Život v tranzu

To byla teda párty. Ne, to není ironie, z toho filmu vychází dosti příjemná atmosféra (a finále to má úžasné), má to skvělý soundtrack a je to dost zručně natočené. Problém ale je v tom, že když tam nehraje hudba a jenom si tam mezi sebou povídají, tak jsem se celkem nudil, protože ten film vlastně nemá děj. Teda takhle, stane se tam to, že v opuštěném skladišti je nelegální párty, sejdou se tam lidi, párkrát tam přijde policie, dokonce i zasáhne, ale nic se nestane. Ráno všichni odjedou a to je konec. Ani to nejsou spoilery, ten film je bez děje. Odehrají se tu nějaké vztahy, hádky a následná usmíření, kromě toho asijského DJe mě tu žádná postava vlastně nezajímala, a že jich je tu hodně. Ale přesto z toho filmu mám ve finále celkem dobrý pocit, ale nějaký děj tomu hrozně, ale hrozně chybí, protože takhle se tu člověk většinu času nudí. Ale soundtrack to má úžasnej, včetně tý poslední skladby, která to finále naprosto vystihuje. Silné 3*, rád bych dal víc, ale necítím, že by si to víc zasloužilo. ----------- EDIT 18.8.2024 - Před lety jsem po dokoukání měl hodně dobrou náladu a přitom jsem vůbec nevěděl proč, když se to motá okolo tolika věcí, které jdou mimo mě. Za ta léta jsem podle některých tolik nutnou vlastní zkušenost s něčím podobným neabsolvoval (a kdoví, jestli by to šlo a bylo stejné jako před 20 lety), takže bych tomu stále neměl rozumět. Jenže mě to napodruhé natolik nadchlo, že to mám s hodnocením dost blízko k plnému počtu. Druhá polovina devadesátých let a první polovina nultých přinesly zvláštní trend párty filmů, ve kterých se postavy prostě vydaly na víkendové párty, chlastaly, fetovayi, vedou řeči a o víc většinou nešlo. Nejslavnějším filmem z této éry je nejspíš Human Traffic, který mi ale, stejně jako další takové filmy, nikdy zrovna nesedl. Přesto jsem tyhle filmy vyhledával, ačkoli hlavně kvůli soundtracku. Když jsem ale prvně viděl Život v tranzu, přišel mi něčím unikátní, jen jsem vůbec nevěděl, čím. A přitom je to jednoduché - zatímco ostatní takové filmy jsou hlavně o nespoutané jízdě, kterou si máme prožít s hlavními postavami, tak tady jde hlavně o podrobné mapování jedné nelegální párty a jak se při ní mění charaktery postav. V Human Traffic všichni skončí na stejném bodu kde začali, u ostatních filmů to platí o to víc, ale tady vše k něčemu vede a přitom je to pořád výrazná jízda. Harrisonovo pojetí se snaží co nejpřesněji zobrazit atmosféru, návštěvníky i průběh takových párty, skoro až dokumentárně, takže v tom divák taky jede s nimi, ale jako nestranný pozorovatel, který se buď může bavit s nimi, nebo jen s odstupem sledovat, jak se chovají oni. Stojí to ale i na spoustě pamětihodných postav a zajímavých dějových linek, u kterých se sice dá očekávat, jak dopadnou, ale o to víc je zajímavé, že se nerozpadnou a každá má svoji pointu. A DJe Snaze si nejde nezamilovat. Do toho hraje opravdu skvělý soundtrack, který je s každým dalším trackem lepší a lepší, dokud nedojde k úplně poslednímu, který mám už několik let s tímhle filmem spojený. Teď už si ho ale budu pamatovat kvůli více prvkům a těší mě, že jsem se na něj podíval znova, protože jsem z něj měl mnohem plnohodnotnější zážitek. Je to takový malý, překvapivý klenot v rámci párty filmů, ke kterému se klidně znova vrátím. Na plný počet mám pořád problém s tím, že to rozehrává osudy až moc postav, takže to v jejich charakterech na tak krátké stopáži nemůže jít víc do hloubky, zase na druhou stranu, žádný psychologický film to není a ani nemá být... Ale stejně si to hodnocení ještě rozmyslím, jelikož je to vlastně TEN párty film, který by mi plně vyhovoval. Silné 4* (23.03.2019) (méně) (více)