Oscar Wilde

Oscar Wilde v místě a čase, kdy homosexualita byla hluboce nemorálním a trestným činem, ač ženatý a již slavný a sledovaný, napochodoval na večírek a sbíral pěkné kluky jak známky a oni se o jeho zájem mohli přetrhnout. Žádné dlouhé přemlouvání a Oscar je odkládal jak fusekle do té doby, než potkal Bosieho, kterého hrál Jude Law a já chci věřit, že to, jak Jude svoji roli se vším všudy a úžasně zahrál, byla opravdu jen poctivá herecká rachota. (28.10.2005)

Dílo Oscara Wildea mám moc ráda a od filmu jsem si slibovala mnohé – že se dozvím, jak pracoval, zda ho tvorba naplňovala, kde bral inspiraci, jak vnímal úspěch a snášel neúspěch. Smůla. Film totiž obsahuje jen jedinou informaci: že byl gay. Jakoby identita člověka spočívala výhradně v sexuální orientaci. Hlavní postava bojuje proti pokrytecké společnosti tím, že na jeho postel stojí frontu více či méně slizcí hošánci (nejnechutnější je nakadeřený Jude Law), o pauzách se Wilde občas ocitne na společenské události (aby mohl sbalit dalšího), popř. ve městě (aby mohl okukovat Orlanda Blooma), a sem tam mu nezbyde, než něco rychle hodit na papír, sklidit ovace (aby si mohl všechny ty chlapečky dovolit), a honem zpátky pod peřinu. OMG… Stephen Fry hraje skvěle, ale příběh je jen prachsprostý exemplář růžové knihovny. Být Oscarem, chodím po nocích scénáristu strašit. (07.02.2014)

Rozlomenost nesporně nadprůměrného, ale nikoliv špičkového díla spočívá poněkud překvapivě právě v tom, co je jeho největší silou: ve vůli demýtizovat wildovskou báj a v současné nezastírané úctě k dílu muže, který byl nesporným nadčasovým géniem své vlasti i světového lidstva. Prvoplánová reakce by ráda nenapravitelného, trochu rozmazleného, ale rozhodně ne bezcharakterního dandye, který, pokud byl ochoten, byl i skvělým otcem svých dvou synů, viděla jako revolucionáře nebo revoltníka své doby a jejích plochých konvencí. Důkladnější pohled postaví do popředí tragickou, předčasně zesnulou Wildovu ženu, která se rovněž projevila jako nekonvenční. Nekonvenční tím, že se vdala z lásky, že svého manžela milovala z hloubi srdce, nikdy ho nezradila, s odevzdaností a asketičností, budící úctu, hájila ze všech svých skromných sil jeho dobré jméno, jméno jediného skutečného muže svého nešťastného života. A snažila se zvládnout to, na co Wilde ve své nezodpovědnosti postupně zcela rezignoval: výchovu dvou synů, které spolu přivedli na svět. Podobně pozoruhodnou a statečnou ženou je Wildova matka, irská spisovatelka-revolucionářka. Alternativou tohoto soustředěného, duchaplného pokladu ctnosti a oddanosti takřka biblické se stal posléze rozmazlený sebestředný šlechtický fracek, který těžil ze svého fyzického zevnějšku, o nějž se nijak nezasloužil a jehož největší činem byly "homoorgie", ve kterých se posléze vyžíval nejen on, ale i sám Wilde. Ne homosexualita (obdobné stavy znají také pedofilové a incestníci, kteří rovněž mohou poukazovat na antické paralely jako to činil ve své obhajobě Wilde), ale právě tato charakterová a osobnostní rozlomenost z Wilda činí osobnost až tragickou. A jsou důvodem rozporuplné rozštěpenosti, kterou na sobě při zhlížení tohoto díla pozorujeme (ne náhodou filmem prochází jedna z nádherných Wildových pohádek o sobeckém Obrovi). Kritizovat ovšem v tomto případě není totéž co zatratit. Režisér Gilbert při svém vedení filmu dbal na co nejminucióznější vedení dějových ploch-epoch, víc než funkčně využíval neopakovatelnou Wildovu řeč, jejíž kouzlo je založeno na literátových uštěpačně rozpustilých paradoxech. Předností Gilbertova přístupu je i důraz na kvalitu výpravy a dokonalé vykreslení i sebemenších detailů podstatných pro vytvoření přesvědčivého obrazu viktoriánské monarchie. Výkony všech hlavních představitelů počínaje skvělým Stephenem Fry (mírou svého hereckého ztotožnění s postavou připomíná Cotillardovou v EDITH PIAF) jsou další mocnou oporou jeho režisérského ztvárnění. Divák při sledování tohoto filmu kritického myšlení tak nic nedostane zadarmo. Plody takovéhoto trávení času se nejvíce projevují na diváku samém: otázky, kladené Wildovi, se postupně mění v dotazy věnované sobě samému. V dotazy po mezích konvence, ideálu a lidského - byť nezavrženíhodného - selhání. (06.04.2008)

3* Životopisný snímek o Oscaru Wildemu je kvalitně natočený a zahraný a prozrazuje o něm, že byl sice skvělý literát, ale v osobním životě byl přelétavý a jaké měl naivní představy o tom, že by mohla být tehdejší společnost tolerantní k jiným sexuálním menšinám. Hlavní herečtí představitelé své role zvládli přesvědčivě a díky nim byl tento "smutný" film dobře koukatelný. I tak film u mě dopadl jen na tři hvězdičky. Koho však zajímají historické filmy a gay tématika, tak si ho může užít. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.10.2019)

Byl jsem překvapen velmi slušnou kritikou na tenhle jinak kontroverzní film. Dostal jsem všemožná doporučení, ať už ze strany spolužáků nebo učitelů. Výsledek. Katastrofální. Promiňte, ale já jsem se ty bezmála 2 hodiny nudil. A erotické scény jsem pln studu nesledoval. Nedalo se to. Wildovo zvrácené chování mne překvapilo, na druhou stranu byl empatickou, citově založenou osobou, která milovala nade vše svou rodinu. Každý génius je tak trochu v osobním životě blázen. (28.02.2008)