Po čom muži túžia 2
Režie:
Rudolf HavlíkKamera:
Václav TlapákHudba:
Ondřej KonvičkaHrají:
Jiří Langmajer, Anna Polívková, Marek Taclík, Tereza Kostková, Pavel Šimčík, Zuzana Kronerová, Radek Holub, Leoš Noha, Oskar Hes, Ondřej Kavan, Jiří Maryško (více)VOD (3)
Obsahy(1)
V prvním filmu se hlavní hrdina Karel Král ocitl v ženském těle. V druhém díle poznáváme na počátku Irenu Kopáčovou (Anna Polívková), psycholožku, specialistku na partnerské vztahy. A nutno říct, že neprožívá zrovna dobré období. Její doporučení klientům se trochu míjejí účinkem, Irena dostává výpověď z nájemní smlouvy v domě, kde má ordinaci a vzápětí přistihne svého přítele při nevěře. Nejlepším lékem na životní trable je vyrazit s kamarádkou Marcelou (Tereza Kostková) na víno. Kroky opilé Ireny následně vedou do stanu vědmy Zoltany (Zuzana Kronerová), kde vysloví osudové přání: Chci bejt chlap! Ráno se Irena probudí a ocitne se v podobné situaci jako Karel Král. Je v těle, které nenávidí, ale poté, co opadne prvotní šok, má možnost zjistit, jací muži vlastně doopravdy jsou.
Irena/Iren (Jiří Langmajer) se musí o sebe postarat a není nikdo, kdo by jí zpočátku uvěřil, že je to pořád ona. Nakonec jí podá pomocnou ruku soused Radim (Marek Taclík), který je odjakživa do Ireny zamilovaný. Věří jí a doufá, že někde tam uvnitř toho postaršího chlapíka je jeho milovaná a on ji jen musí, jako správný princ, osvobodit. Udělat z ženy muže není snadný úkol, a tak má Radim ve výcviku pořádné obtíže.
(Cinemart)
Videa (4)
Recenze (178)
Další přírůstek mezi české mainstreamové komediální paskvily, který uráží muže i ženy a inteligenci obecně. Nic než sexistická přehlídka zhoubných stereotypů, které jsou namísto vyvracení stvrzovány a normalizovány a jsou ještě obludnější než v případě předchozího dílu. Jiří Langmajer coby žena v mužském těle předvádí extrémně přepálenou karikaturu zženštilosti (což je v rozporu s tím, jak se hlavní hrdinka chová v úvodu, když ještě má ženské tělo), na sportovní trénink chodí v růžových legínách, v restauraci si objednává "citronovou vodičku" a poprvé poznává, jaké to je dostat míčem do varlat. Opravdovým mužem se nicméně stane, až když se s lahváčem svalí na gauč k fotbalu a začne prdět. Uf, uf. Hlavně je to ale komedie, která pod záštitou žánrové nadsázky podsouvá ženám, že věci jako zanedbávání hygieny nebo nutná potřeba plivat do dálky (ale třeba i nevěra, žárlivost nebo šovinismus) patří mezi mužské přirozenosti, které by měly být ženami omlouvány a tolerovány. Ženy jsou přitom prezentovány jako strůjkyně všech mužských problémů a neduhů, včetně toho prdění, protože když pečou mužům buchty, tak do nich dávají příliš mnoho droždí. Jediné výraznější ženské postavy ve filmu přitom tvoří nekompetentní terapeutka, která nesnáší muže a své pohrdání vštěpuje všem svým klientkám, její kamarádka, která jí jako recept na spokojený vztah bez zaváhání doporučí najít si milence, a hospodská výčepní, jejímž údělem je aktivně se nabízet výrazně starším fotbalovým štamgastům a přehlížet přitom jejich obtěžující kecy. Muži jsou zas vykresleni nejčastěji jako smrdutí pivní primitivové, kteří trpí nejvíce tím, že po nich jejich manželky/partnerky stále něco chtějí a oni nikdy nemůžou přesně vědět co, protože ženská mysl je pro muže zkrátka příliš složitá, než aby jí mohli porozumět. Zakoupení kytky je pak univerzální omluvou pro všechno a řešením všech vztahových krizí, stejně jako občasná večeře při svíčkách, která je zároveň téměř zaručeným příslibem vášnivé noci. Navíc je to líné, odbyté, nenápadité a zoufale nekonzistentní a nedomyšlené. Zakončené je to brutálně uspěchaným závěrem, v němž se happy end dostaví zničehonic lusknutím prstu. Rudolf Havlík se sice navzdory všemu jeví jako schopný a inteligentní filmař, nicméně tohle zapotřebí opravdu neměl. Nechoďte na to, jinak vznikne trojka. ()
Perfektně a realisticky zobrazuje, čím se liší chlapi od ženskejch a dělá si z toho prču, taky se klidně vychechtá i transkám a 150ti pohlavím, je to lepší, než jednička, to rozhodně. Asi ten film ale brzy v tv zakáží kvůli woke libtardům, feministkám a podobným ychtylům, co jich dnes bohužel školy chrlí po k*kot. Každopádně top komedie ze staré školy! Perfektní práce. Zatímco woke trotlové, zejména asi chlapi, kritizují, rozumné ženské si to užily, ostatně cituji jednu místní spokojenou recenzentku: "Sasulka3 **** Opet jsme se nasmaly s holkama.. A nejen my, ale cele plne kino :).... Pan Langmajer dokaze zahrat opravdu vsechno, ale ze vystihne bravurne strihnout i zenskou.... :D" ()
Jednotka bola svižnejšia a mala Táňu Pauhofovú, ktorá svojim šarmom spríjemní hocijakú vec, v ktorej sa objaví. Ale za to táto dvojka ma viac pobavila. Langmajer síce Polívkovú neprekonal, ovšem je to aj preto, že samotná Anna (nič proti nej) má pomerne chlapské rysy, za to Jiří tie ženské nie. Každopádne bolo vidieť, že sa celkom snažil a stačilo to na nenudiacu, vcelku príjemnú komédiu. ()
Klasická česká (čti podprůměrná) komediální jednohubka, která sice přináší jen stokrát viděné, ale pokud u snímku vypnete mozek a budete koukat do pop-cornového kýble, je velká šance, že nebude s kina odcházet totálně znuzení. Jinak toporný příběh z odpadních vod tahá nahoru snad jen trojice Langmajer - Polívková - Taclík a kvalita kukuřice. Prosím, trojku již ne! (35 %) ()
Galerie (125)
Související novinky
Přehrajte si novou komedii Po čem muži touží 2 online
Předplatitelé Voyo si mohou už teď vychutnat bláznivou komedii o střetu mužského a ženského světa, ale i hledání jejich vzájemného porozumění, Po čem muži touží 2. Snímek je součástí prémiového… (více)
Zažijte Vary naostro!
Ostrý bude již samotný start. Kapela Mig 21 vystoupí posílena o šedesátičlenný orchestr Národního divadla a dvacetičlenný sbor Národního divadla pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Tím ale… (více)
Ze studijních důvodů mám zhlédnuto – ačkoliv vzhledem k reakcím mojí socbubliny bych to neměla ani přiznávat veřejně. Jak zde už píšou jiní, je to čistá Troškařina. Měšťané s vysokoškolským vzděláním by měli tenhle film minout velkým obloukem. Protože jsem ale 20 let žila v Třinci, o těch mluvit nebudu – ani nejsou cílovka. A není těžké si představit, že ve zbytku republiky se celé kinosály válejí na zemi smíchy. Má to několik úrovní, takže zaprvé: fantastické herecké výkony i mě kolikrát přinutily k hlasitému smíchu. Jak Polívková, tak Langmajer z toho dělají řemeslně výbornou podívanou. Zadruhé ale, k celému scénáři: Je to bordel. A nebojím se ani tolik o to, že je v hlavní roli transvestita, jako o to, že ve filmu padlo několik roztomile vtipných momentů, které diváka nebezpečně utvrdí v jeho maloměstských stereotypech. "Takže ty seš psychouš? Moje stará taky chodila k nějaké psychoušce, která jí nakecala, že jsem debil, tak jsem ji seřval, řek jí že je kráva a je klid vole!" - "Vidíš? Já jsem ti říkal, že ti psychologové jsou jenom pro nemocné hysterky," může po skončení filmu uzavřít libovolný manžel svojí ženě při odchodu domů, a definitivně tak pohřbít mnohaleté úsilí lékařské osvěty, že s problémy se chodí k odborníkům. A co dalšího nás ve filmu čeká? Hlavní hrdinkou je psychoterapeutka, vážená žena, oblečená výhradně do kostýmků, jezdící v Karlíně luxusním elektromobilem. Samozřejmě jako každá vysokoškolačka je vykreslená jako nekompetentní kráva, která o mužích nic neví, ale mohutně ženám radí, aby se na ta zvířátka vykašlaly. Pak se probudí v mužově těle a začíná cesta za poznáním pravdy. Zjišťuje díky tomu, že se v nich mýlila a že jsou muži také složitá stvoření, která mají lidské IQ a jsou schopni běžné seberegulace? Ani omylem. Na stavbě u kamaráda film diváka utvrzuje úplně ve všem, co na začátku postuloval: muži jsou jednoduchá, nekontrolující se prasata, která prdí, říhají, ničemu nerozumí, navzájem se šťouchají do ramene a po práci se zajímají jenom o fotbal. Polívková tak v mužském těle novým přátelům radí, že mají ženě koupit kytku, anebo se zeptat, jak se má, aby si večer vrzli a svět se beze změny točil dál. "Vidíš, být chlapem není žádná prdel." - "Už vám rozumím..." dodává v závěru filmu Irena, ačkoli vůbec není jasné, čím ji měli muži překvapit. Je to film pro současné padesátníky, kteří nerozumí novým směrům emancipace a stále složitějšímu světu kolem. Těm film nabízí nezměněný výklad jejich světa – s chlapama je to sice těžké, ale stačí jim dát jídlo a sex a moc je neotravovat, aby byli v pohodě. A se ženama je to sice zatraceně těžké, ale stačí jim jednou za čas koupit kytku a ony půjdou spokojeně drbat sousedy ke kámošce. Úplně nejhorší na tom ale je, že z filmu budou zase statisíce Čechů odcházet s poselstvím, že být nevzdělaným buranem je "normální", zatímco každý pokus o kultivaci člověka je zženštilým projevem neschopnosti. Opovažte se projevit, že vás zajímá něco jiného než fotbal a manuální práci. "Ty seš nějakej chytrej, debile!" říhnou vám kolegové do ksichtu. České buranství má nový charakteristický film. Děkujeme, Havlíku! () (méně) (více)