Zásek

Možná je to moje chyba, že jsem pana režiséra, scenáristu a hlavního herce v jedné osobě dosud neznal (jen jméno), že se tedy mým prvním setkáním s Danym Boonem stal právě tenhle Zásek a že jsem od toho očekával bůhvíproč údernou společenskou satiru na aktuální téma, tak trochu ve stylu politických komedií Jeana Yanna... Vzhledem k tomu, jaký menší rozruch tento film zde vyvolal a jak má vyhrocené komentáře, v nichž převládá tleskání a obdiv nad filmem reflektujícím covidovou situaci na jedné straně a totální odmítání až rozčílení s házením do odpadů na straně druhé, by jeden čekal opravdu kontroverzní film s nekompromisním stanoviskem k tématu. Jaké bylo postupně mé překvapení, že z toho, co tenhle rozruch a tolik protichodné názory způsobilo, se přede mnou vyklubala naprosto tradiční, korektně uhlazená, dějově, humorem i přesahem velmi jednoduchá rodinná komedie ze současnosti, která se od jiných tradičních rodinných komedií liší vesměs jenom tím, že se odehrává na pozadí vypuknutí koronavirové pandemie. Srandu si to z aktuální situace sice dělá, ale zároveň tak činí až příliš jednoduchým a průhledným způsobem a spíše než cokoliv satirického to na mě působilo ve stylu typických komediálních TV seriálů z rodinného prostředí... jako ano, v jistých ohledech i mě tento film přijde dost povedený, i pokud jde o řadu karikaturních postav zobrazujících v až extrémní podobě určité prototypy chování a postojů lidí během pandemie, nejednou jsem se zasmál i díky Boonově postava Martina. Ale taky zde nechybí několik spíše trapných momentů (kromě vybraných scén s postavou šíleného doktora také linka se svalovcem, co vysílá své posílovací představení na sociální sítě), zdaleka ne ve všem mi tento humor sedl, dvě hodiny se mi na oddechovou komedii zdály nejednou zbytečně dlouhé a o závěru, kdy se komedie překlopí do patetické ždímačky divákových citů, raději pomlčím. ♪ Pandémie, pandémie, tu n'es pas mon amie... [60%] (10.11.2021)

Francúzka komédia, ktorú je potrebné brať s rezervou. Neodhalil by som, že prvý film s témou na vírus COVID-19 v komediálnych šiat príde z Francúzka. Réžiu spáchal skúsený komediálny herec a režisér Dany Boon, ktorý a čiastočne podieľal aj na scenári (je vidieť jeho rukopis). Film hlavne dáva zakrivené zrkadlo pre obidve tábory, tzv. pre zástancov (podporovatelia očkovania a prísnejších opatrení) a odporcov (sú proti očkovaniu, „korona je len výmysel“, zástancovia konšpiračných teórií a hoaxov) epidemiologických opatrení. V rámci možností, ako to daná situácia dovolí, sú v zábavnejšej forme zachytené tie veci, v ktorých oba dva tábory konajú prehnane (napr. nakupovanie v obchode v „skafandre“, neustále meranie teploty) alebo zaostávajú („nulová tolerancia“ voči ostatným – ignorovanie prosby „zakryte si dýchacie cesty, odmietavý postoj ku testovaniu – „čipovanie“ v réžii Billa Gatesa). Nezabudlo sa ani na „vyfigurovanie“ niektorých situácií, napr. testovanie metódou PCR, home office alebo dištančné vyučovanie. Herecké obsadenie je celkom impozantné: Dany Boon v roli „fanatického dezinfikátora“ je veľmi dobrý (vieme, že rola hypochondra mu sedí, viac film Superhypochondr), François Damiens v roli „odporcov“ nezaostáva oveľa a Yvan Attal v roli „šialeného doktora“ taktiež má svoje skvelé momenty. (Ale aj ostatné vedľajšie postavy odviedli kus dobrej práce.) __ K celému filmu, ako som spomínal, je potrebné staviť sa s určitou rezervou. Určite budú takí, ktorí budú cítiť hnev (stratili niekoho blízkeho) a aj takí, ktorých film „nejako neosloví“. Je mi nesmierne ľúto všetkých, ktorí kvôli tomuto ochoreniu prišli o život (sám som Bohužiaľ prišiel o niekoľko známych v mojom blízkom okolí), podobne aj tých, ktorí odmietajú dodržiavať aj tie minimálne opatrenia. Myslím si, a pravdepodobne to je aj jeden z odkazov filmu, že keby ľudia boli aspoň trochu viac tolerantní a ohľaduplný voči sebe, tak situácia by bola určite lepšia. Vírus by tu bol, ale nevyžiadal by toľko zbytočných ľudských životov. P.S.: „Teraz čo robíš?“ „Idem ti zmerať teplotu.“ „Prečo?“ „Povedala si, že si zapálená.“ Osobné hodnotenie: 80% (****) (26.10.2021)

Z námětu filmu jsem byla nadšená, komedie o covidu a ještě od Francouzů, kteří u mě v tomhle žánru jasně vedou. Zpracování není vůbec špatné, tak nějak typicky francouzské. Značnou slabostí je ale dlouhá stopáž, díky které se film chvílemi dost vleče a najdou se i nějaká hluchá místa. Vtipných hlášek je zde dost, věřím, že se hodně lidí zasměje. Mě to hodně připomínalo realitu - lidé se udávají, přehání to a obtěžují s tím ostatní, nebo už mají pandemii a lockdownu plné zuby. Ale jsem moc ráda, že něco podobného vzniklo, snad jednou bude tento film na tohle všechno jen úsměvnou vzpomínkou. (28.10.2021)

S Danym Boonem mám samé dobré zkušenosti a doba lockdownů přinesla tolik materiálu, že stálo za to ji trochu odlehčit a udělat z toho komedii.  A jeho  ohlédnutí za dobou úzavěru je úsměvné s několika vyloženě  skvělými momenty (nákup), jen možná  zbytečné dlouhé...Jen na samotné zhlédnutí   jsem se vzhledem k panu tvůrci a  vzhledem k tématu i dost těšil..Těšil jsem se i na případnou zvláštní nostalgii po časech  první vlně covidu, což mi zpětně přijde jako jinak přijímaná situace než teď, kdy možná lidí ještě nebyli tak otrávení z té nekonečnosti, naopak se spíše nevědělo, co se děje,  atmosféra ve společnosti byla bázlivější, ale i taková smířlivější, čekající rychlý dobrý  konec a Pokáč rozjížděl první rychlovky.:D Tuto atmosféru mi tady připomněla hlavně písnička o pandemii, kterou zde holka svalovce zpívá tak často, že se mi ten song i docela zalíbil a při první vlně bylo podobných písniček plno.  Rozhodně se zde vedle pár vtipných momentů povedla občas Danymu Boonovi i právě taková příjemná lidská atmosféra (snad jen bez postavy šíleného profesora by to šlo) , kterou jsem pocítil třeba při improvizovaném grilování (trochu to zkazilo jen to škrábání auta). Rozhodně neberu jako chybu ani takové to rodinné zaměření, naopak to byl docela fajn film na nějaké společné sledování, rád jsem se kouknul s bráchou a určitě zhlédnutí nelituji... Snad nás to bavilo oba, já se teda zabavil, jen to  chtělo krátit. Pan domovník byl takový ten typický roztomilý francouzský pán.   Emotivní závěr mě třeba dokonale zasáhl a stejně jako kolega bloom ho neberu jako citové vydírání, nýbrž jako upřímnou lidskost a vzpomínku na tu, kteří kvůli covidu přišli o někoho blízkého.  Právě že  si uvědomuji, že tento film chtěl právě takovým lidem nebo bojovníkům ve zdravotnictví udělat radost a tato myšlenka stejně jako ,,věnovaní solidární společnosti´´ se mi moc líbí a Boonovi za ni patří dík stejně jako za další fajn film. (23.01.2022)

Problémem tohoto snímku je nejen délka, ale také skutečnost, že je prezentovaný jako komedie. Je to spíš směsice úsměvných scének, které jsou místy až moc laciné. Na druhé straně film za mě výstižně popisuje bláznivou situaci, kterou, doufám, už nezažijeme. Je to opravdu ze života a konec je neskutečná emocionální darda. (09.11.2021)