Munich – The Edge of War
Režie:
Christian SchwochowScénář:
Ben PowerKamera:
Frank LammHudba:
Isobel Waller-BridgeHrají:
Liv Lisa Fries, George MacKay, Jannis Niewöhner, Paul-Ernest Flanagan, Nick Wymer, Jessica Brown Findlay, Raphael Sowole, Mark Lewis Jones, Alex Jennings (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (114)
„Jak hrozné a zvláštní to je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli nějaké rozmíšce v daleké zemičce, mezi lidmi, o kterých nic nevíme…“ Myslím, že takhle nás vidí Angličané doteď. Jako malou bezvýznamnou zemičku, kvůli které není třeba způsobovat vlastním lidem jakékoli nepohodlí. Pro Československo byla Mnichovská dohoda zradou, se kterou se stále ještě nesmířili ani mnozí zdejší „odpadoví“ uživatelé, z pohledu Británie to byla pouze malá komplikace a zároveň možnost vyhnout se alespoň na čas bezprostřední válce. Nic víc, nic méně. Je každopádně zajímavé vidět Mnichov z perspektivy přímého účastníka, jakkoli se to českému divákovi může zdát nepohodlné a nespravedlivé… Pokud by byl snímek především o podpisu Mnichovské dohody a soustředil by se hlavně na Hitlera, Mussoliniho, Chamberlaina a Daladiera, pak bych možná šla s hodnocením výše. Ale uměle naroubovaná linie s mladými špióny nebyla zábavná a díky své historické nepravdivosti ani ničím obohacující. 2*. ()
"Hitler je monštrum, nepodpisujte tú dohodu!..." Oceňujem, že sa našiel niekto kto zfilmoval túto nepochybne veľkú udalosť, ktorá odštartovala 2. svetovú vojnu. No ako v reálnom svete, tak aj v tomto filmovom Čechoslovákov úplne odignorovali. Takže znova O nás bez nás. Je tu len pár viet typu "A čo Česi?" Film je natočený podľa románu, takže sa asi nedali očakávať nejaké zásadné úpravy v scenári, ale určite by som radšej bral nejaké prepojenie na český odboj alebo aspoň jednotlivca, ktorý by ukázal iný pohľad na vec. Náš pohľad! Že sa dvaja spolužiaci, kamaráti dostanú tak vysoko, jeden k Hitlerovi a druhý k Chamberlainovi je dosť neuveriteľná náhoda. S úsmevom dodávam, že náhoda ako z románu. Film je čistý štandard, priemer, ktorý nikoho neohúri ani výrazne nesklame, jedine Čechoslováka...60%. ()
Zmatený revizionismus, který sice vychází z reálných událostí, ale mocně si pomáhá symbolickou licencí tria mladých hrdinů, kteří ztělesňují iluze i zdravý úsudek. Problém je, že historický kontext je na úrovni war for dummies a fiktivní linie s utajeným dokumentem (předávaným přímo během konference) je šablonovitá a nepříliš promyšlená. Výsledek je občas napínavý, málokdy charismatický, přitom v historickém vyznění zvláštně alibistický, když zároveň žaluje (plané naděje) a omlouvá (jinak to v dané konstelaci udělat nešlo). Mnichov a čachry se Sudetamu vyzní jako mechanická kulisa bezpohlavní špionážní story. Základní message "na obou stranách byli dobří, morální lidé" je sice hezká, ale taky úplně řídká a bez nějakého doznění. Schwochow se to sice snaží kineticky zrychlit a přitáhnout na tělo postavám, to ale tohle schémátko lidštější nedělá... Zlatá Koruna. ()
Pro nás je Mnichov symbol zrady a národní mýtus, kterým dodnes poměřujeme naše postoje k ostatním státům, pro Angličany nejspíš ničím podstatným. Přesto natočili televizní snímek (emočně, výprava je naopak bohatá), který jejich roli v této historii vysvětluje, a samozřejmě i omlouvá a zdůvodňuje. Nejsem natolik znalá historie, abych mohla jejich vyprávění, které se od našich učebnic dějepisu podstatně liší, argumentačně vyvrátit. Snímek jako takový je ale slabý, nezajímavý, nemá v sobě příliš napětí, a kdyby to nebylo o Čechách, tak se na to ani nepodívám. SHRNUTÍ: Inscenace, která možná zaujme jedině potomky N. Chamberleina. ()
Mnichovská dohoda také známá jako Mnichovská zrada byla definitivním krokem k tomu, aby Adolf Hitler ovládl Evropu. Jedné ze stěžejních událostí předcházející 2. světové války se dočkala knižního pojetí od spisovatele a novináře Roberta Harrise, které se nově dočkává i filmového zpracování. To je předem předurčeno k tomu, aby se stalo terčem diskuzí v oblasti toho, jak moc věrně vlastně události za pozadím Mnichovské dohody zpracovává a především, zda dopad událostí spojené s Mnichovskou dohodou nějak neomlouvá. Mnichov: Na hraně války má tak štěstí alespoň v tomto ohledu, jinak by nejspíš rychle směřovalo k zapomnění. Režisér Christian Schwochow se chopil nosného tématu a zpracoval ho v podstatě řemeslně neurážející a jinak víceméně rutinní podobě. Mnichov: Na prahu války přitom snadno bude katalyzátorem kontroverzí především v oblasti toho, jak je zde ztvárněný tehdejší britský premiér Neville Chamberlain. Z dnešního pohledu je Chamberlain totiž vnímán jako slaboch, sobec a zbabělec, film ho ovšem prodává jako člověka, který neměl na vybranou a přesto se snažil zachovat mír v Evropě. Jeremy Irons přitom v roli Chamberlaina neztrácí své charizma a dává do role vše. Diváci, kteří ovšem dodnes nemohou Chamberlainovu kvůli jeho úloze v Mnichovské dohodě přijít na jméno (a neodpustí mu ani fakt, že se snažil následně pomoct Winstonu Churchillovi v oblasti podpory) ovšem nejspíše budou prskat. Ti, kteří u historických filmů dbají na historickou přesnost ovšem jinak budou moci být nejspíše spokojeni. Už samotná Harrisova předloha kříží historická fakta s prvky fiktivní historie (především skrze dvě hlavní postavy, které ve skutečnosti neexistovali), minimálně co se týče výpravy, kostýmů a lokací se ovšem dobovost 30. let dá filmu celkem věřit. George McKay a Jannis Niewöhner jsou ve svých rolích celkem fajn, ty postavy si ovšem po celou dobu vlastně dvakrát nedokážou obhájit, proč by měl příběh sledovat zrovna je. Opět platí křížení skutečné historie a fikce koketující s konspiračním pohledem na dané události, kdo se ovšem alespoň jednou o pozadí Mnichovské dohody zajímal bude muset uznat, že na podobném základu mohla vzniknout nosné téma samo o sobě. A minimálně dle filmu samotného vlastně Harrisův pohled zas tak moc nepřidává a naopak snadno povede k vyburcování nad tím, jak je Mnichovská dohoda vlastně obhájena a nemůže to působit jinak, než jako vztyčený prostředníček. Řemeslo je slušné, v jistých momentech jen dost možná příliš evokuje televizní pojetí. U filmu ve špionážní rovině vlastně výrazně nefunguje napětí a nesejde přitom dvakrát na tom, že člověk ví, kam Mnichovská dohoda povede. A ztvárnění Adolfa Hitlera Ulrichem Matthesem se může jít směle zařadit po bok Pavla Kříže v Lídě Baarové v kategorii nejpodivnější ztvárnění Führera všech dob. Krom ústřední dvojice a alespoň zmíněnému Chamberlainovi toho vlastně o postavách nejde dvakrát co říct. Při sledování Mnichova: Na prahu války nemá člověk aspoň pocit, že by někdo snižoval vážnost událostí, které se ve filmu odehrávají a to i přes to, že historii jasně doložené chyby přeci jen omlouvá. Vylezla z toho tedy řemeslně slušná podívaná, která sice automaticky povede ke kontroverzím ohledně pojetí událostí, zajímavé filmové Mnichov: Na prahu války ovšem určitě je. A minimálně Irons v roli Chamberlaina opravdu stojí za to..... () (méně) (více)
Galerie (30)
Zajímavosti (6)
- Dokument, který Helena (Sandra Hüller) ukazuje Paulovi (Jannis Niewöhner) ve svém bytě, je Hossbachův protokol. Hossbachův protokol je záznam z tajné porady A. Hitlera s W. Blombergem, W. Fritschem, E. Raederem, H. Göringem a K. Neurathem a dalších ze dne 10. 11. 1937, při které byli vysoce postavení politici a představitelé armády sezámeni s Hitlerovými plány rozpoutat válku v Evropě. Řešilo se na ní jak zaútočit na Československo, Rakousko a Francii, i v jakém pořadí. Už zde se uvažovalo nad následném nuceném vystěhování alespoň 2 milionů obyvatel Československa a alespoň 1 milionu z Rakouska. Hitler zde také prohlásil, že otázka německého „životního prostoru“ musí být vyřešena „nejpozději do roku 1943–1945“. Případnou pomoc Československu ze strany Velké Británie a Francie ve svých předpokladech vyloučil „se vší pravděpodobností“. Protokol je pojemnován po Hitlerovu vojenském pobočníku, plukovníku Friedrichovi Hossbachovi. (Maulincio)
- V závěru filmu se objeví titulek: „Čas získaný mnichovskou dohodou pomohl Británii a jejím spojencům připravit se na válku a vedl k porážce Německa,“ což se může jevit jako ušlechtilý plán, avšak zbrojní výroba v později obsazeném Československu (a poté i ve Francii) posloužila Německu k výrobě potřebné vojenské techniky a vybavení k rozpoutání války v Evropě a jejímu postupnému obsazení, které vedlo až k přímým útokům na Spojené království a až zapojení USA s výrobními kapacitami a Německem nedotknutelnými továrnami se podařilo Evropu osvobodit. (Maulincio)
- Ve filmu zazní píseň od Horst Wessel Lied, mezi lidmi známá spíše jako „Die Fahne hoch“. (Winster)
Reklama