Telefon pana Harrigana

Jak známo, Štefan už pár let mele impotentní hovna bez invence, vykrádá sám sebe a de fuckto jen senilně parazituje na svém vlastním jménu. Neva, každý se jednou vypíše, a když člověku sem tam dojde hajzlpapír, každá povídka dobrá. Co ale va, je to, že se ta hovna zjevnou parazitací na jeho jméně furt někdo urputně snaží audiovizualizovat. A jak známo, hardiskem, fleškou nebo dévedéčkem si úspěšně prdel vytřít nelze, tudíž nezbývá, než se zase sto minut v křečích zvídavě ponudit v očekávání alespoň nějaké té svěží pointy bývalého mistra, načež táhlým, bublavým prdem vyjádřit opětovnou hrubou nespokojenost s tou plytkou demencí za každou cenu. A to je docela škoda. Děda Clonazem i mladej Bohuslyš jsou schopní a sympatičtí herci a líbilo se mi i to milé podprahové sdělení, že je i-phone zkurvená předražená plečka pro vypatlané snobské i-mrtvoly, kompatibilní leda tak s i-raqí, pročež se s ním z normální krásné, plně funkční a trvanlivé raqe za nežidáckou cenu, která přirozeně nemá žádný vyjebaný thunderbolt, ale jen plně standardizované a účelově nehrabivé USB-C, dovoláte leda tak Prácemu do i-pekla. (15.07.2023)

Ešte, že sme starkú pochovali s iPhonom 14. O týždeň mi zavolala, že prečo sme ju pochovali bez okuliarov, lebo teraz nevidí. Ja jej na to, že nemá čo vidieť, lebo je mŕtva. A ona, že nie, nie, nie, že sa stále cíti živá. A že sme ju navyše pochovali bez zubnej protézy, preto teraz šušle. Keď mi zavolala už päťdesiaty raz (neviem prečo práve mne, veď mohla zavolať aj komukoľvek inému) a presne o polnoci, tak som sa nasrala s takou intenzitou, že som bola odhodlaná zabiť ju aj keď je už mŕtva. Zavolala som teda mame, že ideme vykopať starkú, lebo mi furt vyvoláva. Tak sme sa v noci vkradli na cintorín a rozkopali hrob. Vtom sme začuli z truhly búchanie a odšroubovali víko. A zistili sme, že starká žije. Doktori sa vraj trochu pomýlili a prehlásili ju predčasne za mŕtvu. Teraz starká pokojne surfuje na internete s novými okuliarmi a so záluskom na iPhone 15. Mimochodom, ešte raz sa budem musieť pozerať na to protivné decko, tak ma radšej zabite. Nezachránil to ani Sutherland. (06.10.2022)

Je to viac príbeh o mladom chlapcovi, než o tom, že by sme mali byť kvôli nadprirodzeným prvkom v napätí. Ale vzhľadom na super atmosféru amerického malomesta to nevadí. Tvorcovia však nevedia, ako inak, než onou atmosférou diváka zaujať, a tak film naťahujú bez toho, aby zhutnili dej. Poviedka asi viac toho neponúka, adaptovať sa potom mohla radšej do Twilight Zone, kde by celkom slušne zapadla. Takto tu máme ďalšiu kingovku, ktorá málokoho ohúri, ale je nakrútená tak príjemne (navzdory námetu), že aj málokoho naštve. Ide skôr o materiál pre víkendové popoludnie, než na hrôzostrašný večer. (25.04.2023)

Nenechajte sa zmýliť žánrom. Telefón pána Harrigana nie je ani zďaleka hororom, ale skôr mysterióznou drámou, ktorá rozoberá témy novodobých technológií a ľudského svedomia. Niekedy sa snaží pôsobiť veľmi múdro a premyslene, i keď je vo svojej podstate pomerne jednoduchá a predvídateľná. Nemá síce zlú atmosféru, no čo sa úrovne strachu týka, celý čas pláva po povrchu a vôbec nezatne do živého. (10.10.2022)

Neskutečně příjemný film, který byl navíc dobře natočený a zahraný taky skvěle. Tenhle příběh táhne především atmosféra, která se povedla především kvůli score. V určitých momentech jsem byla vtažená právě pomocí tohohle. A potom je tam ta druhá věc. Ta k zamyšlení. Jenom varování pro ty, kteří nečetli povídkovou předlohu. Tenhle film není horor, stejně jako ani není předloha. Tak to nehodnoťte jako "horor, u kterého jste se nebáli" jenom proto, že je tady špatně žánr. (Takže jsou u údajů k filmu hned dvě chyby, mmch.) Dík. Vy ostatní si film užijte :) Edit: 28.10: novidíte, že to jde! Z knihy je povídka. Tak už jenom opravit žánr horor a bude spokojená :) (05.10.2022)