Kráska dne

Byť, či nebyť? Alebo skôr som, či nie som? Jednu z tých, alebo rovno obe otázky si položilo určite veľa žien a dnešné hnutie #MeToo s tým nezmôže nič a z môjho pohľadu je aj riadne pokrytecké ( z jednej strany ). Je to proste v DNA, tak ako mužská časť tejto planéty má takisto svoje neduhy v podobe akéhosi kódu vo svojom pôvode. Luis Buñuel natočil snímok, ktorý rezonuje, ktorý sa opiera o dobré herecké výkony a ktorý sa nehanbí ( samozrejme vzhľadom na dobu vzniku ). Jeho predchádzajúce diela to ale veľmi nepripomína. (31.08.2018)

Spíše Yves Saint Laurent než Catherine Deneuve, která tu vypadá jako pouhé neživotné ramínko na módní oblečení. Film evokuje jedinou zajímavou otázku, která zní podobně jako známý slovosled "Ty víš, že já vím, že ty víš, že já vím, že ...", a ta otázka zní – Je to film o ženských snech o mužské nadvládě, nebo film o mužských snech o ženských snech o mužské nadvládě? Neboli odkud se vlastně ty sny o nadvládě, zmocnění se, podlehnutí, čili všech těch dominantně-submisivních vztazích berou? Není to celé o překonání hranice "já-cizí" – hranice, která se dobrovolně překročuje pouze ve zlomku procenta, když se dají dohromady veškerá setkání s jinými lidmi, která člověk prožije za celý svůj život? To, od čeho se snaží osvobodit Severine, je slupka civilizovanosti. Navíc, jak napovídá film v krátkých návratech do minulosti, muži Severine jinak než nemravným nátlakem k sexu nevzruší, protože to je jediný způsob spojení, který Severine poznala v době svého dospívání. Proto Severine vyhledává anonymní sex s neznámými muži, kteří k ní přistupují jako ke svému, byť dočasnému, majetku, a probouzí v ní tak ženské libido. ___ V podstatě se opět jedná o známou buñuelovskou kritiku blahobytné a bezpečné jednotvárnosti a pokrytecké morálky buržoazie s její vykleštěnou, vyvanulou nebo pokroucenou sexualitou. Přes veškerou "erotičnost" je to celkem uspávající film, což je u buñuelovských snímků normální jev, protože herci v nich hrají jako zombie nebo loutky – beze stínu skutečných emocí. Buñuel nenabízí ani řešení, ani soucit, ani očistu a v tom zůstává stejný jako buržoazní měšťan bez vášní a pravdy, kterého kritizuje. Ironickým paradoxem celé moderní civilizace je to, že zajištěný, pohodlný a nudný měšťanský život, od kterého měšťan utíká, je jeho sen, cíl a naplnění. Nuže, člověk vždy touží po opaku toho, co má. (20.07.2013)

Pokud si feministky vedou něco jako černou listinu, "Kráska dne" tam určitě nechybí. Bunuel zobrazuje ženy jako něco, co slouží čistě jen pro uspokojení mužských potřeb, stačí si jen zaplatit (žena=prostitutka). Surrealisticky koncipovaná fraška využívá snových sekvencí a prostřihů do hrdinčiny minulosti, ty nám sice mnoho nevysvětlí, ale mohou sloužit jako záchytná vodítka, podle kterých si můžeme snímek zkusit rozšifrovat. Já si film užil jako snovou hříčku, zkoumající sexuální fantazie a úchylky, dále jsem se dozvěděl, že pojem frigidní nymfomanka se vůbec nevylučuje :) Netřeba zmiňovat, že film si oblíbí především pánové, na čemž nese zásluhu okouzlující Catherine Deneuve, jejíž erotično bylo pro výsledný dojem klíčovým. 9/10 (08.12.2009)

Úchvatná Catherine Deneuve - ta její záplava zlatých vlasů! ty její nohy! ty její kostýmy! - ve filmu, kterému nemám co vytknout. Sledovat její zjev (bylo jí zde 24 let a byla pravděpodobně na vrcholu své krásy) je velký požitek. Ten film je ale mimořádně zajímavý i po dějové stránce, strašně mě baví všechno, co se v něm děje, a možná ještě zábavnější je pak o tom přemýšlet a dávat to do souvislosti s vlastními zkušenostmi se ženami. UPDATE 6.3.2020 - Pustit si po 8 letech znovu Krásku dne se rovná téměř malému svátku. Catherine Deneuve si zde prostě nejde nezamilovat, podle mě je to jedna z jejích nejhezčích rolí (ne-li ta vůbec nejhezčí), a celý ten film je neobyčejně vzrušující jak z psychoanalytického hlediska, tak z pohledu toho, kolik možných interpretačních variant nabízí (a to se netýká jen jeho tajemného závěru). A napodruhé mě zde také strašně bavil Michel Piccoli - on (resp. jeho postava) je zde tak neuvěřitelně charismatický, distingovaný a světaznalý, že mi přijde jako můj velký vzor, jaký bych chtěl jednou také být. A mrzí mě, že se nakonec se Séverine nevyspal, byť na jeho místě bych o ni už také asi neměl zájem. Svět je někdy zvláštní místo. Btw. obsazení Catherine Deneuve do titulní role mi připomnělo následující pasáž ze slavné knihy "Rozhovory Hitchcock Truffaut". Hitchcock: "Když se začnu bavit o sexu na filmovém plátně, mám přitom neustále na mysli, že i v tomto případě o všem rozhoduje napětí. Jestliže je sex příliš křiklavý a zjevný, není tam už žádné napětí. Co mě vede k volbě rafinovaných blondýnek? My muži toužíme po dámách velkého světa, z kterých se v ložnici stanou děvky. Chudák Marilyn Monroe měla na sex reklamu po celém světě, stejně jako Brigitte Bardot, a to není zrovna něco jemného." Truffaut: "To znamená, že usilujete především o zachování určitého paradoxu: hodně vnějškové zdrženlivosti a mnoho temperamentu v soukromí?" Hitchock: "Ano, a věřím, že sexuálně nejzajímavější ženy jsou Angličanky. Myslím, že Angličanky, Švédky, severní Němky, a Skandinávky jsou zajímavější než románské ženy, než Italky nebo Francouzky. Sex si nemá dělat reklamu. Taková anglická dívka vypadá jako učitelka, ale je schopná si s vámi sednout do taxíku a k vašemu velkému údivu vám rozepnout poklopec." (07.02.2012)

Buñuelove vzťahové štúdie sú vskutku úchvatné a jedinečné. U tohto režiséra sa mi páči, že nič nenecháva na náhodu a vždy sa snaží ísť až na kosť problému, k čomu mu samozrejme slúži najmä brilantné charakterové vykreslenie postáv. V tomto prípade sa mi však zdá, že sa tu mierne odklonil od bežnej schémy skúmania vzťahu, a že sa viac zameral na psychológiu jedinca, konkrétne na ženu, ktorá si navonok žije spokojným životom, no vo vnútri je prázdna ako taká opustená vlčica. Čo sa týka jednotlivých nelineárnych vsuviek vo filme - útržky snov a predstáv, nevadili mi, a miestami pekne dopĺňali hlavnú os príbehu. Záver som si predstavoval trochu inak, no ale zas nemôžeme mať všetko, však? Nadpriemer. 75/100 (11.10.2017)