Batman se vrací

Takhle si představju comicsovou adaptaci od Tima Burtona. Úvodní titulky jsou typická Burtonovština (a Elfmanoviština pochopitelně), Michael Keaton je v civilní poloze Bruce Wayna nepřekonatelný (byť v obleku už to taková sláva není), Danny DeVito je ve své tučňákovské kreaci přinejmenším stejně dobrý, jako Nicholson v prvním Batmanovi, Michelle Pfeifferová je neskutečná kočka, Walken je Walken. Tučňáci se povedli, a v některých scénách nadchne Burtonův smysl pro absurditu (Tučňákovo ovládací autíčko, kachnička...) Velmi dobré. (24.07.2006)

„MŇAU!“ Ze žravého caparta se po ne zcela ideálním dětství stává maniakální tučňák uvězněný v lidském těle… Tak mě napadá, čím si v dětství musel projít Tim Burton, režisér s aprobací na morbidní vyprávěnky pro dospělé děti a odpůrce vánočních svátků. Od Vánoc se hlavní příběh začíná odvíjet a jsou to Vánoce vskutku atypické, svou stylizací v mnohém připomínající Nightmare Before Christmas. Poklidný průběh vánočního večera v Gotham City totiž naruší výstřední cirkusové zrůdičky, jež si kouzlo Vánoc přebraly po svém. Tim Burton také mnoho věcí přebírá po svém a je to ten hlavní důvod, proč tolik obdivuji jeho tvorbu. Mít podobnou imaginaci, neprodleně si kupuji litr absintu a letenky do Paříže. Gotická vizuální stránka, hravé slučování roztomilého s nechutným a štědrá nadílka černého humoru jsou jednou stranou mince, pak je zde druhá, jinak označována jako „vyprávění příběhu“. Ne, Tim není z nejschopnějších vypravěčů, kdyby ovšem byl, těžko by v Hollywoodu hledal konkurenci. Batman, hlavní hrdina filmu, se na scéně například objeví cca po dvaceti minutách filmu, aby vzápětí zmizel zpět v útrobách své rezidence. Tvrzení o vlivu padouchů na výsledné filmové kvality jistě nejsou zcestná a padouši v druhém Batmanovi patří k těm obzvlášť lahůdkovým, což ovšem neospravedlňuje upozadění titulní postavy a naprostou rezignaci na její pečlivější charakterové prokreslení. O nějaké promyšlené dramaturgické struktuře rovněž nemůže být řeč. Dobře se na to kouká, ale dost se to loudá. Je to jen střídání úchvatně ponurých výjevů a požitkářsky šílených nápadů, ke kterým často a hlasitě hraje Elfmanova specifická hudba. Sorry Time, ale takhle si nadprůměrný film nepředstavuji. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, Mr.Apache, Faidra, Vitason, Aiax, PALINO, Yojimbo (11.01.2009)

Oproti jednotke je to trochu slabšie, ale zápletka Batmana a Catwoman je to najlepšie, čo táto séria ponúka. Čo sa týka hlavného záporáka, tak DeVito to zahral dobre/odporne a práve preto to bol dobrý záporák. Len sa mi zdalo (nepáčilo), že sa Burton (alebo scenáristi) v tomto filme viac venoval(i) Penguinovi/Shreckovi ako Batmanovi. Po vizuálnej stránke kvalitná filmárčina ako prvý diel. Oblúbené soundtracky: Birth Of A Penguin, Selina Transforms, End Credits. 80% - 4* (28.07.2010)

Burton vede nesmiřitelnou válku svého pojetí Vánoc proti tomu tradičnímu a nabíjí své zbraně tak těžkým kalibrem, jakým je Michelle Pfeifferová v černém korzetu, Danny De Vito s tučňáčími končetinami a Christopher Walken bez dalších přívlastků, aby v závěru slavil triumfální vítězství (ne)pohádkové melancholie a nostalgického smíření pod očistnou mocí sněhové pokrývky a zvedl k sobě zatoulaného, zmateného a přesto se nechápavě lísajícího diváka a zahřál mu tlapky. Za tunami dialogů jiskřivějších než gothamská vánoční výzdoba, které by mohly být perlami z klenotnic konverzaček Oscara Wildea, kdyby je psal v současnosti, se tají smutně výmluvné mlčení, pitoreskní výjevy z neogotického městečka ověšeného tisíci světel a ohlušovaného vánoční směsi pokřiku a koled, přerušovanými jen občas znepokojivými tóny Elfmanovy hudby mistrně utajují tišší a těžší poselství a Bridget Jonesová s kočičím tělem a myšlením Lizzie Bordenové příliš dlouho uvězněným v tabákovém kostýmku a moneypennovské oddanosti nedosažitelnému šéfovi ("Nejsem chudinka, jsem pracující žena"), osiřelé pískle s herodesovskými plány ("Copak bych takhle blbnul, kdybych tě chtěl jenom zabít?") a milionář, který je beznadějný chudák (Selino, jste propuštěna, Wayne, proč jste oblečený jako Batman?"), se každý po svém střetnou s duchy minulých, přítomných i budoucích Vánoc a nejen kočičí dáma v tom střetnutí ztratí nejeden ze svých životů. A co na to Jan Tleskač... ehm, Batman, jehož zde v komentářích zmíněné upozadění mi připomíná diskusi na stejné téma v případě nejnovějšího Batmanova dobrodružství? Opět mi to nedá nevzpomenout na mé oblíbené úsloví o povolaných a vyvolených a řeknu jen tolik, že Keatonův a Burtonův Batman vykonává své poslání s odevzdaností povolaného, ne se samozřejmostí vyvoleného. Burton svým vyděděncům rozumí. Tak navzdory ročnímu období... Veselé Vánoce. (25.09.2008)

Atmosféra zůstává, ale namísto jasného a řízného duelu z jedničky se tady účinek možná až příliš drolí mezi všechny zúčastněné. Potěšily Elfmannovy reminiscence na "The Nighmare Before Christmas" (třeba motiv z písně "Making Christmas" během přepadení u vánočního stromu) i když zrovna ty asi nejširší publikum plně nedocení. Oproti hrůze, která bude následovat, si ale oba první díly drží odstup několika filmových pater. (12.09.2005)