Jesus Christ Superstar

Oproti zpracování z roku 1973 se toto snaží být jakýmsi způsobem fatální a vše neskutečně přehání. Někdy se to dá snést a dá se to považovat za zajímavé pojetí (The temple, 39 lashes), jindy sem nevěděl, zda se smát či plaka (Jesus must day, King Herod's song) a bohužel to dost často zabíjelo celou poetiku scény (I don't know how to love him, Pilate's dream). Celkový výsledek je tedy kýčovitá slátanina naprosto zbytečně vyhrocená se špatnými hereckými a pěveckými výkony. (23.09.2008)

Viděl jsem celkem pět verzí tohoto muzikálu (včetně české koncertní), tuto z roku 2000 jsem zhlédl jako první a od té doby jsem si ji pustil minimálně desetkrát, zřejmě proto ji považuji za nejlepší, ale nejen proto, dle mého jsou zde nejlepší pěvecké výkony. Glenn Carter a Jerome Pradon jsou fakt borci. Mistrovské dílo nabité výraznými charaktery. Pokud si zdejší vládkyně starověkého Egypta myslí, že Střihavka s Bártou by je mohli učit, tak když sledovala tuto verzi, tak možná byla pod vlivem, nebo fakt nevím. :) (24.11.2020)

V zásadě jediné mínus je Jidáš, který prostě na Carla Andersona z verze z roku 1973 nemá. Hudební i filmové zpracování je mi ale mnohem bližší. Farizejci ukazující si fotky a videozáznamy Ježíše nemají chybičku a podstatně temnější atmosféra sluší podle mě tématu daleko víc. Zajímavé je, že i Andrew Lloyd Webber preferuje tuto novější inscenaci před tou starší. (14.03.2006)

Oproti původní verzi, mnohem lepší výkony (jen Jidáš halsově pokulhává a Ježíš je vizáží nedomrlý). Zbytek výborný. Na projevu herců je znát, že se ansábl přestěhoval z londýnského jeviště před filmovou kameru a tak mají tendenci hrát i pro zadní řady. Moderní pojetí je v pořádku, sedí mi mnohem víc, než hippie verze z roku 73 (což tenkrát taky bylo moderní, že). (08.06.2010)

Muzikál Jesus Christ Superstar je vůbec nejlepší muzikál jaký kdy vznikl. Prvnímu filmovévmu zpracování z roku 1973 chybí k dokonalosti snad jen přítomnost Iana Gillana z Deep Purple, který se objevil na desce. Tato verze je plná rozporů. Na jedné straně zatraceně příšerné scény s apoštoly (Při pohledu na ty nagelovaný hezounky oblečený v nátělníkách, jak se navzájem přihřátě objímají a hladí se mi skoro chtělo zvracet - nic proti homosexuálům, ale tohleto sem prostě nepatřilo), vojáci, kteří vypadají jako Darth Vader se struhadlem na obličeji a pilát stylizovaný coby důstojník gestapa (patřičné insignie samozřejmě chybí), a nesympatický plešatý fantomas Anáš. Na druhé straně se zde však objevují kvalitní pěvecké výkony, skvěle zvládnutá postava sympaťáka Jidáše v kožené bundě, který jako jediný stojí nohama na zemi a je schopen dívat se na věci s nadhledem, a plno hodně silných scén (Pilátův soud, sundávání z kříže, Jidášova sebevražda nebo cesta Ježíše ze zahrady Gethsemanské před kněží - ten hororvý dav mužů s černými klobouky a žen zahalených v černých kápích a s baterkama v rukou si nešlo neužívat). Klady nakonec převážily nad zápory, i když se apoštolové z Modré ústřice vytrvale snažili svým příšerným zjevem a vytrvalým projevováním lásky k bližnímu svému o opak. (25.07.2008)