BANGER.

Anděl Exit, verze 2.022. Stejně jako tehdy v případě projektu Vladimíra Michálka se kolem nového projektu Adama Sedláka vyzdvihuje jeho modernost a aktuálnost, byť s mnohým z toho lze polemizovat. Z pozice čtyřicátníka se nebudu vůči filmu od třicátníka o dvacátnících pouštět do hodnocení toho, jak adekvátní, nebo ne je zdejší vyobrazení étosu mladších generací. Nicméně je patrné, že spíše než jako autentická výpověď funguje "Banger" coby našlápnutý mix stylů a žánrových elementů. Sedlák intermediálně spojuje bezprostředně působící estetiku stylu devadesátkových post-Dogma 95 bijáků s dnešní zkratkovitou expresivností internetové audiovize, kde se také mísí domnělá autenticita s povrchní stylizovaností (i reklamní estetikou) s cílem co největšího efektu. Podobně pak v jednotlivých peripetiích sice vyzdvihuje reálná prostředí a osoby, ale spojuje je typicky žánrovým vyprávěním, opět evokujícím devadesátkové fláky z tradic tarantinovek a guyritchieovek. Také s těmi nejlepšími z nich pak sdílí nejen jejich zábavnost a dravost, ale také žánrovou schematičnost, jíž lze omlouvat naivitu a tezovitost v jednání postav. Z nedávných rozhovorů se Sedlákem sálá skepse, až dokonce vyhoření stran české kinematografie. Tím spíš ale "Banger" fascinuje nejen svou dravostí a sympatickou mimoběžností vůči aktuálním trendům, ale ostatně také jako vynikající komerční projekt, který se může chvástavě vydávat za alternativu. (06.11.2022)

Nesnáším Mišíka, nesnáším český film a nesnáším natáčení na mobilní kameru. A světe div se, veškerá moje skepse je pryč a výsledek je teda daleko lepší, než bych čekal. Těžko říct, jestli je to tím, že místo českých herců jsou zde (ne)herci, a tudíž to není klasické hraní na sílu, ale přirozené herectví vyplývající ze situace, nebo tím, že BANGER je už na první pohled prostě odvážný. Protože přijít s prostým nápadem “cesta začínajícího rappera ke slávě” a skrze sakra kvalitní výkon Mišíka (tleskám, absolutně jsem mu nedával šanci, ale tohle zvládl bezkonkurenčně) vykouzlit z ničeho doslova BANGER, to chce talent. Výborně jsem se bavil a Bendig v roli hlavního komedianta táhne film z dope dramatu do komických výšin a já se bavil výborně. EDIT: Po dvou dnech musím zvýšit na plnou pětku, protože celý film ve mě doteď rezonuje, a to od Mišíka a jeho mrazivého výkonu přes úchvatný vizuál až po hlavní soundtracky. Neskutečné. (28.09.2022)

Plné energie a agrese - v dobrém slova smyslu. Možná by to na konci nemuselo nabrat až takový formát over the top morality (ne ve smyslu "drogy jsou špatné", ale erbenovsky-antického osudového trestu za osobní transgresi), ale to vadí jen trochu. Mišík se pro roli narodil, ale opravdový objev je Marsell Bendig, kterého chci příště v hlavní roli, ne jen jako sidekicka. (06.07.2022)

"Naše blbý děvky, všechny bych je pochcal / Lidi z naší smečky, všechny bych je pochcal / Tvojí mámu, tvojí ségru, tvýho fotra, všechny do jednoho by jsem z nich já pochcal..." Několik filmů o drogách už u nás vzniklo, žádný z nich to ale neudělal takhle dravým a progresivním stylem, jako právě Banger.. Zpočátku černohumorná satira o dvou kamarádech (dealer a nonstop feťák) se zhruba v polovině filmu překlopí do těžkotonážní tragédie, která si příliš nezadá s tou z kultovního snímku Requiem za sen. Sedlák si svou pozornost umí získat, a to hlavně popkulturními odkazy a efektními vsuvkami (důchodcovská bota, AZ-kvíz nebo Jak pejsek s kočičkou vařily dort), největší trefou do černého se ale ukázala šťastná ruka při castingu. Bendig si toho Českého lva rozhodně zasloužil a Mišíkova proměna z módního slizáka na dealera a rádoby rapera je prostě fantastická. Takže klobouk dolů a já si jdu posvítit na Sedlákův Domestik. (05.03.2023)

Něco jako teenagerská komedie cílená na diváky kolem dvaceti let. Jede jejich tempem, hovoří jejich jazykem a nejspíš jim sedne i hudebně. Adam Sedlák přišel s něčím úplně jiným než minule, ale opět je vidět, že měl všechno předem promyšlené. Z pohledu postav filmu jsem geront, takže jsem svých 70% s ohledem na cílové publikum zaokrouhlil nahoru. (23.09.2022)