Oppenheimer

Sám bych si dovolil prohlásit, že nemohu nic jiného, než jen skromně popsat své pocity z tohoto doslova vědocko-fantasticky-politického giganta. Zabíhat do nějakých hlubších teorií a rozborů nemá s mými omezenými buňkami moc smysl. Dá se říct, že Oppenheimer je díky Nolanově genialitě přístupný naprosto všem divákům bez rozdílů vzdělání a dokonce i s minimální znalostí podrobnějších informací o celém Projektu Manhattan. Stačí jen umět vnímat, vcítit se a hlavně poslouchat... Z precizních dialogů je totiž možné načerpat silné emoce a prožívat krušné chvíle snaživého vědce s jeho okolím. Bohužel člověk byl, je a bude stále schopen zneužít všeho "pokrokového" a my ostatní se musíme v této džungli jménem Svět naučit žít a hlavně v něm vychovat své děti tak, aby přijaly ty správné hodnoty. Míra Oppenheimerova vyčerpání se s určitou mírou propíše do divákovy vnímavé hlavy a člověk si uvědomí, že viděl zase jeden moc smutný příběh. V mém případě je druhá projekce nutností! (13.09.2023)

Učebnice dějepisu od Nolana. A extrémně ukecaná k tomu. Chris bohužel neumí psát dialogy jako Tarantino nebo Sorkin a jeho marnou snahu vykřesat z těch desítek slavných mluvících vědeckých hlav pořádné napětí, neřku-li kolosální drama, nezachrání ani Tommy Shelby, povinně hláškující Damon nebo nahá Florence, přičemž finální rozuzlení s na sílu vmontovaným vysvětlením ďábelského masterplanu hlavního záporáka mi přišlo jak z nějaké špatné scenáristické příručky.  Je to samozřejmě profi natočené, všech padesát hereckých hvězd dostane svoji minutku slávy a čistě díky všem zajímavým historickým peripetiím stojí Oppenheimer za vidění. Jen si nejsem úplně jist, k čemu tahle komorní konverzačka může potřebovat plátno jako barák v IMAXu. Nejvíc se mi líbila poslední sentimentální scéna s Einsteinem, jak je všechno relativní – dneska záříte jako atomové sluníčko nad Hirošimou a zítra po vás ani radioaktivní pes neštěkne. 75 % (27.09.2023)

Tak i já jsem se nakonec dostal do IMAXu. Bylo to vážně velké, po všech stránkách! Tedy technicky úchvatné, zvukově ohlušující, ale zase ne moc, všechno dotažené. Příběh sám o sobě je fajn, jaderná (kvantová) fyzika smíchaná s politikou už ale taková bomba není (teda bomba tam je a ne jen jedna). Je to hlavně z důvodu přehršle informací, které jsem (dle hodnocení ostatních nejen já) nebyl schopen vstřebat. Tedy minimálně ne při první projekci. Zkrátka jsem se v tom chvílemi trochu ztrácel. Ani ne s tím, co se kde dělo, ale s tím, kdo je kdo a jaké má úmysly. Prostě postav bylo opravdu hodně. Myslím ale, že ten film bude postupně zrát, tak třeba někdy příště hodnocení upravím. (10.10.2023)

Film je pro náročného diváka kterého zajímá historie. (09.11.2023)

Záplava skvělých herců, příliš mnoho postav. Těžce se v tom orientuje. Nolana mám rád, ale tohle mě úplně minulo. Viděno doma. (11.11.2023)

Výjimečně se připojuji k Verbalovi. Nolan se stal expertem na to jak natočit film na zajímavé téma naprosto nudně. Jeho samožerství nabírá nové úrovně a jsem přesvědčen, že kdyby to takhle natočil kdokoli jinej, pošlou ho producenti do prdele. Kde jsou ty časy kdy dokázal aspoň odvyprávět příbeh poutavě, jako třeba v The Prestige (2006). (11.11.2023)

Abych řekl pravdu první třeba hodinu a půl jsem vůbec nevěděl která bije, moc jmen a moc faktů.. Až asi v té druhé polovině jsem tomu začal rozumět.. Jako určitě je to zajímavý film pro nějakého fyzika či vědce, potažmo historika, ale pro "normálního" smrtelníka je to moooc dlouhý a nechci říct že nezajímavý- ano uvědomuju si závažnost tématu, ale když to řeknu svými slovy tak bez koulí, to je asi to slovní spojení... (21.11.2023)

Američané mají tento styl politických dramat v oblibě. A Christopher Nolan odvedl skvělou práci sevřeným dramatem, přeskakujícím v čase, i odlišením děje mezi barevným a černobílým snímáním (firma Kodak vyvinula první černobílý film pro formát IMAX speciálně tak, aby zajistila barevnou přesnost těchto černobílých segmentů). Jako kamínky skládačky do mozaiky se zaplňují jednotlivé osudy hlavních postav a složité vztahy mezi nimi. I v epizodních rolích filmu se setkáme s vynikajícími herci (Casey Affleck,Matthew Modine či Gary Oldman v roli Harry Trumana !), což nepochybně zvyšuje jeho atraktivitu. Kvůli propletencům aktérů i pozadí jejich účasti v něm by nepochybně bylo podnětné přečíst si literární předlohu k filmu (byť má 600 stran!) (24.11.2023)

85% ani z helikoptery.. verbal to napisal z duse a jasne. ale respekt inym nazorom, komu co ulahodi je samozrejme kazdeho osobna vec. Respekt. (25.11.2023)

„Použitie atómovej bomby bude hrozivým zjavením božskej moci.“ Ťažký film, ktorý si vyžaduje vaše 100 % sústredenie, pretože priehrštie faktov a informácií je naozaj vysoké. Neustála zlovestná hudba v pozadí podčiarkuje dôležitosť každého záberu. Niekomu to môže vadiť. Mne to nevadilo. Film sa samozrejme zaoberá vytvorením najdesivejšej zbrane hromadného ničenia, no nemenej času aj jej dopadmi na našu budúcnosť a morálny dopad na ľudstvo. Pretože ako nakoniec povedal Robert Oppenheimer „Teraz sa stávam smrťou a ničiteľom svetov.“ A do bodky mal pravdu. (27.11.2023)

Omylem jsem si jako první stáhnul stejnojmenný dokument z téhož roku, ale čas jsem nepromarnil. Spojením s Nolanovým přednesem jsem vstřebal exaktní představu o životě vládce nad životem i smrtí a době do které byl Oppenheimer vnořen. (07.01.2024)

To bylo těžké sledovani ale sakra těžké... zorientovat se ve všech těch postavách..různé časové linie..nukleární téma...do toho neskutečně dlouhá stopáž... Herecké Výkony a hudba skvělé...celý ten příběh..hustej..jak ho pak pranyrovali ..pritom jim všechno udělal jak chtěli...60% bylo pro mě těžké se ve všem orientovat a pochopit..ale každopádně hodně zajímavé sledovat co se kolem atomovky dělo (13.01.2024)

"the greatest salesman of science", asi tak. Velmi se mi libilo jakou radost vesměs měli Američti občane při oznamení destrukce Nagasaki a Hiroshimi, že už po válce přece vůbec nevadi, Japončici potřebovali trochu FREEDOM&DEMOCRACY (21.01.2024)

I přesto, že se do rukou Christophera Nolana tentokrát dostal potenciálně nejkomornější a nejpřízemnější příběh, tak by to nebyl on, aby nám, místo běžné životopisné konverzačky, do kin doručil epický, informacemi a dialogy natřískaný, tříhodinový velkofilm, který je navíc zabalený do, pro Nolana příznačného, kulervoucího audiovizuálního kabátku. Ten obzvláště v Imaxu působí takzvaně "out of this world" a už teď je jasné, že na domácích nosičích bude lehce okleštěn o ten punc naprosté výjimečnosti. Ovšem co bude fungovat vždycky, je například chytré a pro vysoké ambice snímku funkční, několikavrstvé vyprávění skrze několik jasně oddělených a přesto skvěle se prolínajících časových rovin. Stejně tak funkční herecké výkony celého natřískaného ansámblu, v čele s vynikajícím Cillianem Murphym, jenž po mnoha štacích napříč Nolanovou filmografií konečně dostal ústřední roli a odvděčil se výkonem hodným Oscara. Takzvaně rochnit si divák může i ve vysoce nabitém scénáři, který ovšem pod svou tíhou neztrácí na kvalitě a ani na chvíli si tak nelze říct, že by upustil páru. Paradoxně tahle věc je ale zároveň mým největším mínusem filmu, poněvadž on skutečně nezastavuje a to ani ve chvílích, kdy by se to dle mého hodilo. A navíc, tři hodiny vysokého tempa a nespočtu dialogů na mě, hlavně při prvním shlédnutí, bylo trošičku moc. Ovšem veškeré zmíněné vysoce nadstandartní kvality, včetně toho neopakovatelného audiovizuálního zážitku z kina, na který budu ještě dlouho vzpomínat, z mého pohledu tento mínus suverénně zastiňují. Oppenheimer je tak dalším fantastickým počinem mého nejoblíbenějšího režiséra, jeden z nejlepších filmů roku 2023 a věřím, že brzy i oscarový laureát. (29.01.2024)

Velkolepý zážitek, který jsem bohužel neviděl v kině. Děj je opravdu složitý a doporučuji si nejprve přečíst něco o životě Openheimera předem. (04.02.2024)

Po všech stránkách výjimečný film s jednou zásadní (a zjevně záměrnou) chybou. Ani jediná ze 180 minut neukazuje klíčový moment příběhu a výsledek celého válečného snažení nejlepších (nejen) amerických mozků: bezpodmínečnou kapitulaci Japonska a konec 2. světové války. Čímž dochází ke zkreslení vyprávěného příběhu dle libosti pana režiséra. S touto jedinou výtkou jde o mimořádný divácký zážitek, který jsem si rád zopakoval. (11.03.2024)

Je to bohužel více o honu na komunistu než o výrobě atomovky. (16.03.2024)

Myslím, že toto dielo je posledným mohykánom medzi tradičnými filmami a onedlho už takéto niečo asi vznikať nebude. Jedine že by sa objavil zázrakom ďalší Nolan, Spielberg, Scorsese a tak podobne. Dovolím si tvrdiť, že Oppenheimer je aktuálne ašpirant na film roka 2023 a určite aj Oscara. A som skutočne veľmi rád, že som toto veľdielo mohol vidieť v kine. Áno, aj tento film má asi jednu drobnosť, ktorá mi prekážala, ale aj napriek tomu si zaslúži 5 hviezd alebo inak povedané aj 10/10.  A tým jedným mínusom je určite zo začiatku pre mňa ťažko pochopiteľný dej. Film obsahuje toľko mien, že do jeho záveru som mal občas problém rozoznať o kom je reč. Alebo dej bol občas podaný komplikovane a nejednoznačne, že si to divák musí vysvetliť sám. Nie je to tam povedané priamo. Toto je zároveň jediným negatívom. Inak to bol perfektný film s výbornou atmosférou. Napriek dĺžke 3 hodín nemal žiadne hluché miesto a má to strhujúcu atmosféru až do konca. Vôbec sa nebojím povedať, že je to najlepší film od Nolana, aký som zatiaľ od neho videl. Ako som povedal, tak atmosféra ma až mrazila občas a hlavne ku koncu som bol dojatý a znechutený, ako sa k Oppenheimerovi zachovali napriek tomu, že je to národný hrdina. Pretože cítil som, že to veľmi ľutuje, že s ostatnými vedcami zostrojil niečo tak hrôzostrašné ako je atómová bomba, ktorá vzbudzuje strach aj dnes. Zároveň však pomohol ukončiť na dlhé roky svetové konflikty. Len za cenu stoviek tisíc ľudí a toho, že teraz sa tým môže každá mocnosť vyhrážať celému svetu. Cilian Murphy je herecký boh a tu si to kradol celé pre seba a určite je jeho výkon hodný Oscara. Hlavne tvárové herectvo dotiahol do dokonalosti, pretože nemusí nič povedať, aby ste videli ako sa cíti. Samozrejme nemôžem zabudnúť na Roberta Downeyho Jr. ako pána Straussa a Emily Blunt ako Oppenheimerovu ženu. Klobúk dole. Hlavne tomu ako sa Downey na konci čertil, keď vedel, že už je jeho kariéra v kýbli. Avšak dosť solídne si to očividne užíval aj Jason Clarke v roli právnika. Hudba bola rovnako excelentná a práca s kamerou výborná. Páčil sa mi ten nápad s kontrastom medzi scénami vo farbe a čiernobielymi, kde farba značí zástancov Oppenheimera a čiernobiela jeho odporcov. To je šikovný nápad. Rovnako ako sa úspešne podaril aj samotný výbuch bomby natočiť veľmi presvedčivo, keďže išlo o praktický efekt s využitím perspektívy a to si tiež zaslúži klobúk dole. Nie je veľa tvorcov, ktorí by chceli mať pri takomto filme iba praktické efekty a žiadne CGI. Takže keď to zhrniem, tak to odporúčam každému, kto chce vidieť kvalitne odvedenú prácu ako za starých čias a výborný historický príbeh, ktorý chytí za srdce. (20.07.2023)

Po technickej stránke dokonalé. Po emočnej žiaľ ploché dielo, a to napriek zjavnej snahe autora o vykreslenie morálnych dilém a úskalí, ktorým bola vystavená titulná postava diela. Všetky totiž pôsobia v kontraste s úskaliami, ktorým čelili obyvatelia Hirošimy a Nagasaki v 45. vyslovene banálne. To len na pripomienku, aby sa nezabudlo, kto je tu skutočná obeť. Ale späť k filmu. Pri odpočítavaní do výbuchu počas testovania celá sála ani nedýchala. Počas záverečného vypočúvania pozerali viacerí na telefóny, aby zistili, ako dlho to ešte bude trvať. Možno (s prihliadnutím na názov filmu) naivné očakávanie, ale predsalen som čakal, že to bude o niečo menej sústredené na Oppenheimera, ale o niečo viac na jeho dielo... (20.07.2023)

Tento film je jasný aspirant na film roku s Babylonem. Ne každý ho ocení, na některé diváky to bude moc kecavé a dlouhé, ale já se v tom vyžíval a celé tři hodiny jsem si užil s otevřenou pusou. K tomu mistrovské herecké výkony Cilliana Murphyho a Downeyho Jr. to jen potrhují. A výborná hudba od Göranssona, který tak nahradil u Nolana, v tomto filmu, Hanse Zimmera. Jasných 5*. (21.07.2023)