Nenápadný půvab buržoazie

Luis Buñuel tak jak jej známe, prostřednictvím bizarních postav, dialogů a chování, tepající nejrůznější nešvary, se protentokrát zaměřil zejména na nejvyšší společnost. Takto je mi Buñuel nejmilejší a mám jej tak nejraději. Po Andělu zkázy a Krásce dne asi nejlepší film (plus samozřejmě Andaluský pes). (11.05.2012)

Neúprosná logika snu mající odhalit všechny nešvary snobský společnosti, včetně těch nepřiznaných. Faleš, moralizující etudy a neuspokojitelný pocit blahobytu okořeněný neustálým strachem vyvěrajícím z výčitek svědomí. Nikdy nekončící přetvářka, samoúčelná a pitvorná. Bohatí ještě nemusejí být poctiví a chudí nemusí být zloději. Buñuela už kompromisům nikdo nenaučí a za to mu přidávám pomyslnou půlhvězdu. (10.02.2012)

Akurát včera som po krátkom čase dočítal celkom zaujímavú knižku, v ktorej vystupoval populárny francúzsky scenárista: Jean-Claude Carrière, a ktorý mimochodom spolupracoval s významnými režisérmi zvučného mena, keď jeden z nich nebol nikto menší, ako španielsky surealista Luis Buñuel, pričom oni dvaja tvoria veľmi progresívny a mimoriadne silný, tvorivý tandem, od ktorého nikdy neviete, čo dostanete na tanier... ? Kráska dňa je mojim strašne obľúbeným snímkom i Viridiana, ale inak tohto horkokrvného Španiela mám momentálne za akosi rozporuplného, ktorého buď neznášam, alebo obľubujem, a zatiaľ som v zlatej, strednej ceste, že Skrytý pôvab buržoázie ma veľmi príjemne prekvapil svojim atypickým, provokatívnym, odvážnym, a zaujímavým prístupom, čo si ma jednoducho musel získať. Po celý čas som obdivoval trojicu herečiek, ktoré boli očarujúce, najmä Bulle Ogier v roli Florence, či vidieť velikána Fernanda Reya bolo na nezaplatenie ! _ Šestica postáv ma v jednom kuse zamestnávala tým, ako sa bezúspešne pokúša zasadnúť k jednému stolu na spoločnú večeru_ Počas tohto napínavého sledovania som si pripadal, ako v dajakom sne, keď som nevedel rozlíšiť, či sa pozerám na ilúziu alebo na realitu ? Splnil som si svoju filmovú povinnosť, pretože nevidieť tento známy film= byť ukrátený o dôležité poznatky ! (14.10.2018)

Jiz dlouho jsem se u zadneho filmu nebavil tak jako u Burzoazie. Po nejake dobe jsem uz prestal myslet na to, co je sen a co skutecnost a nechal se unaset na vlne az absurdniho humoru, ktery bije do rad spolecenske smetanky. Plny pocet sice nedam, i tak ale ve mne film zanechal jen ty nejlepsi vzpominky!...... Po druhem podivani pridavam hvezdicku......Po tretim si myslim, ze je to skutecna perla a film, ktery v me pameti zustane navzdy. (02.01.2008)

Luis Buñuel mě vždy znovu přesvědčí o své schopnosti vyvést diváka z míry přesně odměřenou dávkou své fantazie a odhalením lidského podvědomí, zesměšněním lidské povrchnosti a pohledem pod ni. Jeho filmy jsou důkazem a zárukou, že surrealismus nikdy nezanikne, protože každý má nějaké sny, každý sám v sobě hýbe minulostí i budoucností. Ale ne každý to dokáže tak rozhýbat na plátně a v sále kina jako Buñuel. I když už jsem od něj byla na leccos zvyklá, Nenápadný půvab buržoazie mě zase zaskočil. Je to smršť příjemně absurdního humoru mířícího ovšem na zcela konkrétní cíle. Jeho styl mi silně připomínal Monty Pythony. Jak jsem se mohla přesvědčit, může to být požitek i pro Buñuelem zatím netknuté "běžné" diváky. (18.02.2006)