Statečné srdce získá nevěstu

Indický muzikál ve znamení ulítlé choreografie, kýčové romantiky a pestrobarevných hábitů... Ač mi to připadalo místy hodně kýčovité, celkově hodně rozvláčné a dějově nepříliš originální, musím říct, že chvílemi jsem se nakonec bavil i dovedl ocenit ten ojedinělý styl, který (nejen v rámci žánru) ve filmu z jiné zemi nespatřím. Nejvíc mne bavil ten postarší herec, který ztvárnil despotického otce rodiny, s hezky vykutálenýma očima. Určitě bych nebyl proti, kdyby se z příběhu v druhé půli vykloubalo opravdové drama, leč téměř neustálá hudební stylizace mu nedávala možnost příliš vyniknout a závěrečná bitva mi už úplně naznačila, že i linku někde pořád přetrvávajícího rodinného patriocismu je zde téměř nutné brát s jistou nadsázkou. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale jelikož to byla moje první zkušenost s Bollywoodem a zřejmě na dlouhou dobu zůstane i jediná, nemusím být zase tolik přísný a ve víru obohacení z poznání další kultury skrze hranou kinematografii přihmouřím oči. 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (01.03.2020)

Vidět Dilwale Dulhania Le Jayenge znamená vidět nejen Shahrukha Khana v bavorském kloboučku, ale také Anupama Khera v zářivě rudé rádionce a Amrishe Puriho poulícího oči tak, jako by chtěl trumfnout Arnolda Schwarzeneggera v závěru Total Recall. Sám film je víceméně ukázkou bollywoodského průměru, v němž jsou tradiční nešvary viditelnější o něco víc, než tradiční klady a není mi tak úplně jasné, proč se z tohoto debutu Aditya Chopry stal výjimečný komerční megahit, který studio Yash Raj Films dodnes ve svých snímcích okázale cituje a parafrázuje. Možná na domácí diváctvo působí tak magicky ubrečené oči Shahruhka a přirozená krása Kajol, možná to celé táhne ta ikonická scéna shledání v horčičném poli a možná jsou to ty evropské exteriéry v první polovině. Já si z Dilwale Dulhania (...) odnáším hlavně píseň Tujhe Dekha, protože ta už se dlouho před zhlédnutím stala mým koupelnovým evergreenem... :-) (09.08.2009)

Takým zvláštnym guilty pleasure spôsobom lahodné. Kajol je dychberúca a Shahrukh Khan ešte pred svojou hereckou prvoplánovosťou. Pekné songy, a fajne využité prostredie. Taká tá romanca akú sme videli stokrát a predsa je niečím strašne fajn. Dĺžká nevadí je to tentoraz kupodivu naozaj miestami veľmi vtipné. (16.08.2016)

Tak si po Vánocích můžu odškrtnout zase jeden rest. Byl ten film lepší než jsem čekala, to rozhodně, taky bych neřekla, že by alpská část byla nějak výrazně lepší než druhá půlka. Kajol tedy bývala pěkně při těle, na hlavní hrdinku rozhodně. V Alpách zůstali bez peněz a bez věcí, přesto měla na sobě denně jiný model. Hláška filmu: „Nejsem lotr, jsem Ind.“ Jó, a Karan Johar za mlada. :-))) (04.01.2010)

Romantika ve velkém. První polovina filmu je o tom, jak se do sebe zamilují, druhá polovina je o tom, jak o savou lásku bojují. Má to tři hodiny, ale vůbec to nevadí. Je to zábavné - Indové ve Švýcarsku vypadají překvapivě skvěle - je to skvělé co do choreografie a vlastně i herecky mě to naprosto nadchlo. Začínám chápat lásku k Bollywoodu. (21.03.2016)