Den poté

Filmy s katastrofickou tématikou mám velmi v oblibě, zvláště pokud jde o konec planety, z důsledků přírodních, vesmírných či mimozemských. Zde to bylo především zamrznutí. Hlavní dějová linie je poměrně ohraná, otec Dennis Quaid musí projít těžkými překážkami a zachránit svého syna v podání Jakea Gyllenhaala, který se nachází na poněkud nepřístupném místě. Záchranou pro tento film je fantastická vizuální stránka, našlapaný děj a vcelku reálně hrozící téma. Spousta scén je nadmíru povedených, ale ani toto vše nedokáže zakrýt spoustu žánrových, typicky hollywoodských klišé. Takže shrnuto, hodnotím jako lehký nadprůměr. (08.05.2006)

"Jo doba ledová je doba ledová..." jak by pravil pan Huml. Den Poté je trikově vydařený a myšlenkově zcela prázdný. Spousta klišé a trapnosti. Oproti tomu docela solidní tempo vyprávění. Čekáte-li popcorn, u kterého se několikrát zasmějete na účet tvůrců a neusnete při něm nudou, pak je Den Poté snímkem přesně pro vás. (28.05.2004)

Tak tohle se mi docela líbilo. Katastrofická vize byla dovedená až k dokonalosti. Napřed zatopený, poté zamrzlý New York, migrující obyvatelé severní polokoule, prostě fantastická vizuální podívaná. Poté, co jsem viděl zatopený New York ve filmu A.I. - Umělá inteligence, jsem nečekal, že by mě ještě nějaká tato katastrofická vize dokázala překvapit, ale Rolandu Emmerichovi se to pvoedlo. Zatímco však v onom zmiňovaném snímku A.I. byl zatopený New York na vedlejší koleji, tady je to naopak hlavním námětem. Nebudu to okecávat, prostě jsem si užil nádherný vizuální zážitek a k tomu se ve filmu v jedné z hlavních rolí objevil můj oblíbený herec Jake Gyllenhaal, kterého jsem si oblíbil už před několika lety, když jsem ho viděl v kině v Půlnoční míli. Jinými slovy, já jsem spokojený. Děj to mělo, napínavé to bylo, bylo prostě na co koukat, navíc jako člověka, který má rád pejsky mě potěšilo, že jedním z hlavních hrdinů byl i pejsek. Prostě samá pozitiva, dávám čtyři hvězdičky, protože přece jen ještě něco málo chybělo. (13.06.2008)

Nemohu si pomoci, ale tenhle čistě imbecilně zábavný Emmerich mi prostě sedí. V říjnu 2009 (necelý měsíc před Emmerichovým apokalyptickým repete v podobě 2012) už sice Den poté působí technicky pozadu (polovina scenérii je až příliš evidentní afterařina, vlci plandající v luftě jsou zlo a rozmazaná vlna na pozadí má taky ještě mezery, uvidíme, co v 2012), jinak se ale jedná o parádní výpravné velkolepé řemeslo s ekologickým i politickým podtextem a překvapivě slušnými herci i hudbou (Harald Kloser určitě zase něco vykradl, ale zatím má kliku, protože jsem ještě nezjistil, co přesně). Emoce fungují, destrukce má grády, napětí je napínavé, konec je nádherný. A že je to jen tak mimochodem strašně blbé a nerealistické? A koho to zajímá? :) (15.10.2009)

Kupodivu musím konstatovat, že je to docela koukatelné (tedy v rámci možností), to jsem od Emericha nečekal. Asi je to tím, že středobodem je tu namísto záchrany americké demokracie cesta otce za synem. Díky tomu celkem absentuje obvyklý americký patriotismus, což kvituji s povděkem. Žádné veledílo, ale na jedno podívání ujde. Z tria "New Yorských ničitelů" tak vychází jednoznačně vítězně, i když je to vítězství Pyrrhovo. (11.04.2006)