Umírání za dlouhého dne

Scénář mi místy připadal dost hloupý a nepropracovaný/nepravděpodobný a hrozně mě to bilo do očí ( proč toho Němce nezabili - proč se vzdával, když je potom chtěl zabít? - co to hlasování, které nakonec nemělo žádný význam - tahat s sebou Němce na nepřátelském území, kde je může prozradit - a hlavně - to neznali nějaké to heslo? Když to jsou výsadkáři, kteří operují na nepřátelském území, tak jak jinak by se měli vracet? To mi přišlo opravdu nelogické. Vnitřní monology nebyly špatné, ale geniálními bych je nenazval ani náhodou ( většinou se omezovaly jen na komentování toho, co právě postavy dělají ). Navíc jsem nějak nedokázal s postavami nějak sympatizovat. Závěr by na mě mnohem více zapůsobil, kdybych si nekladl takovéhle otázky. Takže tak 3,5 hvězdičky, ale pro jistotu se na to podívám ještě jednou. (20.11.2004)

Sice velmi stručný a nenápadný, ale přesto jeden z nejlepších válečných filmů, s jakým jsem měl tu čest. Pomalé a podrobné vyprávění, precizní vnitřní vyobrazení jednotlivých hrdinů, výborná autentická výprava a především silné a oslovující poselství, které dlouho jen tak klepe na dveře, až je v posledních minutách doslova rozmetá na kousíčky. Jednoznačně vrchol žánru- když už nic jiného, tak tohle by se mělo ve školách povinně promítat. 95% (27.02.2013)

Dva roky poté, co David Hemmings zazářil ve Zvětšenině, se objevil v hlavní roli tohoto zvláštního, netradičního válečného snímku. Tři angličtí vojáci se nacházejí kdesi uprostřed ničeho, na blíže neurčeném místě, přitom však uprostřed bitevního pole. Co se děje kolem nich? Co mají dělat oni sami? Monology jednotlivých postav dávají divákovi možnost nahlédnout do jejich myšlenkových pochodů. Člověk se tak vlastně nejvíce dozví pomocí nevyřčených úvah, než ze samotných dialogů. Vojáci si dokáží porozumět i beze slov. Strávili spolu tolik času na bojišti, že dokáží předvídat činy i myšlenky toho druhého. Jsou na sebe napojeni takovým způsobem, jaký zřejmě nedovede "ovládat" nikdo lépe, než party vojáků, kteří už společně zažili ty nejhorší svinstva. Každý ví, jak ten druhý funguje. The Long Day's Dying přináší neopakovatelný válečný minimalismus, odehrávající se na ploše jednoho lesa, a se čtyřmi aktéry. (31.12.2016)

Naturalističtějších filmů jsem viděl už víc, ale uznávám, že trochu syrové to bylo. Konec je blbý. Frica měli picnout, stejně se v tom trochu vyžívali. Alespoň někteří a někdy. Silná je i scéna, jak se k nim blíží Němec, a jeden z nich mu panáčkuje za zády se saprem namířeným k zemi (má toto být pacifistické gesto?). Parádní kamera a střih, vnitřní monology by asi víc vynikly v originále /viděno v dabingu ČT 2003/. (20.02.2017)

Komorný vojnový film o troch červených baretoch a koľko je v ňom napätia. Vyzerá to ako hra na vojakov, ale každú chvíľu sa niečo môže zvrtnúť, a aj sa zvrtne. Aj tí "naši" sa vojnou menia na poriadne beštie a keď nám film umožnil počuť ich myšlienky, alebo telepatickú komunikáciu, tak sa moje sympatie k hrdinom veľmi rýchlo vytrácali. Nestačilo ani klasické brutálne zabíjanie zoči voči, ale prišlo aj zabíjanie mŕtvych alebo zabíjanie omylom. –––– Jsem pacifista a byl to můj granát. –––– Já už to umím! Už umím dobře zabíjet! (13.12.2016)