Střihoruký Edward

Môj najoblúbenejší Burtonov film. Krásna rozprávka, rovnako smutná a atmosférická ako Andersenove príbehy. Možno ide o Burtonov najosobnejší film, ako keby do toho dal celé srdce. V tých ostatných ho nahradil humorom. Zo všetkých dokonale zvládnutých filmových zložiek je najlepšia výprava. Pri závere sa môže stať, že vám zostanú jazvy na duši po Edwadových nožniciach. (23.09.2009)

V dětství se mi Edward moc líbil. Nyní jsem se na něj kouknul trochu jinýma očima a opět zírám jak malé děcko. Úvodní titulky s burtonovskou vánoční atmosférou mě příjemně naladily, barevná vesnička, kde ke křiklavým jednobarevným domečkům je zaparkované křiklavé jednobarevné auto (ovšem jiné barvy než dům samotný), se spostou pestrobarevných "seriálových" postaviček (žen především) mě neuvěřitelně fascinovala stejně jako hromadný příjezd všech manželů z práce. Svět Tima Burtona je úžasný. I když se pod ním skrývá jednoduchý příběh, stejně jsem se nechal unést. (15.04.2003)

Lidi jsou zrůdy. Ne všichni. Ale spousta z nich. Jak je poznáte? Jestli si myslíte, že zrůda byl ten pán s obrovskými nůžkami, co se k vám tuhle blížil rychlým krokem přes ulici, pak máte asi pravdu. Ale jen proto, že to nebyl Edward. Ne, opravdu to nepoznáte podle nůžek místo rukou. Spíš podle toho, když vám někdo vrazí (obrazné) nůž(ky) do zad. Naivní Edward s bledou zjizvenou tváří je jak nevinné děcko, nebo možná štěňátko. Je plachý a jen ostýchavě se setkává s okolním světem. Jeho konfrontace se světem, v tom to všechno je. S povrchním světem, který všechno odlišné bere jako atrakci. Který se snaží předstírat, že je chápavý. Ale který při první známce slabosti vytasí s předsudky. Střihoruký Edward je tak strašně citlivý a poetický film... Je to krásná pohádka. Smutná. Dojemná. Dokonalá. (11.05.2007)

Moderní pohádkový příběh zasazený do kulis amerického maloměsta přelomu 50. a 60. let minulého století je dokonalou ukázkou tvorby Tima Burtona. Protože byl původně animátorem, inspirace animovaným filmem je víc než zřetelná. Jeho Edward je oživlá loutka ve stylu Pinokia, ostatně tomuto pojetí přizpůsobil Johny Depp i projev své postavy - jeho mimika je minimální, pohyby trhané - přinejmenším do doby, kdy ho pobyt mezi obyvateli městečka zlidští. Metodou animovaného filmu je rovněž zkonstruován a oživen tajuplný dům geniálního vědce se spoustou absurdních vynálezů. Dokonce i křiklavě barevné fasády nekonečně se táhnoucí zástavby rodinných domků připomínají kreslené pozadí animovaných filmů. V druhé linii je Střihoruký Edward dojemný příběh o nenaplněné lásce, která je sice dost silná na to, aby překonala odlišný vzhled,chování a tělesné devormace, je ale bezmocná vúči společenským předsudkům, manipulacím a lidské nenávisti. Ve třetí linii je Burtonův film hořkou satirou na poměry maloměšťácké americké společnosti, která s sebou velice snadno nechá manipulovat a je přehnaně konformní. Střihoruký Edward má vytříbený vizuální styl, silný příběh, výborné herecké obsazení a skvělou režii. Film, který nestárne. Celkový dojem: 95 %. (18.08.2008)

Střihoruký Edward je snímkem s křehoučkou romantickou duší a všestraně příjemným burtonovským obalem, avšak srdce a zjev není všechno, když "to mezi tím" - kostřička a svalstvo - již vypadá v očích dospělého diváka dosti chatrně a prázdně...Film, který by bez potíži zapadl do portfolia Chrise Columbuse určitě oslovuje především děti ...a...nenapravitelné romantiky :-) (17.04.2008)