36. komnata Shaolinu

36 komnat Shaolinu má pro mně nostalgický nádech konce 80. let minulého století, kdy u nás vzkvétala éra amatérsky nadabovaných kopií filmů zcela volně prodávaných na všelijakých burzách a autorská práva u nás tehdy nic neznamenala. Videopřehrávač, který tenkrát za těžce vydělané peníze zakoupený, spokojeně přehrával všechny tyhle filmy a filmečky všemožných žánrů - horory, thrillery, akčňáky a samozřejmě kung-fu filmy už dávno skončil někde na skládce, aby jej nahradil novější a lepší přístroj. A já s přezíravostí dospívání postupem času zanevřel na bojové filmy, Jaké bylo moje překvapení, když jsem si právě z čiré nostalgie nedávno vypůjčil tuhletu klasiku na DVD a zjistil, že se mi víc než líbí, že přes prostoduchost, s jakou hrají asijští herci, přes jejich pitomoučký humor, se dívám na vynikající ukázky bojových asijských umění a hodně, ale opravdu HODNĚ se bavím. 36 komnat Shaolinu by se mohlo v dnešní době Matrixů apod. zdát zastaralé a ošuntělé, ale želbohu tomu tak není, v jednoduchosti je totiž síla. Člověk víceméně vypne jednu část mozku a nechá se prostě BAVIT a BAVIT a BAVIT skvělým bojovým uměním. (30.08.2006)

Starý kung-fu film, který se jeví býti snad ještě starším a tím více, či méně znesnadňuje dnešnímu diváku pořádně si jej užít. Na mysli mám kromě překonaných efektů i jakýsi rutinní a zdlouhavý způsob vyprávění, který dělá úvod nezáživným, třebaže samotný děj stupidní rozhodně není. Avšak komnaty Šaolinu už mají zcela odlišné kouzlo, trénink je drsný, atmosféra vznešená a když dojde na samotné souboje, je to lahůdka (speciálně vznik boje s trojdílnou tyčí). Absence efektů a líný střih se zde naopak maximálně vyplácí, choreografie vypadá reálně a hlavně vše je přehledné a efektní. 7/10 (17.05.2009)

Tenhle film je jen tak dobrý, jak moc si ho pamatujete z dětství. Naposledy jsem ho viděl před drahnou spoustou let a potom předevčírem. Inu, Intersonic je bezva, že vydává i tyhle starý fláky, ale měl by se zamyslet nad kvalitou svých dabingů. Když dabér s mladým hlasem bručí, aby zněl jako staroch, to nesnáším skoro stejně, jako když dospělá ženská mluví malýho kluka. Když jsem byl malej, Šestatřicítka se mi líbila. Taky aby ne, od majora Zemana, Rudýho primátora nebo Rudé záři nad Kladnem se to dosti liší. Jenže dneska mě to už nijak moc nevzalo. Je to taková kung-fu pohádka, nepropracované postavy, jasně oddělené dobro a zlo, přímočarý děj, spousta zvukových efektů, nepříliš dramatičtí herci (nebo možná až příliš ;) atd. Prostě všechno, co si představíte pod pojmem kung-fu biják. Vadilo mi, že z avizovaných šestatřiceti komnat jich uvidíme sotva půlku, že i když ten výcvik vypadá docela náročně, zjistíme až na konci, že mu cesta skrze všechny trvala bezmála pět let. Navíc když se člověk trošku zamyslí, takhle oddělený výcvik je sice dobrý pro vytvoření podmíněných reflexů, ale určitě ne pro jejich trvalé udržení. Hlavní hrdina je nesmrtelný bojovník, drsňák nad drsňáky, ale dnes už mě nebral jako dřív (to jsem zkoušel kopat jako on a rozmlátil při tom skleněný dveře). Souboje, i když jich moc není, vypadají kromě zvukových efektů hodně promakaně. Jako dítě (tak v pěti letech) bych dal maximum, dnes je to dobrý průměr, ale chuť vidět to ještě jednou prozatím nemám. (16.04.2007)

Na filmy, jejichž obrazy jsou pevně zafixovány v dětské hlavě a jsou spojeny s určitými pozitivními vzpomínkami by se po pětadvaceti letech asi nemělo koukat... Kolik jen úderů schytal ten starý ořešák u babičky na zahradě vedle hromady poskládaného starého dřevěného oplocení, které v dětské představivosti byl klášterem Šaolin...? A to zásluhou především tohoto filmu. Ten posun ve vnímání filmového díla je neuvěřitelný: To, co jsme tenkrát viděli jako fascinující souboj dobra a zla - nám tehdy novými - zvláštními bojovými prostředky, dnes vidím jako směšnost s příšernými herci předvádějícími dobře nacvičenou gymnastiku a potřísněnými krví nepřirozené barvy. Přesto jsem v té legendární výcvikové části určité stopy působivosti našel i po těch letech a moji nejoblíbenější scénu, kdy hladový San Te hledá v jídelně zbytky rýže poté, co po zpackaném přeskoku vodního příkopu přišel pozdě na večeři, jsem si užil s patřičnou dávkou nostalgie. (04.01.2018)

Klasika to určite je, na to, že je to starý ázijský film tak si to udržiava dobrú kvalitu aj dnes a film ma bavil a hlavne pri tom výcviku, ten bol fakt super a také niečo v novších filmoch chýba. Herci možno nevynikali a dej tiež nebol premakaný, ale o to tu asi ani nešlo. Jeden z popredných kung-fu filmov. 80%. (31.08.2007)