Chladnokrevně

Myslel jsem, že mně to snad přejde, ale stále se nemůžu zbavit lehce rozporuplného dojmu, který tenhle film ve mně zanechal. Říkal jsem si, z toho se vyspíš, vzbudíš se, lupneš tomu čtyři hvězdy ať nejsi za blázna a ono nic. Ta trojka tam pořad je a nechce se jí ven. Tak ji tam nechám a je to, ať si kdo chce, co chce říká, mně je to fakt jedno. Možná jsem si měl pustit tenhle film o pár let dřív a teď bych předl blahem, pravda je taková, že na mě působil až málo syrově, vzhledem k hrůzné události, kterou popisuje. A tak pro mě jednoznačným vítězem na tohle (podobné) téma zůstává film Capote, který na mě nechal opravdu strhující dojem. In Cold Blood mu sahá sotva po kolena. (13.11.2015)

"Pohrdám lidmi, kteří se neumí ovládat..." Je těžké pochopit několikanásobnou, chladnokrevnou vraždu provedenou bez nějakého jasného motivu. Těch 40 dolarů se opravdu nezdá být žádným pádným důvodem. Když prostě chcete zabít, tak zabijete, obětí by se mohl stát kdokoliv, i člověk bez údajného sejfu nabitým 10 000 dolary. Chladnokrevně je precizně odvedená práce s nápaditým propojováním scén, kdy konec jedné často plynule navazuje na začátek druhé (muž se sklání k umyvadlu, střih, a jiný muž se na jiném místě právě od umyvadla zvedá). Kamera Conrada L. Halla je na takové úrovni, jak se sluší na muže, který později nasnímal Butche Cassidyho a Sundance Kida a téměř neznámí herci odvádí přesně ty výkony, jaký film potřebuje. Až se sám divím, proč jsem vlastně nedal plný počet. (13.05.2010)

Sugestivní krimi/drama, které můžu doporučit všemi deseti. Nekonvenční forma příběhu s výraznými prvky dokumentaristiky + nejedna podmanivá scéna. Celková autenticita filmu nenechá diváka chladným, sice ne po celý film, díky čemuž nemohu jít s hodnocením výš, ale přesto je to originální podívaná. 80% (27.05.2011)

Mohlo to vyznít jako laciná kritika společnosti, která k takovému činu ty dva dohnala, mohla se z toho stát nic neřešící polemika o nutnosti nejvyššího trestu a nebo taky pouze tuctový thriller o bezcitném zločinu. Jenže to by nesměl Richard Brooks režírovat natolik protřele, aby jeho snímek nebyl, podobně jako geniální Capoteho kniha, „pouhou“ nezúčastněnou rekonstrukcí s dokumentární autenticitou, která navíc boduje i ve formální sféře (kamera, střih). Avšak i přes svou zdánlivou odtažitost nakonec film působí i jako docela solidní emocionání vyšťavovák, který však nevzbudí ani lítost ani soucit, ale naopak chladnokrevný pocit satisfakce, byť notně pochroumaný. (05.04.2007)

Vrahové byli chladnokrevní a ani systém se s nimi nemaže, ale to není až tak důležité. Předpokládám, že podobných případů se stalo větší množství. Vražda pro nic za nic, i když je pravda, že zde důvod byl. Většina motivace však vycházela z toho, že vrahové byli určitým způsobem pokřivení. Tak, že se to i těžko popisuje. Jsou skutečnými lidmi, jednají jako skuteční lidé, ale přitom v jednu chvíli všechno hodí za hlavu a udělají něco těžko pochopitelného. Proč? Na tuhle otázku je asi jediná odpověď: Proč ne? Je těžké najít jinou. Film je dokonalý v tom smyslu, že příběh předvádí naprosto syrově, nezaujatě, tak, jak se stal. Sledujeme lidi, sledujeme jejich osudy a nelíbí se nám ani jedno. Jak smrt Clutterových, tak poprava vrahů. Druhá poprava a její zpomalený záběr, to, jak se provaz napne, tělo se propne a pak o něco vyskočí, jako kdyby to byl bungee jumping za krk, to je jedna z nejnepříjemnějších scén, jakou jsem kdy ve filmu viděl. Tím, že je to skutečně scéna poslední, je jen podtržen dojem, jaký na diváka udělá. Budete sedět zaražení a překvapení. Znechucení, ale zároveň s pocity nejistými. Skutečně si to zasloužili? Každý si najde trochu jinou odpověď. Kdyby se měl natočit jediný film o tom, jak někdo zabil někoho jiného, měl by to být právě snímek "Chladnokrevně". Jak byli chladnokrevní vrazi a jak byli chladnokrevní lidé na popravě, tak je chladnokrevný i film. Černobílá mu sedí dokonale. (19.11.2013)