Elina

Mierne nadpriemerný film o problémoch malej rebelky fixovanej na svojho mŕtveho otca. V problémoch spolužitia Fínov a Švédov sa nevyznám, prírodu vyhľadávam v prírodopisných filmoch a o závere filmu môžem napísať iba to, že mi pripadal rozpačitý. Ale neľutujem, že som film videl. Je pravdepodobné, že po niekoľkých rokoch si pri slove elina už nespomeniem na tento film, ale na to, že sme týmto názvom označovali bratislavské električky. (27.07.2019)

Finové, žijící ve Švédsku, asi neměli na růžích ustláno, jak je vidět v tomto filmu. Škola pro finské děti, z nichž některé neuměli švédsky a učitelé zase neuměli finsky. Mezi dětmi svérázná žákyně, která nade vše milovala svého hrdého, ale již zemřelého otce. A jak to všechno dopadlo? Dobře, jedná se totiž o film pro celou rodinu. (13.04.2020)

Přesně ten druh skandinávského dramatu, u kterého hned od začátku víte, že tady Vám tvůrci kápli na notu a Vy se v ní, coby divák, pouze vezete a užíváte si jej. Malá Elina sice byla občas na pár facek, ale i přesto se toho finsko-švédského handrkování zhostila se ctí. Krásný příběh, nádherné záběry a v rámci rodinného filmu rozhodně kousek, který stojí za to vidět! (29.03.2020)

Děj celého filmu by se dal shrnout do pár vět, ale Klaus Härö (který problematiku finsko-švédských vztahů řeší třeba i ve filmu Moje matka) jej zasadil do čarokrásné severošvédské přírody, přidal korespondující hudbu a hle, silný příběh o odhodlání, lásce k rodičům, přátelství a nespravedlnosti je na světě. (27.02.2012)

Tahle malá copatá dívenka, Elina, mě okouzlila během prvních minut a nepustila ze svého dosahu ani po odkoukání filmu, ve své dětské kráse a ryzosti se dotkla všech podstatných věcí pro život, aneb malý velký film. Natalie Minnevik výborná, působivá, uvěřitelná a její vnitřní vesmír nádherný... Poklona tvůrcům. (22.09.2019)