Hvězdy v poledne

Po druhém zhlédnutím se lehké zklamání proměnilo v opatrné nadšení. Claire Denis opět – a zase jinak – natočila film, v němž jedno gesto či prostřih vydá za sto slov. Konkrétní denotáty k nim ale chybí, a smysl díla tudíž zůstává ve viset vzduchu. Hvězdy v poledne jsou v jádru vášnivým, leč hořkým milostným dramatem, které svými kulisami demonstruje nepřehlednost globálních politicko-ekonomických machinací a jízlivě glosuje touhu po dobrodružství v exotických zemích. Vedle filmů jako Sama v Africe nebo Parchanti spí dobře působí svým lineárním příběhem poněkud konvenčně, zase tak ale mohou sloužit jako vhodné iniciační dílo pro neznalé autorčina stylu. (01.05.2024)

Tropicky milostny pribeh a ve stylu Claire Denis recept na flustraci. Dva lide ve slozitem svete.Herci delaji s povrchne napsanymi postavami co mohou. Margaret Qualley se snazi ukazat slozitou ambicioznost jeji postavy. Film funguje jako sociopoliticky metafora. Bere ohledy na divakovu inteligenci, ale moc vas dovnitr nevtahne. (29.04.2023)

I'd rather be a hammer than a nail... Aneb lze si zachovat život, důstojnost, morální i fyzickou integritu a novou nadějí dýchající milostný vztah s cizincem v podobně ožehavém postavení v nejisté politické i ekonomické situaci ve zrádné cizí zemi? (A která země není zrádná, máme-li globalizaci dosahu moci?) A navíc a hlavně, zní tu v podtextu, jak to udělat, jste-li přitažlivá žena ve svízelném postavení, ve světě strukturálního násilí, kde se moc, peníze a rozhodování automaticky pojí s muži a kde muži vědí, co od přitažlivé ženy ve svízelném postavení chtít a jak s ní zacházet? A co když v takové situaci vstoupí takovému člověku do života něco, co září ryzostí a probouzí - nejspíše marnou - naději? *** Velice krásný, přitažlivý a vtahující film o křehkosti existence a prchavých iluzivních momentů důvěry a vzájemnosti ve světě, kde moc jsou peníze a špína a podezíravost, všichni se musí nějak uživit a chtějí přežít a všude je nevolnost... *** Precizně, inteligentně a immerzivně natočený snímek, v němž vůbec nejde o vyřešení zápletky či odhalení identit, ale o to navození pocitu bezvýchodnosti a frustrace ve chvíli, kdy dvěma lidem, kteří si chtě nechtě zadali, začne komplikovat život naděje na ryzí vztah, jaký v dané realitě nelze udržet, jaký vlastně nejspíš ani nemůže existovat (je to jen sen, který nás vábí, dokud o sobě navzájem ještě skoro nic nevíme, jak se zpívá v ústřední písni, sen krásný a neskutečný jako hvězdy v poledne). *~ (16.08.2023)

Americká novinářka vs anglický obchodník s ropou v nebezpečné Nikaragui ovládané vojenskou juntou - jako námět to zní atraktivně, ale to provedení je tak nízkorozpočtové a skromné, že z toho je akorát pár erotických scén (dcera slavné Andie MacDowell (1958)  Margaret Qualley nemá s nahotou ve svých filmech žádný problém) v interiérech a zajímavých posledních 15 minut. Čekal jsem víc, ale jako skromná romance dvou lidí s tajemstvími v rozbouřené středoamerické zemi to nebylo špatný. Slabší tři hvězdy. (25.08.2024)

moje druhé setkání s Claire Denis a potvrzení, že definitivně nebude patřit mezi moje oblíbené režiséry. Extrémně rozvleklé a zdlouhavé drama o novinářce,která se potřebuje dostat (asi) z Nikaragui a tak se zaplete s jedním angličanem. Hodně se tu souloží, ale ne natolik zajímavě aby to pomohlo k větší zábavnosti a hodně se tu mluví, ale opět nikterak zajímavě a věřím že by to byla dost nuda i kdyby to bylo o půlhodiny kratší...40% (23.10.2022)