Režie:
Michail KalatozovKamera:
Sergej UrusevskijObsahy(1)
Po úspechu filmu Žeriavy tiahnu (1957), ktorý v svojej dobe ohúril celý svet svojimi avantgardnými prvkami vo filmovej reči a v neposlednom rade uspel aj na festivale v Cannes, naďalej pokračovala spolupráca medzi režisérom Michailom Kalatozovom a kameramanom Sergejom Urusevskym. Ich nasledujúci film Neodoslaný dopis (1959) je existenciálnou dobrodružnou drámou o osude štyroch geológov, troch mužov a jednej ženy, hľadajúcich diamanty v sibírskej tajge. Radosť z úspešného nálezu vystrieda katastrofa veľkého požiaru lesa, ktorý ich odreže od jedla aj lodí. Ich jedinou šancou na prežitie je únik k rieke a dopomôcť im k tomu môže už len túžba po živote. Pomalé tempo, precízne riešené dlhé kamerové jazdy či spektakulárna hudba Nikolaia Kryukova dávajú možnosť nielen precítiť psychické stavy postáv, ale aj zachytiť čas a priestor v stáze. Psychologicky bravúrne tu je vykreslená beznádej, strach či sexuálna frustrácia postav, zahraných skvelými hercami, medzi ktorými vyniká talentovaná Taťjana Samojlova. Na prvý pohľad banálny príbeh Valeri Osipova sa vďaka tejto progresívnej forme zapísal do dejín nielen sovietskej kinematografie.
Hypnotický a duchovný rozmer atmosféry Neodoslaného dopisu si všimol aj Andrej Tarkovskij, ktorý sa filmom inšpiroval pri nakrúcaní jeho kultového snímku Stalker (1979).
(jaklee)
Recenze (31)
Epické, velkolepé, úžasné. Jen jsem žasnul, že je něco takový možný natočit. Je to trochu jako Revenant, i když todle je mnohem, mnohem lepší, velkolepější a působivější. V Revenantovi je toho spoustu jen na efekt. Todle působilo naprosto ryze, skutečně, přitom neskutečně úžasně natočeno. Kalatozov s Urusevskym byli Great Masters. ()
Jak říkám, Rusáci tu vznešenou pozemskou všelidskost, složenou z uvědoměle prostých a v posledku hrdinských jednotlivců, prostě umějí. Podstatně jinak a vlastně i podstatně věření hodnějším způsobem než Amíci. Ten jejich fikční svět má velmi osobité kouzlo, což se nejlépe projeví právě u filmů kvalitních a pěkných, které v onom ohledu netlačí na pilu a soustřeďují se na umění. Když do toho zní ještě klasicý ruský způsob mluvy (lhostejno, zda v originále, nebo v kvalitním překladu), je to krásné, holoubku. K vlastním kvalitám Neodeslaného dopisu samotného viz třeba Flego, fragre nebo Foma. ()
Čo robí tento film výnimočným nie je len epická symfonická hudba, ale hlavne veľmi osobná kamera využívajúca celý svoj potenciál. Vznikla tak vizuálna smršť, kde sa kamera na jednej strane vyžíva v zobrazovaní nezlomnosti sovietskeho človeka, na strane druhej však dokáže preniknúť do duše a stáva sa veľmi intímnou. Našťasie toho ideologického pátosu je v primeranej miere a dôraz je kladený hlavne na samotnú expedíciu ako takú, nebezpečenstvo v nehostinnej tajge či osobné tragédie. Neodoslaný list je výnimočný film svojim poctivým spracovaním, citom pre gradáciu napätia a vykreslením zúfalého boja človeka o holý život. ()
Když se popasuju s dobovým vyzněním, kde mimo jiné poslední žijící člen výpravy v deliriu vidí ten krásný důl, který jednou na místě nálezu diamantů bude stát, tak zůstává úchvatně natočená výprava do nitra země nikoho. Samotná myšlenka dobrovolné oběti ve prospěch vyššího cíle, pokud se zbaví ideologického balastu, je velmi působivá. Požár lesa vypadá natolik realisticky, že snad kvůli natáčení opravdu zapálili pár hektarů tajgy, a závěrečná mrazivá desetiminutovka na voru zase připomene, co to znamená, když se řekne "zima jak v ruským filmu." Z dnešního pohledu mi asi chybí realističtější psychologická stránka, ale i tak jsem byl okouzlen. Hodně silné čtyři hvězdy. Edit: Po pár letech zvyšuji na pět, protože dojem krásné čistoty filmu za celou tu dobu nevymizel. ()
Když si odmyslíme tu nutnou "ideologickou" zabarvenost, která mimochodem neni tak strašná, je tam i dost nenápadný kritiky, tak o čem film je? O tom nikdy to nevzdat, což je samo o sobě dost. Můžeme si myslet, že to je komunistická propaganda, a je to i pravda, ale přesto za tim všim jde o to nevzdávat se. A díky tomu Rusové přežili a přežijou všechno :-), navzdory všem Stalinům, Putinům, církvi, Mongolům atd. I když to někdy musí strašně bolet. Záverečná "plavba" na voru po sibiřskej řece mluví za vše a je ohromně silná. Tohle je jeden z těch filmů, kterej i za několik dnů, tejdnů, v nás pořád rezonuje a inspiruje. Ehm, mně se to tedy tak stalo :-). Rozebírat film snad ani nemá cenu, obrazová stránka u Kalatozova tradičně skvělá, velkým plusem a dalším "hercem" je příroda Sibiře. Ostatní herci spíš expresivní, ale uvěřitelní, prostě dobrý. ()
Galerie (35)
Photo © Mosfilm
![Neodeslaný dopis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/557/161557241_1a6371.jpg)
Reklama