Jesus Christ Superstar

Špatný, fakt špatný. Muzika má sice stále grády, ale jinak je to zlé. Ježíš je silný snad jedině v Getsemane, jinak působí jako totálně uplakaná a ufňukaná panenka která se všemu diví jak Alenka v říši divů. Apoštolové působí jako partička metrosexuálů, to samé Šimon Zelótes. Pilát působí jako komiksová parodie a Heroda jsem zahrál v pašijových hrách líp snad i já. Jediný, kdo byl celkem uvěřitelný byl Jidáš, Máří Magdaléna a Kaifáš. Zajímavě byl pojat příjezd do Jeruzaléma kdy to Rada velekněží sleduje v TV. Kompars namaskovaný jako postavičky z Adams Family tomu ještě dodal a konec už byl vyloženě přestřelený. Mám ten příběh rád a původní zpracování je prostě skvělé. Dokonce i česká verze té původní neudělala ostudu. Ale tohle byla fakt tragédie. (22.03.2016)

Muzikál Jesus Christ Superstar je vůbec nejlepší muzikál jaký kdy vznikl. Prvnímu filmovévmu zpracování z roku 1973 chybí k dokonalosti snad jen přítomnost Iana Gillana z Deep Purple, který se objevil na desce. Tato verze je plná rozporů. Na jedné straně zatraceně příšerné scény s apoštoly (Při pohledu na ty nagelovaný hezounky oblečený v nátělníkách, jak se navzájem přihřátě objímají a hladí se mi skoro chtělo zvracet - nic proti homosexuálům, ale tohleto sem prostě nepatřilo), vojáci, kteří vypadají jako Darth Vader se struhadlem na obličeji a pilát stylizovaný coby důstojník gestapa (patřičné insignie samozřejmě chybí), a nesympatický plešatý fantomas Anáš. Na druhé straně se zde však objevují kvalitní pěvecké výkony, skvěle zvládnutá postava sympaťáka Jidáše v kožené bundě, který jako jediný stojí nohama na zemi a je schopen dívat se na věci s nadhledem, a plno hodně silných scén (Pilátův soud, sundávání z kříže, Jidášova sebevražda nebo cesta Ježíše ze zahrady Gethsemanské před kněží - ten hororvý dav mužů s černými klobouky a žen zahalených v černých kápích a s baterkama v rukou si nešlo neužívat). Klady nakonec převážily nad zápory, i když se apoštolové z Modré ústřice vytrvale snažili svým příšerným zjevem a vytrvalým projevováním lásky k bližnímu svému o opak. (25.07.2008)

Až na nešťastne falzetujúceho Chesusa je každá jedna scéna oproti filmu minimálne "krát dva"! A Jeremo je Boh! Osobne nesúhlasím (no na druhú stranu chápem) - percentuálny spád oproti filmovému originálu. Ale tu, v divadelnom prevedení je hudba s hlasmi aspoň v kompatibilnejšom pomere. A tiež kvitujem veľkú odvahu pri absolútne inom poňatí niektorých klasických kúskov ( operný pilát, swingový herod... ). Nebyť tohto : http://www.youtube.com/watch?v=X_mJgVwQ3Qw (čo je zjavne nenapodobiteľné) by som povedal, že prerábka predčila svoj filmový základ. (10.06.2013)

V zásadě jediné mínus je Jidáš, který prostě na Carla Andersona z verze z roku 1973 nemá. Hudební i filmové zpracování je mi ale mnohem bližší. Farizejci ukazující si fotky a videozáznamy Ježíše nemají chybičku a podstatně temnější atmosféra sluší podle mě tématu daleko víc. Zajímavé je, že i Andrew Lloyd Webber preferuje tuto novější inscenaci před tou starší. (14.03.2006)

Nevím, čím to je, ale tahle verze mě oslovuje stále víc a víc, jakkoli ani ona nemůže nahradit divadelní zážitek. Proti originálnímu zpracování ze sedmdesátých let má navrch především herecky, jako by byli aktéři do svých postav více "zažraní". V tomto směru zaujme hlavně Jidáš Jeroma Pradona, který by s hlasem Dana Bárty mohl být naprosto ideální představitel téhle postavy, ale ta lehkost v jeho zpěvu prostě schází. Trochu mě každopádně zaráží tak rozdílné hodnocení obou filmových verzí Ježíše. Oběma nechybí originální nápady a atmosféra, zároveň ale obě strádají v některých pěveckých výkonech. I sebeslabší adaptace však stojí za shlédnutí pro těch 100 minut hudby, která už nemůže být překonána. (17.11.2010)