Režie:
Rudolf HavlíkKamera:
Václav TlapákHudba:
Ondřej KonvičkaHrají:
Jiří Langmajer, Anna Polívková, Marek Taclík, Tereza Kostková, Pavel Šimčík, Zuzana Kronerová, Radek Holub, Leoš Noha, Oskar Hes, Ondřej Kavan, Jiří Maryško (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V prvním filmu se hlavní hrdina Karel Král ocitl v ženském těle. V druhém díle poznáváme na počátku Irenu Kopáčovou (Anna Polívková), psycholožku, specialistku na partnerské vztahy. A nutno říct, že neprožívá zrovna dobré období. Její doporučení klientům se trochu míjejí účinkem, Irena dostává výpověď z nájemní smlouvy v domě, kde má ordinaci a vzápětí přistihne svého přítele při nevěře. Nejlepším lékem na životní trable je vyrazit s kamarádkou Marcelou (Tereza Kostková) na víno. Kroky opilé Ireny následně vedou do stanu vědmy Zoltany (Zuzana Kronerová), kde vysloví osudové přání: Chci bejt chlap! Ráno se Irena probudí a ocitne se v podobné situaci jako Karel Král. Je v těle, které nenávidí, ale poté, co opadne prvotní šok, má možnost zjistit, jací muži vlastně doopravdy jsou.
Irena/Iren (Jiří Langmajer) se musí o sebe postarat a není nikdo, kdo by jí zpočátku uvěřil, že je to pořád ona. Nakonec jí podá pomocnou ruku soused Radim (Marek Taclík), který je odjakživa do Ireny zamilovaný. Věří jí a doufá, že někde tam uvnitř toho postaršího chlapíka je jeho milovaná a on ji jen musí, jako správný princ, osvobodit. Udělat z ženy muže není snadný úkol, a tak má Radim ve výcviku pořádné obtíže.
(Cinemart)
Videa (4)
Recenze (204)
Navlečeme Langmajera do podprsenky, necháme ho se nechlapsky zakroutit a je hotovo, můžeme se začít smát. Neříkejte mi, že je krize, musíme se začít uskromňovat a podobně, když jsou peníze na pokračování úplně zbytečných (až hloupých) filmů, jako jsou všechny ty Špindly, Šťastné nové roky nebo právě těla si měnících Langmajerů. A to jedním dechem musím dodat, že jednička toužících mužů byla kvalitativně o hvězdičku jinde. Nechci si tady hrát na Mirku Spáčilovou, ale i já čekám od komedie víc, než jen prdícího Leoše Nohu. Ženy jsou křehké, muži pijí pivo a ženská v mužském těle neumí s lopatou….to je opravdu jako všechno? ()
Perfektně a realisticky zobrazuje, čím se liší chlapi od ženskejch a dělá si z toho prču, taky se klidně vychechtá i transkám a 150ti pohlavím, je to lepší, než jednička, to rozhodně. Asi ten film ale brzy v tv zakáží kvůli woke libtardům, feministkám a podobným ychtylům, co jich dnes bohužel školy chrlí po k*kot. Každopádně top komedie ze staré školy! Perfektní práce. Zatímco woke trotlové, zejména asi chlapi, kritizují, rozumné ženské si to užily, ostatně cituji jednu místní spokojenou recenzentku: "Sasulka3 **** Opet jsme se nasmaly s holkama.. A nejen my, ale cele plne kino :).... Pan Langmajer dokaze zahrat opravdu vsechno, ale ze vystihne bravurne strihnout i zenskou.... :D" ()
Bavil jsem se. 1) Film je herecký koncert 55letého Jiřího Langmajera, který nejenže skvěle odkoukal typické, pravda, poněkud stereotypní projevy ženského chování, ale současně si i pěkně nastudoval gesta 42leté Anny Polívkové (psycholožka Irena)._____ 2) Dvojka má s jedničkou souvislost jen v námětu a jeho zpracování. Jinak ovšem nejde o pokračování předchozího filmu, byť jeho autor, scenárista a režisér v jedné osobě 45letý Rudolf Havlík jen pokračuje v nápadech z prvního dílu._____ 3) Trochu mě mrzí, že konec je tak useknutý. Bylo by zábavné sledovat, jak se Irena po návratu do svého těla změnila. Rovněž postava Jiřího Langmajera (Kopy) se vznáší v jakémsi vzduchoprázdnu, jakoby Kopy předtím a potom vůbec neexistoval. Inu, možná tomu tak i je._____ 4) Ale i tak jsem se bavil, což nemohu o naprosté většině dnešních českých "komedií" říci._____ 5) Kromě již zmíněných herců mě pobavil i 53letý Leoš Noha (dělník na stavbě Fery), 41letý Jiří Maryško (krásně šilhající brankář Zygy). Zaznamenal jsem i svého oblíbeného 23letého Oskara Hese (fotbalista Číro)._____ 6) Věk protagonistů uvádím k roku natáčení - 2021. ()
Nebudu skřet - za vynikající, trefný a vtipný výkon Langoše přidávám jednu *. Přišlo mi to vtipné, zábavné a i dojemné / tohle se mi u českých komedií stává opravdu, opravdu výjimečně kdy / --- navíc ten "skrytý" vzkaz směrem k trendu změny pohlaví a rozlišování vícero genderu apod. "výmysly" "moderní" doby. Překvapilo a hodně. ()
Ze studijních důvodů mám zhlédnuto – ačkoliv vzhledem k reakcím mojí socbubliny bych to neměla ani přiznávat veřejně. Jak zde už píšou jiní, je to čistá Troškařina. Měšťané s vysokoškolským vzděláním by měli tenhle film minout velkým obloukem. Protože jsem ale 20 let žila v Třinci, o těch mluvit nebudu – ani nejsou cílovka. A není těžké si představit, že ve zbytku republiky se celé kinosály válejí na zemi smíchy. Má to několik úrovní, takže zaprvé: fantastické herecké výkony i mě kolikrát přinutily k hlasitému smíchu. Jak Polívková, tak Langmajer z toho dělají řemeslně výbornou podívanou. Zadruhé ale, k celému scénáři: Je to bordel. A nebojím se ani tolik o to, že je v hlavní roli transvestita, jako o to, že ve filmu padlo několik roztomile vtipných momentů, které diváka nebezpečně utvrdí v jeho maloměstských stereotypech. "Takže ty seš psychouš? Moje stará taky chodila k nějaké psychoušce, která jí nakecala, že jsem debil, tak jsem ji seřval, řek jí že je kráva a je klid vole!" - "Vidíš? Já jsem ti říkal, že ti psychologové jsou jenom pro nemocné hysterky," může po skončení filmu uzavřít libovolný manžel svojí ženě při odchodu domů, a definitivně tak pohřbít mnohaleté úsilí lékařské osvěty, že s problémy se chodí k odborníkům. A co dalšího nás ve filmu čeká? Hlavní hrdinkou je psychoterapeutka, vážená žena, oblečená výhradně do kostýmků, jezdící v Karlíně luxusním elektromobilem. Samozřejmě jako každá vysokoškolačka je vykreslená jako nekompetentní kráva, která o mužích nic neví, ale mohutně ženám radí, aby se na ta zvířátka vykašlaly. Pak se probudí v mužově těle a začíná cesta za poznáním pravdy. Zjišťuje díky tomu, že se v nich mýlila a že jsou muži také složitá stvoření, která mají lidské IQ a jsou schopni běžné seberegulace? Ani omylem. Na stavbě u kamaráda film diváka utvrzuje úplně ve všem, co na začátku postuloval: muži jsou jednoduchá, nekontrolující se prasata, která prdí, říhají, ničemu nerozumí, navzájem se šťouchají do ramene a po práci se zajímají jenom o fotbal. Polívková tak v mužském těle novým přátelům radí, že mají ženě koupit kytku, anebo se zeptat, jak se má, aby si večer vrzli a svět se beze změny točil dál. "Vidíš, být chlapem není žádná prdel." - "Už vám rozumím..." dodává v závěru filmu Irena, ačkoli vůbec není jasné, čím ji měli muži překvapit. Je to film pro současné padesátníky, kteří nerozumí novým směrům emancipace a stále složitějšímu světu kolem. Těm film nabízí nezměněný výklad jejich světa – s chlapama je to sice těžké, ale stačí jim dát jídlo a sex a moc je neotravovat, aby byli v pohodě. A se ženama je to sice zatraceně těžké, ale stačí jim jednou za čas koupit kytku a ony půjdou spokojeně drbat sousedy ke kámošce. Úplně nejhorší na tom ale je, že z filmu budou zase statisíce Čechů odcházet s poselstvím, že být nevzdělaným buranem je "normální", zatímco každý pokus o kultivaci člověka je zženštilým projevem neschopnosti. Opovažte se projevit, že vás zajímá něco jiného než fotbal a manuální práci. "Ty seš nějakej chytrej, debile!" říhnou vám kolegové do ksichtu. České buranství má nový charakteristický film. Děkujeme, Havlíku! () (méně) (více)