Den poté

„Nič také sa nikdy nestalo.“ – „Nie posledných 10 000 rokov.“ Na rozdiel od PATRIOTA sa Emmerich konečne na nič nehrá a iba rozpráva nenáročný dobrodružný príbeh o tom, ako otec (Quaid) prekonáva šialené prírodné problémy a ide za synom (Gyllenhaal), ktorý sa medzitým snaží prežiť. Emmerich má tieto trikové veľkofilmy proste rád. Jeden zásadný rozdiel medzi týmto a ID4 (alebo GODZILLOU) je v tom, že besnenie živlov (na rozdiel od útoku mimozemšťanov, či prerastenej jašterice) poznáme všetci, takže nás z jednotlivých demoličných scenérií mrazí. V neposlednom rade mi to pripadalo u Emmericha prvýkrát, že hrdinami boli obyčajní ľudia, nie papierové figúrky. Roland sa učí - uberá dialógy a necháva rozprávať kameru, hudbu, strih. S týmto jeho filmom som sa cítil dobre (vyberanie kníh na spálenie, vlky). Ale v prípade, že nás chceli tvorcovia seriózne varovať, tak neviem neviem. No ak nás chceli iba zabaviť... uspeli! (30.04.2005)

Tenhle film je jasná letní popcornovka, ostatně jako většina filmů Rolanda Emmeriche (Godzilla, Den Nezávislosti...). Vyjímkou jsou snad jen dva snímky - Patriot a Hvězdná Brána. Jestliže máte Emmerichův styl rádi, film si zamilujete, jestliže Emmerichův styl nesnášíte, tak s tímhle neztrácejte čas. Tornáda a vlny a jedny z nejlepších vizuálních efektů v historii filmu (až na ty vlky). Je zábava tohle všechno sledovat. Scény, kde Američané utíkají do Mexika jsou srandovní!!! Ve filmu není více patosu než ve Dni Nezávislosti. Sice se zde hrinství objeví také, ale je předvedeno s nadhledem Dennise Quaida. Klasický Emmerichův film. Čtyři hvězdičky. (25.06.2005)

Emmerich si zase usmyslel, že se pokusí dát všem lidem na světě zprávu o nebezpečí okolo nás, tentokrát globální oteplování. Dal tomu klasicky megalomanské triky, oblíbené herce, pitomý scénář a krásný "happy end" a vytvořil vcelku příjemné dílko, které nijak neurazí a aspoň ukáže, co se stane když budeme topit uhlím a jinym svinstvem. (16.09.2007)

Asi poslední z těch velkejch Emmerichových velkofilmů, ve kterém hraje samozřejmě prim zkáza katastrofických rozměrů. Rozhodně na tohoto režiséra, který se v podobném typu filmů vyžívá a je to jeho styl nemám žádnou pifku, jeho Godzillu miluju od dětství a je to spíše kousek od kousku, který mi sedne více. Bay je u mě over the top, ale jednou za čas nemám problém vypnout mozek a užívat si destrukci. Problém ale je, že mě mezi obyčejnými lidmi (nekritiky) oblíbený Den poté dlouho míjel a nebavil mě tak, jako třeba 2012. Rád bych se na něj jednou kouknul znovu a obejktivně pro sebe zhodnotil. btw : ti vlci fakt příšerní, ale což i horší triky je třeba ocenit :D PS : Takovej lehčí nadprůměr, ale je pravda, že jsem film sledoval po očku a nevěnoval mu plnou pozornost (třeba bych ale právě proto ale naopak přihoršil)...60% (30.11.2014)

Kupodivu musím konstatovat, že je to docela koukatelné (tedy v rámci možností), to jsem od Emericha nečekal. Asi je to tím, že středobodem je tu namísto záchrany americké demokracie cesta otce za synem. Díky tomu celkem absentuje obvyklý americký patriotismus, což kvituji s povděkem. Žádné veledílo, ale na jedno podívání ujde. Z tria "New Yorských ničitelů" tak vychází jednoznačně vítězně, i když je to vítězství Pyrrhovo. (11.04.2006)