Gosford Park

Prehliadka pokrivených charakterov britskej aristokracie a po nich sa opičiaceho služobníctva. Príliš veľký rozdiel medzi chovaním sa sluhov a pánov nie je, aj keď je pravda, že chovanie sa sluhov vychádza z móresov tých, ktorým oddane slúžia. Navonok veľmi oddelená hranica medzi týmito dvomi svetmi (vo filme ukázaná ako svet nad schodami a svet pod schodami) je pri bližšom pohľade rozvoľnená a spája oba svety veľmi blízko k sebe. Výborne režijne zohraté a herecky presvedčivo zahrané dielo funguje ako dobre fungujúci, zložitý hodinový stroj s mechanizmom z mnohých súčastí. Ich priveľké množstvo bolo nakoniec na škodu, nakoľko som sa v tej zložitosti po prvýkrát stratil. (15.03.2005)

Vyjímečný je tenhle film nejen podle mého výbornou režií a scénářem, ale i tím, že ho netáhne jak je tomu zvykem jedna nebo dvě hlavní postavy, ale přes 20 na rovinu postavených postav. Všechny jsou obsazeny výbornými herci, kteří dali vykreslením svých malých postav a svým mistrovstvím vyniknout atmosféře a příběhu. Ten je sice o vraždě, ale hlavně o způsobu života a myšlení anglické aristokracie vyprávěný z pohledu jejího služebnictva. (19.04.2003)

Doufal jsem, že v pořadí druhý mnou shlédnutý film Roberta Altmana vynahradí špatný dojem, který zanechal ten první (Nashville). Nestalo se. Z celého filmu mne zaujala pouze jediná scéna, a to ta, kdy už jedna ze služebných obsluhující společnost u stolu nevydrží a kohosi se zastane, čímž si vyslouží vyhazov. A to je trochu málo. (30.11.2006)

Právě tenhle film mě z filmografie Roberta Altmana eminentně zajímal, nicméně musím říci, že náš kontakt se nápadně podobal čelnímu střetu. Nudnější film jsem opravdu už dlouho neviděl. Uznávám, že evokace aristokratické prázdnoty, přetvářky a bezcílnosti se Altmanovi povedla dokonale, podobně jako zobrazení mimetického a neduhy snad ještě prolezlejšího světa jejich služebnictva. Bohužel mi však zobrazované osudy a onen "ironický místopis" přišly jako turistická objížďka po místech, které mi ale lautr nic neříkají. Podobně velice konzervativní a zkostnatělý styl režie, který jen akcentoval vlastnosti zobrazovaného světa, nedokázal ve mně evokovat žádné silnější pocity. Určitá hysterie a ustavičný patos mi po hodině a čtvrt lezly na nervy a vražda, která měla vytvoři iluzi detektivní zápletky, příliš úlevy nepřinesla. Z odstupu se mi skutečně výborný jeví jen konec, který měl v sobě nádech úlevy jak pro mne, tak pro onen nesnesitelný snobský svět, který jakoby smrtí Sira Williama a koncem honu končil... Přes respekt k řemeslnému provedení a přes uznání, že Altmanův tvůrčí záměr byl naplněn měrou vrchovatou, nemohu pominout, že mě tenhle film nechal aristokraticky chladným. (11.03.2005)

Hlavní síla je ve scénáři, ale ani ne tak v dějové části s detektivní zápletkou jako spíše v jeho práci s postavami. Celou dobu sledujeme dobře dvacet charakterů jak z řad služebnictva, tak vyšší kasty, přičemž každý z nich má svůj příběh a postavení v příběhu. Žádná postava tu není jen pro okrasu či jako křoví. K tomu všechny postavy jsou přesně obsazeny skvělými herci a herecké výkony tomu odpovídají a tak celkově výborný "hromadně-kolektivní" výkon se jen tak nevidí. Již jen za to jak Altman na tak malém prostoru zvládá navodit atmosféru obou světů s tolika postavami zaslouží uznání. Přitom žádnou neprotěžuje, ba naopak každé se dostane přesně tolik prostoru kolik potřebuje, zaslouží uznání. (11.03.2005)