Případ Roubal

Nejdřív jsem byl nadšený, pak spokojený, pak lehce rozčarovaný a nakonec smířlivý. Kdyby všechny seriály vypadaly jako Devadesátky, tak by byl Případ Roubal zklamání, jenže ony tak nevypadají. Třídilná freska o jednom rádoby charismatickém vrahovi se v pohodě vleze do mírného nadprůměru české kinematografie. Některé prvky jsou nad ním - Havlová, Čermák, Čenský a proslov advokátčina otce o spravedlnosti, některé pod ním - scénář a občas kuhající atmosféra. Pochválím ještě výpravu. Prahu devadesátých let si prakticky nepamatuju, ale tady na mě dýchla tak divoce, až se mi z toho zatočila hlava. (20.03.2022)

Nedovedu si představit, nevidět to v jednom kuse. Nechápu, že to musí drobit. Podobné soudní thrillery miluji. Tohle je pro mne snad první takový počin české provenience. Skvělé zahráno jak Čermákem, tak Švehlíkem i Trnkovou. Havlová moc prostoru neměla. A Čenskému ti parchanti jdou snad sami. Ale celé to bylo dobře zrežírované Terezou Kopáčovou. __________________________________ Syn Roubal zahynul při dopravní nehodě 2012 a Roubal zemřel ve věznici v Karviné na rakovinu 2015... Karma. (12.12.2021)

Když mi parta kamarádů před časem nabídla, že pojedeme na Pohádku moc jsem nevěděl zda chtít či ne. Znáte to když vás  něco dost láká, ale zároveň z toho nemáte dobrý pocit. Jet se podívat na místa, kde vrah Roubal nechal sežrat prasatům minimálně dva lidi co zavraždil je takový celkem zvláštní cíl výletu..  A kdo ví, zda těch lidí nebylo víc. Jenže Pohádka měla být i čarokrásným místem uprostřed Šumavy a tak jsme vyrazili. Po celodenním harcování se do kopců s plnou polní a s neustálým přelézáním ohrad plných stračen jsme se na Pohádce nakonec ocitli. Tak tady se to dělo.  Tady Roubal žil. Kolem části domu byla bažina, vegetace si začala brát zpět své a dům podle mne už nevydrží další zimu. Klenuté přízemí kde Roubal choval prasata vypadalo navzdory ostatním částem domu docela stále slušně. Nebylo mi tam dobře řeknu vám. Raději jsme odešli kus od domu na nádhernou bzučící rozkvetlou louku a tam pod obrovským dubem jsme usedli a já ostatním četl o Roubalovi. Nebýt těch historek o čarodějnici a Roubalovi, byla to tam opravdu Pohádka. V chalupě jsme raději nespali a volili přátelskou divočinu vůkol. Jak říká Honza Studnička v podcastu Hodina dějepichu - já na čarodějnice a duchy nevěřím do 24:00 :-). Byl jsem tedy zvědavý na seriál s osobní zkušeností (naštěstí ne s Roubalem, ale místem kde se lecos asi odehrálo) jak se filmaři poprali s touto látkou. Podobnost Hynka Čermáka byla místy až strašidelná a hlavně ty některé jeho přítelské pohledy s úsměvem zničehonic se změnící na kamennou tvář bestie pro níž lidský život má hodnotu je věcí, které lze ukradnout a zpeněžit. Atmoška devadesátek byla na jedničku a nebylo to jen těmi prohánějícími policejními Favority. Za mne spokojenost. * * * * (05.02.2023)

Ivan Roubal patří v naší moderní historii k nejhorším sériovým vrahům, a tato série nabízí pohled spíše na samotné soudní řízení, než na pohled do jeho duše, což je škoda, protože Čermák jeho rozvrácenou osobnost vystihuje velmi dobře, a určitě by se z postavy samotného Roubala dalo dostat ještě více, kdyby dostal o trochu více prostoru. Ten mu však bohužel zábírá dosti podivná linka mladé právničky, v jejím vnitřím souboji mezi klientem a spravedlností. Ne že by série byla špatná, jen asi nedokázalo naplno využít svůj potenciál, a zbytečně rozředila děj do několika nepodstatných nedobových vedlejších linek. (29.09.2022)

Takový potenciál, který má Roubalův příběh. A takhle slabě to využít. V tomto případě jde o velmi umělecké ztvárnění reálného dění. Teda až na to, že příběh je o mladé studující zrzce, která má v devadesátých letech svůj byt a záznamník a je závislá na diazepamu a hrdá. Cvičí jógu, chodí ve spodním prádle, dělá si kafe, přemýšlí, chodí sem tam a jedná na vlastní pěst. Studuje práva a při své úplně první příležitosti posere všechno, co se zrovna naučila. Má komplikovaný vztah s otcem, který se stihne i vyřešit. Její táta si dá pomerančový džus, protože to je relevantní k případu a je to perfektní rozuzlení všeho. Přednes má stejně strojený, jako jakákoli jiná herečka. Díky naslouchátku má šestý smysl (?!?!!!!!) který jistě při vyšetřování a soudu reálně velmi pomohl. Téhle části je věnovaný velký prostor. Pak tam je vztah mezi studentkou a studentem. Také mají auta a celkově si žijou dobře. Pak tam je detektiv, jeho parťák a státní zástupkyně a všichni už od první minuty snímku vypadají, že přesně vědí, co dělají. Tajní policisté s fotkou v ruce zblízka zírají na nebezpečného podezřelého, kterého mají zadržet. Pak se za ním všichni dlouze otáčejí a čumí mu do xichtu, jestli je to jako opravdu on. Pokud by to tak doopravdy fungovalo, tak nechytí ani mouchu. Rekvizity jsou dobové jen částečně. Celé je to afektované a zároveň prostříhané cool hipsterskými scénami a hudbou. Asi deseti vteřinová znělka se opakuje ve smyčce po celé tři díly. Fakt gratuluju, pevně doufám, že se tohoto tématu chopí i někdo jiný a neudělá z toho napůl imaginární jednohubku, zcela zaměnitelnou s jakoukoli nízkorozpočtovou a rádoby hustou detektivkou. To rádobyhusťáctví českého drama, které zní jak dabing z amerických devadesátkových akčňáků mě začíná pěkně srát. Jako z dramatického kroužku. (11.08.2022)