zněl, že jako člověk začíná víc chápat život, když přemýšlí o smrti. ()

Reklama

Luciana 

všechny recenze uživatele

Tato televizní inscenace oceněna dvěmi cenami na MTF Zlatá Praha, se stala zároveň labutí písní jedné z našich nejlepších a nejosobitějších hereček, Jiřiny Šejbalové. Nezralé maliny jsou příběhem o trpkosti stáří, pocitu promarnění a odcizení svým dávným snům a láskám. O bolesti, kterou si každý nese v sobě sám a časem se nehojí, nýbrž stále nítí a nítí. O přátelství. O těch malých důkazech přátelství, na které si člověk po letech vzpomene a za něž je s láskou vděčný. O životě. ()

nervoznideda 

všechny recenze uživatele

Krásný film. Právě jsem dodělal seznam důchodců průmyslovky elektro po 52 letech. Sčítal živé a mrtvé je to stejné jako v 1980 to mi bylo 40 let nyní je mi 70 a slzy se mi draly do očí. Mladí jednou se vás také dotkne a budete se ohlížet kde je ten krásný život, který se zkrátil na minimum, na čekání na smrt . Budou vás tlačit boty, pumpa buší ale výkon už nemá. Život je nádherný tak ho využijte co nejlépe. Svět je váš. Váš deda ()

Roman Albach 

všechny recenze uživatele

S Lístkem do památníku patří tento televizní film snad mezi to nejlepší, co bylo o stárnouních lidech natočeno. Herecký koncert Oty Sklenčky, Lály Peška a Miloše Nedbala. Dojemné, krásné, hluboké, lidské, pravdivé. ... Mimochodem Nezralé maliny jsou posledním filmem herečky Jiřiny Šejbalové. Myslím, že se s diváky nemohla lépe rozloučit. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (11)

  • „Ta závěrečná scéna filmu ve věži byla zásadní. Kvůli ní jsme vybrali Telč. Oba pánové, Ladislav Pešek a Miloš Nedbal, vyšli na věž svěže. Dialogová scéna ve věži byla hotová za jediný den. Horší bylo dostat do té výšky tehdy nemotornou televizní techniku,“ uvedl Ivo Mathé. (SONY_)
  • Spolužáci Pešek, Filipovský a Nedbal se sešli poprvé ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Ladislav Pešek jako třídní rebelant Kulík, František Filipovský jako třídní šprt Mazánek a Miloš Nedbal jako profesor francouzštiny Šeda. (Kulmon)
  • U filmu je veden u výpravy a jako architekt snímku Jan Zázvorka, bratr herečky Stelly Zázvorkové. (M.B)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama