Den poté

tak to zhrniem...+PLUSY+ skvele a presvedcive vizualne efekty, ktorym sa da verit....vysoka pravdepodobnost nastatia podobnej udalosti...-MINUSY- na Emmericha az prilis malo pateticke;), ...chybajuci humor, .....uz to tu raz bolo, vlastne 2krat (mam na mysli to, ze namiesto ohna a Godzilly je tu teraz voda), ...nicim nprekvapive,...SUCHE A STUDENE... (29.05.2004)

Asi poslední z těch velkejch Emmerichových velkofilmů, ve kterém hraje samozřejmě prim zkáza katastrofických rozměrů. Rozhodně na tohoto režiséra, který se v podobném typu filmů vyžívá a je to jeho styl nemám žádnou pifku, jeho Godzillu miluju od dětství a je to spíše kousek od kousku, který mi sedne více. Bay je u mě over the top, ale jednou za čas nemám problém vypnout mozek a užívat si destrukci. Problém ale je, že mě mezi obyčejnými lidmi (nekritiky) oblíbený Den poté dlouho míjel a nebavil mě tak, jako třeba 2012. Rád bych se na něj jednou kouknul znovu a obejktivně pro sebe zhodnotil. btw : ti vlci fakt příšerní, ale což i horší triky je třeba ocenit :D PS : Takovej lehčí nadprůměr, ale je pravda, že jsem film sledoval po očku a nevěnoval mu plnou pozornost (třeba bych ale právě proto ale naopak přihoršil)...60% (30.11.2014)

Kupodivu musím konstatovat, že je to docela koukatelné (tedy v rámci možností), to jsem od Emericha nečekal. Asi je to tím, že středobodem je tu namísto záchrany americké demokracie cesta otce za synem. Díky tomu celkem absentuje obvyklý americký patriotismus, což kvituji s povděkem. Žádné veledílo, ale na jedno podívání ujde. Z tria "New Yorských ničitelů" tak vychází jednoznačně vítězně, i když je to vítězství Pyrrhovo. (11.04.2006)

„Nič také sa nikdy nestalo.“ – „Nie posledných 10 000 rokov.“ Na rozdiel od PATRIOTA sa Emmerich konečne na nič nehrá a iba rozpráva nenáročný dobrodružný príbeh o tom, ako otec (Quaid) prekonáva šialené prírodné problémy a ide za synom (Gyllenhaal), ktorý sa medzitým snaží prežiť. Emmerich má tieto trikové veľkofilmy proste rád. Jeden zásadný rozdiel medzi týmto a ID4 (alebo GODZILLOU) je v tom, že besnenie živlov (na rozdiel od útoku mimozemšťanov, či prerastenej jašterice) poznáme všetci, takže nás z jednotlivých demoličných scenérií mrazí. V neposlednom rade mi to pripadalo u Emmericha prvýkrát, že hrdinami boli obyčajní ľudia, nie papierové figúrky. Roland sa učí - uberá dialógy a necháva rozprávať kameru, hudbu, strih. S týmto jeho filmom som sa cítil dobre (vyberanie kníh na spálenie, vlky). Ale v prípade, že nás chceli tvorcovia seriózne varovať, tak neviem neviem. No ak nás chceli iba zabaviť... uspeli! (30.04.2005)

Išiel som na polámané domčeky, zrútené domčeky a zmrznuté domčeky. To som dostal + navyše nechutne patetický príbeh, ktorý vyzerá ako vystrihnutý z encyklopédie najväčších filmových klišé. Keby mala tá omáčka naokolo čoby len za mák originality tešil by som sa. Žial niekto pri vymýšlaní 100+1 spôsobov ako zdevastovať New York zabudol, že také niečo ako príbeh treba. A pritom to mohla byť celkom fajn agitka. (24.06.2005)