Ed Wood

Tak tohle mě totálně minulo, až jsem sám valil oči. O Edovi Woodovi jsem toho věděl dost i předtím a snímek mě spíše navnadil třeba ke shlédnutí Plan 9 from Outer Space. Zaujala mě vizuální stránka, ne tak osudy režiséra s nadšením, avšak bez talentu a schopností, což mě u jakéhokoli umělce zajímá mnohem víc. Můj závěr z tohohle životopisu je "Ed Wood byl mnohem lepším přítelem Bely Lugosiho a manželem své druhé ženy, než režisérem." No to mi řekněte, jaké ohlasy by měl snímek o Zdeňku Troškovi? :-D (11.04.2007)

O Woodovi ako skutočnom režisérovi a o jeho tvorbe som si naschvál dopredu nič nezisťoval. Neviem, či je to dobre, ale ja som bol nakoniec s filmom naozaj spokojný. Aj životopisný film si Burton nakoniec natočil svojim osobitým štýlom a s dvorným hercom Deppom to dotiahli do pozoruhodného konca. Edov život, teda aspoň ten režisérsky, na ktorý sa zamerali vo filme najviac, sa ani nedal poňať lepšou formou, než uštipačným pohľadom s horkou príchuťou. Veď keď si tak vezmeme Woodov stručný životopis ani nemusíme dlho rozmýšľať nad tým, ako to celé bolo. No som rád, že práve jeho sa rozhodol Burton priblížiť. Rád by som však videl, ako by dopadol film, keby sa držali Woodovho umenia aj čo sa týka samotného rozpočtu :). Dúfam, že sám Burton to so zháňaním sponzorov nikdy nebude mať také ťažké. Ale podľa všetkého sa nemáme čoho báť. 80%. (02.01.2008)

Proslulý biografický film Tima Burtona o Edwardu D. Woodovi Jr., jenž získal (zcela právem) přídomek ,,nejhorší režisér všech dob", je směsí Burtonovy režijní geniality, kongeniálních hereckých výkonů (zvláště Martin Landau jako Maďar Bela Lugosi či Bill Murray coby transvestit Bunny...) a neuvěřitelné Burtonovy empatie - ta ,,mezi řádky" naznačovaná duševní propojenost mezi Burtonem a Woodem, ta nepokrytá Burtonova posedlost Woodovou režijní posedlostí, doslova obsese jeho naturelem, ty nezměrné sympatie k tomuto pochybnému (a dnes již polozapomenutému) režisérovi, ta celková adorace jeho osoby a osobnosti, to vše jistě vedlo k tomu, že dnes se na filmy, jako je Plan 9 from Outer Space, Bride of the Monster či Glen or Glenda, jejichž geneze je zobrazena i v tomhle biografickém filmu, vůbec někdo dívá a dokonce je bere vážně - přeceňovaný nadšený diletant Edward D. Wood Jr. točil své paskvily, které dnes právě kvůli Burtonově strhujícímu snímku někteří intelektuálové nekriticky adorují a opěvují... Burton v Ed Woodovi použil velmi šťastně stylizaci Ed Woodových pokleslých děl, celý snímek se nese na této vlně (nepřímo tak ukázal, jak by Ed Woodovské filmy vypadaly, kdyby měl tenhle režisér skutečně talent a nadání) a v rámcové kompozici boří hranici mezi oběma světy - postavy z filmů Ed Wooda jsou nejenom postavami filmu Tima Burtona, ale jedna z nich také celý životopisný film uvozuje... Stylizace k béčkovým filmům, sci-fi a hororům je dotažena k dokonalosti (titulky jakoby převzaty z filmu Plan 9 from Outer Space), skvěle funguje i herecká živelnost Johnnyho Deppa, která dobře kontrastuje s expresivními originálními výkony ,,herců" v Ed Woodovských béčkách. Mizanscéna je opět dokonalá, to je ovšem u Tima Burtona jaksi samozřejmé a při pohledu na dokonalost práce Burtonova štábu ještě více vystupují na povrch směšné Ed Woodovské realizační kiksy, na které Burton dokonce ještě zvlášť upozorňuje (baptističtí mecenáši hrozící se praktik samozvaného režiséra ignorujícího zřítivší se náhrobek, Loba uvízlého v kryptě...). Tenhle film je prostě radost sledovat - jde o oslavu fenoménu zvaného film a oslavu kinematografie obecně, paradoxně na symbolickém příkladu filmového diletanta ... Ed Wood je zřejmě nejlepší filmové dílo režijního génia Tima Burtona a jedno z nejlepších děl vůbec... (pokud ovšem přistoupíte na Burtonova pravidla hry...) a stvoření neobvykle silného biografického mýtu... (27.12.2007)

Presne ten typ nápaditosti z ktorého som unesený. Presne tá štylizácia na ktorú nedám dopustiť. Presne tu sa objavuje niečo brilantné. Ed Wood-ten excentrik, čo prevracia Hollywood naruby ako nohavice pred praním. Ed Wood-ten snaživec, čo sa márne (ne)pokúša stvoriť náročnú fil. väzbu a nezdary kompenzuje neutíchajúcou vášňou k profesii. Ed Wood-Maniak/milovník. Vzdať mu hold s takým neodmeraným dôrazom na jeho prazvláštne vlastnosti, neodbytné zaujatie alebo roztopašnú negramotnosť zvládne len neohroziteľný suverén. Keď mu k tomu hrá do karát úsečná mimická virtuozita (Landau) a vysoká osobnostná kvóta (Depp), tak sa rodí čosi posvätné. Navyše prihliadnuc k vybrúsenosti identikitu slávnych päťdesiatok či k dvornému prelnutiu dvoch na míle vzdialených zručností značí, že sme svedkami výstavy 24-karátového šperku-poctenia filmového neba. Tim Burton, Tim Burton, Tim Burton. (02.11.2010)

Burton v umělecké poloze poněkud nezvyklé, zbavený barev, zcela ponořený do vizí někoho jiného, než je on sám... opravdu jiného? Nelze přehlížet sympatii a empatii, s jakou se Tim noří do světa nejhoršího filmaře všech dob, s jakou nasává jeho obraznost a trasformuje je do svého brilantního a vybroušeného stylu. Jakoby se z woodovského chaosu stával ucelený filmový tvar, jemuž chybí všechen diletantismus "mistrových" patvarů, ale nechybí mu zvláštní nadšení a hluboké zaujetí. Sen, to je vše, oč Burtonovu Woodovi jde a právě tahle svéhlavost, odevzdání se vlastní vizi ať je jakkoli bizarní, představuje v tomto filmu největší Woodův vklad do Továrny na sny. Depp si excentrického blázna vychutnává, do zženštilých manýrů vnáší svůj vrozený exhibicionismus, do Woodova maniakálního zaujetí zase svou schopnost nabít postavu živelností a nadšením. Jednoznačně však stojí ve stínu Martina Landaua, jehož Lugosi je uhrančivý, charismatický, plný magie i lidské zranitelnosti. A právě vztah Wood-Lugosi nakonec vytváří linii, která přehluší všechny ostatní. Takový obraz duševního souznění nenalezneme v žádném další Burtonově filmu. Ač se Ed Wood trochu vymyká z mistrovy filmografie, rozhodně patří mezi jeho nejosobitější díla. (15.10.2007)