Vražda v Londýně

Lehce vtipná krimi, která si hraje s tématy žánru, dělá si z nich legraci ale s úctou, jakou si zaslouží. Nebýt ale dua Rockwell-Brody a jejich postav vypravěčů, nefungoval by film tak svěžím dojmem, jakým nyní působí. Srovnal bych malilinko s naším Mazaným Filipem, který se ale vydal cestou absolutní parodie a tak vyčnívá mnohem víc. Vraždu v Londýně brzy zapomenu, protože neobsahuje nic extra navíc. Ale určitě není na škodu film zkouknout. (26.01.2023)

„MOŽNÁ V TOM JEDOU VŠICHNI!…“ (nebo všichni můžou bejt další obětí…) Hele, mě tohle baví! Film plnej divadla, samej sarkasmus, anglickej humor a ironie, poukazující na detektivky Agathy Christie. Je parádní, jak se všichni podřídili tomu, že to má bejt píčovina (ujetá detektivní hříčka) a přesto Rockwell, Ronan (a i ten Brody) vynikají. Neříkám, že to musí vidět každej, ale mě to oslovilo víc než ty Branaghovi filmy!       /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neznám (nebo znám?) divadelní hru dle příběhu Agathy Christie „Past na myši“, která měla premiéru v roce 1952. 2.) Baví mě píčoviny.  /// Thx za titule „Markéta Klobasová“.                   PŘÍBĚH  *****  HUMOR  **  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (04.12.2022)

Na lyže, aneb whodunit, jak má být.. Konkurence pro Riana Johnsona, která si rozverně střílí z klišé detektivek Agathy Christie (viz. úvodní monolog napuštěného directora Kopernicka), ale zároveň dává najevo, jak bezmezně je miluje. Zválený Rockwell připomínající svou rozvážností Oldu Vlacha i přehnaně snaživý konstábl Saoirse Ronan, jsou hereckou ozdobou, ale nad nimi ještě ční nečekaný šoumen Brody, který svým predikčním storyboardem dodá zavedeným pořádkům ten správný říz. Upozorňuji, že sledování v původním znění je stejnou nutností, jako vyvarování se ukvapených závěrů.. „It's a whodunit. You've seen one, you've seen 'em all!“ (06.01.2023)

(6/10). See How They Run mi zapadl v mém watchlistu do nějaké škvíry a až teď, po zkouškovém období jsem vymetl všechny rohy, kde byly poztrácené takovéto kousky. Očekával jsem od toho zábavnou detektivní podívanou. Dostal jsem to, ale cesta k tomu byla poměrně trnitá. Zprvu jsem se do filmu naprosto zamiloval, neboť Adriena Brodyho jsem začal v poslední době přímo uctívat. Je to hlavně díky tomu, že se momentálně vyskytuje v Peaky Blinders, kde naprosto exceluje. I tady byl ten úvod zábavný hlavně díky němu. Potom přišel však v mých očích obrovský propad, který byl zaměřen na sbírání drobečků, které měl sloužit k rozlousknutí příběhu. Kdyby bylo toto vyšetřování se Samem Rockwellem a Saoirse Ronan (která je tady hrozně rozkošná) podáno malinko atraktivněji, tak bych se vůbec nezlobil. Já mám rád záhady a taky mě baví si s nimi lámat hlavu, ale tady mi to přišlo hrozně mdlé. O to víc mě zaráží, že závěr filmu mě opět neskutečně strhnul a hltal jsem každou jedinou scénu. Rozlousknutí celého případu bylo strhující a pachatele bych v životě netipnul. Baví mě, že snímek trefně odvádí pozornost a nechá, aby si divák myslel, že už na to sám přišel. Jenže ono je to všechno nakonec úplně jinak. Závěr byl pro mě opravdu uspokojující a líbil se mi třeba daleko více než vyvrcholení druhého Knives Out. Ještě bych chtěl vyzdvihnout některé věci, které mi na filmu přišly vlastně hrozně fajn. Tím prvním bude určitě nápaditá hudba Daniela Pembertona. Nesmím taky zapomenout na humor, který když sepnul v mé dosti jednoduché palici, tak to byla naprostá paráda. Celkově proti tomuto filmu nemám vůbec nic zlého. Je to fajn a roztomilá detektivka, která v jistých ohledech může připomínat rukopis Wese Andersona. (28.01.2023)

Já mám takovýhle jednorázový blbůstky prostě rád. Neurazí, ani vyloženě nenadchnou, ale špatný pocit z nich určitě mít nebudete. Spíše naopak budete o to více takový skoro až uvolnění a navíc se budete cítit i docela inteligentně (když je humor stejně jako zde pojat vcelku chytře). Tahle hoďku a půl trvající detektivní dekonstrukce dokáže totiž skvěle zabavit a pobavit. Scénář Marka Chappella natočen Tomem Georgem vlastně dokáže téměř celou dobu jet a málokdy se stane, že by měl tiché místo. Co taky očekávat, když je stylizace celého snímku extrémně podobná Wesu Andersonovi, mistru nečekaných zvratů a vizuálních překvápek. I když se tady pokoušeli asi spíše jet v nějakém retro stylu. A docela se jim vyvedl. Film je též velice povedeně obsazen, jen postava Sama Rockwella mi přijde sama o sobě málo využitá, jelikož její potenciál i s obsazením rozhodně nebyl nemalý. Jinak je to ale moc příjemná jednorázová oddechovka, která ale dle všeho bohužel zapadne mezi podobné byť milé blbůstky. 7,5/10 (08.01.2023)