Apríl

Zábavný, jednoduchý, ale tak trochu falešný slasher. Děj v lehce komediálním duchu sice postrádá větší napětí, ale mě nenudil ani chvíli a všechny postavy mi byly sympatické, což se mi třeba u dnešních slasherů vůbec nestává. Není tu žádná hutná atmosféra ani moc drsné gore, jako u těch nejlepších žánrových kousků z té doby, pro mě však ideální odpočinková záležitost. Škoda, že závěr (i když překvapivý) to docela dost pokazil. (29.05.2013)

Ja tento film jednoducho zbožňujem, odkedy som ho pred rokmi videl po prvýkrát. Pekné 80´s chicks, skvelý príbeh, i keď chápem, že pointa môže na každého pôsobiť inak, perfektné prostredie, parádne spracovanie(vrátane hudby). Slušne tu funguje i napätie a niekoľko ľakačiek, vraždy sú zväčša offscreen, ale vôbec mi to nevadilo. Posledných niekoľko minút je jednoducho geniálnych. Jeden z mojich najobľúbenejších all time classics! (26.02.2011)

V pořadí druhý aprílový slasher roku 1986 a možná i celkově. Narozdíl od Masky smrti tohle funguje přesně naopak - nulové napětí, nulové gore, vraždy co nejsou vidět, nuda, ale ve finále přichází tak výborná pointa, že mě posadila na prdel. Díky ní pomíjí pár mých předchozího výtek a dávám o hvězdičku více, než jsem plánoval. Nicméně tu předchozí nudu to nesmaže. (10.05.2015)

Vytřeme hororovým divákům zrak, řekli si zřejmě tvůrci Aprílu. Nakonec si však jen vytřeli prdel s hororem jako takovým. Neskutečně překvapivá pointa totiž spláchne do hajzlu i tak unyle působící slasher a nezbude téměř nic, za co by se tenhle veselý žánrový experiment dal pochválit. Sterilní pásová vyvražďovačka s typicky nezajímavými charaktery nijak nevystrkuje růžky přes hranice své filmové ohrady, těžko tedy může přitáhnout i někoho jiného než právě svou cílovou skupinu "krvežíznivých příznivců", mezi něž se samosebou počítám. A je-li procházka k oné přeúžasné pointě jen nudným couráním neméně nudnou a důvěrně známou krajinou i pro takové jako já, dokážu si představit, že pro neobeznamené by byla hotovým utrpením. Víc než celý "horor" mě lehce pobavilo těch několik aprílových žertíků, které se odehrály před začátkem vybíjené. Byť byly povětšinou dost fousaté, jako inspirace však můžou dobře posloužit. Mí přátelé mě budou jistě milovat, až jim například naříznu nohy židlí. Ha, ha, ha. Dvojka s odřeným vším. (19.10.2015)

Originálny no do značnej miery za vlasy pritiahnutý slasher, ktorého najväčšou slabinou nie je ani tak záverečná pointa ako tradičná chyba žánru vôbec: neschopnosť napísať vierohodné postavy. Tých je tu milión a je ťažké sa medzi nimi orientovať, čo je pri whodunit slashere dosť veľký problém. Pritom úvodná polhodinka je klasicky o hovne plná prázdnych kecov. Keby tie keci trochu smerovali k predstaveniu postáv, hneď by to bolo o poznanie lepšie. (20.06.2015)