Den poté

Išiel som na polámané domčeky, zrútené domčeky a zmrznuté domčeky. To som dostal + navyše nechutne patetický príbeh, ktorý vyzerá ako vystrihnutý z encyklopédie najväčších filmových klišé. Keby mala tá omáčka naokolo čoby len za mák originality tešil by som sa. Žial niekto pri vymýšlaní 100+1 spôsobov ako zdevastovať New York zabudol, že také niečo ako príbeh treba. A pritom to mohla byť celkom fajn agitka. (24.06.2005)

Soundtrack Harald Kloser a Thomas Wanker: 1. The Day After Tomorrow [3:27] ,2. Tornado Warning [2:01] ,3. Sam! [1:18] ,4. Tidal Wave [3:14] ,5. Body Heat [1:51] ,6. Russian Ghost Ship [1:25] ,7. Hall's Plan [0:53] ,8. Rio Grande [1:11] ,9. Bedtime Story [2:04] ,10. Blizzard [2:18] ,11. Superfreeze [3:04] ,12. Cutting the Rope [3:29] ,13. Because of You [2:29] ,14. President's Speech [4:20] ,15. The Human Spirit [3:37] ,16. Burning Books [1:43], (09.06.2011)

Kupodivu musím konstatovat, že je to docela koukatelné (tedy v rámci možností), to jsem od Emericha nečekal. Asi je to tím, že středobodem je tu namísto záchrany americké demokracie cesta otce za synem. Díky tomu celkem absentuje obvyklý americký patriotismus, což kvituji s povděkem. Žádné veledílo, ale na jedno podívání ujde. Z tria "New Yorských ničitelů" tak vychází jednoznačně vítězně, i když je to vítězství Pyrrhovo. (11.04.2006)

Musel by som fakt dlho rozmýšľať, aby som si spomenul na hlúpejší hollywoodsky film. A teraz neuvažujem len v kategórii "drahých áčkových blockbusterov", imbecilita tejto emmerichovky je porovnateľná s hrôzami novodobých seagaloviek či iných direct-to-DVD sračiek. Napr. predchádzajúci Rolandov film Patriot je oproti tomuto špičková dráma oscarových parametrov. Čo je však najhoršie, Deň po tom nemá ani štipku nadhľadu a béčkovej zábavnosti, ktoré robia z podobne hlúpeho (ale priznane) Dňa nezávislosti dokonalý divácky zážitok. (23.03.2008)

Kdo viděl trailer, už se vlastně nemá na co těšit, protože tam nic jiného není. Akorát jsou ty katastrofy delší, to je vše. Navíc živly se chopí příležitosti jen v první třetině filmu, po zhruba tři čtvrtě hodině je konec a pak už se divák ničeho nedočká až do poslední chvíle. Navíc naprosto nefungují jakékoliv emoce (což je v katastrofickém filmu poměrně klíčové), takže mi vlastně bylo úplně jedno, že všechny ty miliony lidí umírají... Quaid je sice sympaťák, ale naprosto jsem mu nevěřil v druhé polovině filmu, podobně Gyllenhaal. Navíc snímku chybí jakýkoliv smysl pro humor (díky němuž je ID4 tak zábavný) a jediná humorná postavička je se vším všudy vykradena z Armageddonu... Jistě, na ty katastrofy se dobře kouká, ale jako celistvý film to naprosto nepracuje. Postavy se vůbec nebojí, ačkoli jim permanentně jde o život - skoro se ani nesnaží utíkat. Ignoruje se takřka všechno kromě Manhattanu a ani nevyužije příležitosti, aby se snažil trochu pobořit světové památky (Eiffelovka, Pisa, Kolloseum, Čínská zeď, vždyť je toho tolik, co se dá efektivně zničit). Manhattan a Socha svobody jsou nejdůležitější místa na zemi (spolu s klíčovou americkou vlajkou). Ve filmu fungují prazvláštní fyzikální zákony, které lze jen těžko sestavit v nějaký soubor norem: supervelká vodní vlna se pohybuje snad rychlostí 2km/hod a megamrazu lze zabouchnout dveře před nosem. To je ale to nejmenší a nevadilo by to, kdyby vše ostatní fungovalo. Nefunguje. (23.05.2004)