Caravaggio

Á, opět otevírám své oblíbené životopisné okénko. Biografické filmy. Už mám na ně zřejmě spadeno a můj přístup k nim se odvíjí od toho, jestli takový film spadá do naprosto standardizované legendární kategorie "nudný biografický film", nebo tuto šablonku v nějakém ohledu svou originalitou pojetí překračuje. Vůči první možnosti chovám škodolibé "já to věděla", vůči té druhé bezmezný obdiv. O téhle teorii jsem se už ale pokoušela psát jinde, tak s tím teď nebudu tolik zdržovat (např. Ray) :) A teď o co mi jde. Chci říct, že pro film jako je Caravaggio je nějaká obyčejná jednoduhá nálepka "biografický film" skoro jak urážka. Caravaggio je umělecké dílo. Je to obraz. Derek Jarman je další z tvůrců, co na to kápli. (02.02.2012)

Celý film jsem přemýšlel, proč se mi to celé prostě nelíbí. Proč mi lezou krkem ty různé aktualizace (dobrá, scéna s Maratem ve vaně je vtipná) v podobě kalulačky nebo motorky. Až pak mi to došlo, tento film vlastně není ani tak o umění ani o samotném Caravaggiovi..je to jeden z dalších sebevědomí dodávajících snímků pro homosexuální komunitu. Jarman, známý bojovník to za práva homosexuálů, prostě vzal Caravaggiův odkaz světoznámého malíře, který ve své době bořil mnohá tabu a vybral si z jeho života momenty, které mu umožnili vyslovit svoje vlastní myšlenky. Na tom není nic špatného, ale mě téma homosexuálních menšin prostě dost míjí/nezajímá. (26.12.2012)

Zatímco ostatní režiséři se snaží svými životopisnými snímky obejmout celý jeden život, Derek Jarman vypráví jen relativně krátký životní úsek. Malířova předsmrtná autoretrospektiva začíná v dětství u Milána (Jarman se však geografií Caravaggiova života nenechává nijak spoutávat), následuje časový skok a pokračuje až po Merisiho uzdravení v Římě u kardinála Del Monteho. Hlavním záběrem není ani tvorba, ani obrazy nebo slavné jméno. Vše se točí okolo složitosti vztahů, lásky a koexistence několika málo lidí. Ani erotika a sexualita nemá v tvorbě zanedbatelné místo - možná spíše naopak. Posílení dokonalou vizuální stránkou (která je s hlavním hrdinou velmi úzce spjata) a množstvím současných symbolů, jejichž očividnost se navyšuje společně s prohlubováním dramatu (od malé papírové čepičky z novin na Ranucciově hlavě až po velké nákladní auto ukryté v šerostínu při závěrečné vyhrocené scéně, po které už nemůže následovat nic než smrt, dělá z Caravaggia bez diskuzí kvalitní snímek, který stojí za to shlédnout. (18.08.2008)

Karavadzo bol taliansky homosexualny barokovy maliar, zil tusim 1571 - 1610 no a tento film hovori o tomto maliarovi. Deja je tam fakt minimum, a uz rozhodne nejde o nejkaky strhujuci dej - to ani omylom. Je to sled roznych volnych asociacii, ktore plynu volne a na seba nadvazuju len vdaka rezii Dereka Jarmana. Noam Almaz teda nic moc, kulisy su ale na urovni, dialogy sa obcas stracaju az vo vatovo planych plkoch. Sak ja proti homosexualom nic nemam, hlavne moje velactena prdel nie je urcena pre homosexualy. Kapku problem mam ked som vyhlaseny za nekompatibilnu homofobnu zrudu, dalej ked sa v blizkosti mojej velactenej prdele zacnu spominat a nedajRamzes objavovat ovalne a valcovite predmety a ked chcu nasrane militantne bukvice pomaly az homofobiu vyhlasit za chorobu! Sean Fazula ako smilnik ... zaujimave kazdopadne : 50 % (08.04.2017)

Pozoruhodný snímek o geniálním tvůrci, dosud nepřekonaném v pravdivosti svého vidění světa. Trochu mi vadila neustálá hra na strunu Caravaggiovy údajné homosexuality, opírající se o dosti pochybné spekulace některých historiků. Jinak ale originální výtvarné pojetí filmu lze jen uvítat, vidět to Merisi, asi by se bavil. (27.06.2007)