Gosford Park

Rok se s rokem sešel a je to tu, jeleni jsou zase v říji, jupijou. My, co čteme pravidelně magazín Myslovost, víme, že je to ideální čas k lovu, každej pořádnej nimrod má svou zaručenou metodu, kdy a jak vábit a opravdoví frajeři tak přilákají do své honitby fakt parádní kousky zvěře. Takže pročistíme hlavně pistolí, poštelujem mušku největšímu sokovi ve zbrani, protože kam muška, tam puška, že jo, a jde se na to. Přesně takovouhle pohůdku si maloval sir William, když zval anglickou aristokratickou smetánku na svoje venkovské sídlo. Sešlo se mu tam opravdu hodně hostů a ještě si každej z nich přitáhl alespoň tucet sluhů, komorných či posluhovaček. Situace stává se dosti nepřehlednou a je jasný, že se něco stane a to něco bude vražda. Mňo, takže do sebe hodíme čaj o páté a jde se na hon. Všichni u obrazovek držíme palce zvířátkům, aby se lovci postříleli navzájem dříve, než to zasáhne třeba tu roztomilou kachničku, ale pár němých tváří zařve a až pak teprve se dostane i na samotného pána domu. Jako detektivka to není moc dobrá, jedinci odkojení Agatou Christie poznají vraha asi tak do deseti nanosekund, ale fanoušci Panství Downton budou nejspíš nadšeni z kostýmů a dobového interiéru. Já docenila hlavně hraběnku Trenthamovou, která trousila suché vtipy, kudy chodila, ta baba je boží. (14.11.2014)

Těšil jsem se až uvidím tento film a musím přiznat, že jsem byl lehce, ale opravdu jen lehce zklamán. Co bych filmu vytknul je jeho délka a celkem zřejmá předvídatelnost, co se týče ohledně zločinu. Avšak dámské osazenstvo, především Maggie Smith a Helen Mirren a dále krásné anglické prostředí tyto chyby vyrovnávají. I přes velké množství postav, s jejichž identifikací jsem měl během filmu potíž, dávám tomuto filmu 7 z 10. (30.08.2009)

Môj prvý Altmanov film, ktorý som videl niekedy pred desiatimi rokmi a pri ktorého hodnotení musím dať za pravdu súdobým kritikám v tuzemských časopisoch, ktoré hovorili o akademickom chlade a miernej vypočítavosti smerom k akademikom. Ja som vtedy očakával nejaký záverečný šokujúci zvrat, ktorý samozrejme neprišiel, dnes by som ale k filmu asi pristupoval úplne ináč. Možno by som ho hodnotil rovnako, len výčitky by sa trochu pozmenili. Ironickú silu a ľahkosť podobne zahniezdenej Svatby (ak ma pamäť neklame) Gosford park postráda. (31.05.2013)

Scénáristicky mistrně vycizelované nahlédnutí mezi různorodou předválečnou anglickou smetánku, která se setkala ve venkovském sídle mj. u příležitosti honu. Zprvu si jistě leckterý divák úlevně oddechne že máme republiku, když uvidí tu přehlídku nechutných snobských kreatur (jak mezi panstvem, tak mezi jejich nafoukaným služebnictvem). Nato mu možná dojde, že mamonem ovládaná a často buranská a polovzdělaná buržoazie je ještě o třídu horší třída. A pak si třeba řekne, že je to jen film, zjistí že pár postav je mu vcelku sympatických a začne si užívat spletitý a zároveň záživný příběh s velkou porcí konverzace okořeněné detektivní zápletkou. Už kdysi před lety v Ponrepu se mi tenhle Altman hodně líbil a dneska ne jinak. Plejáda známých hereckých xichtů, bravurně vystavěný příběh, jemná klavírní hudba a věrohodná dobová atmosféra. Za menší mínus bych pak považoval třeba přílišnou zkarikovanost některých postav a tendenční černo-bílé stranění zneužívanému "dobrému" služebnictvu na úkor "zlé" aristokracie. (23.05.2019)

Geniálně natočený film, který neohromuje nějakými "vizuálními orgiemi", jakkoli je kamera velmi slušná a vynalézavě vedená, nýbrž propracovaným příběhem se skvělou psychologií postav a výborným vhledem do historických reálií. Altman nejprve vybuduje mezi služebnictvem a panstvem neproniknutelnou hráz a když se mu to bezezbytku podaří, začne ji citelně narušovat a podvratně destruovat. Obojí přitom dělá naprosto skvěle. Navíc, výsledkem není jen efektní a překvapivé rozuzlení (které ostatně divák tuší už v průběhu filmu), ale především velmi životné lidské příběhy, které se postupně vylupují zpod slupek dobových konvencí, lidského ostychu i umně hraných společenských rolí. Opravdovost těchto příběhů, stejně jako fascinující znalost dobových reálií doslova vyráží dech. Na jedné straně tuhý řád a jasné rozdělení pán-sluha, odvěká uzavřenost těchto společenských vrstev, jejich feudální hierarchické uspořádání, na druhé straně nenápadná destrukce tohoto řádu, kterou zprostředkovává jak výskyt neurozených zbohatlíků, kteří ostatně v očích šlechty vždy byli vnímáni s citelným despektem, ale kteří se zároveň snažili šlechtě vyrovnat, tak postupné pronikání moderních prvků v podobě filmu, telefonu, automobilů či rádia, ale především pobytem skupinky amerických filmařů, jimž jsou feudální konvence a řád zcela cizím a zcela nepochopitelným světem... Pomyslnou třešničkou na dortě je pak komická postavička onoho detektiva, který sice působí jako zcela odzbrojující parodie na Sherlocka Holmese, ale přitom nikterak nenarušuje silnou a koncentrovanou filmovou výpověď. Vskutku mistrovské dílo... Celkový dojem: 90% (03.05.2010)