Basquiat

Každému se tento film líbit nemůže, mě ale zaujal. Má atmosféru, která zachycuje zhýralý život umělců, jejich vzestup a pád. U Basquiata hodně rychlý, drogy ty hold umí divy. Připomínat úžasného Bowieho bych asi nemusela, ale nemůžu si pomoct, i když Jeffrey Wright se taky výborně sžil se svou rolí. Mimochodem soundtrack je úžasný. (10.09.2009)

No, sláva dávným časům, kdy jeden pře/vy/vrhnul talíř špaget s kečupem na gauč a bylo z toho umění. Basquiat byl kluk, co si uměl vybrat dobu. Ale to, že mi jeho "díla" připadají jako nesmyslný plácaniny, je úplně nepodstatný, důležitý je, že film jinak pěkně zachycuje nicotu, vzestup, slávu, radost, pýchu, paranoiu, smutek, lásku, přátelství, falešná přátelství, podlost, závislost (ať už na látkách, tvoření či lidech), touhu (ať už po slávě či lásce, pravým přátelství, blízkosti a porozumění) a nakonec pád jednoho obyčejnýho kluka z ulice, co si myslel a na chvíli přesvědčil i svět, že je geniálním malířem. Navíc jsem se dost pobavila nad tím, jak vždycky vyplodil nějakou kravinu a všichni z toho byli na větvi, když Andy řekl, že je to umění, tak je to přece umění. A taková plejáda známých jmen (Dafoe, Walken, Del Toro, Oldman, Posey, Love, Wincott, Bowie, Forlani, Wright a Schnabel) a všichni si svoje splnili. (17.12.2010)

Na "uměleckém" New Yorku druhé poloviny minulého století nebylo pozoruhodné to, že se tam dělo pořád něco nového, ale že toho bylo tolik, že si každý mohl něco vybrat, pro každého tam bylo něco. (Pro mě třeba hudba Mortona Feldmana a myslitele/skladatele Johna Cagea.) Factory Andyho Warhola se mě příliš nedotkla, a John Cale mi byl bližší než Lou Reed, který byl u nás (paralelně s Frankem Zappou) nedotknutelnou a téměř zbožňovanou osobností. Basquiatovy obrazy, spojující africký/haitský primitivismus s popartem a německým expresionismem, mi byl rovněž bližší, hlavně vzhledem k tomu poslednímu - třeba "Jízda na smrtce" (Riding with Death, 1988, krátce před autorovou smrtí). Julian Schnabel je zde "povolaným" filmařem, ví, zná a umí. Je to vidět nejen na "malířské" vizualizaci, ale také na celém diskurzu "newyorské malířské subkultury". Pozn.: Ani k Davidu Bowiemu (ve filmu neměl alternativu) jsem příliš nepřilnul. Překvapila mě však deska, kterou si dodnes rád pouštím - Diamond Dogs). (20.04.2017)

Vynikající Jeffrey Wright jako kreolský malíř Jean - Michel Basquiat a skvělý David Bowie jako Andy Warhol...tak by šlo pokračovat s hvězdným obsazením dál a dál.O tom, jak malíř tmavé pleti, začínající jako grafitti, získá slávu, peníze a uznání a i přesto, že je v jádru hodný a laskavý, je zakomplexovaný a bez fetu ani ránu. Jeho smrt způsobil heroin ve 27 letech. Film byl úžasný, skvělá hudba, ovšem pravdou je, že jeho obrazy bych si pověsila na zeď tak jedině v deliriu, příznivci moderní malby nechť prominou:-) (12.12.2013)

Překvapuje mě toliko známých tváří - Basquiat je zábavný i mrazivý zároveň - holt sláva člověka dost ztrhá. Film je poutavý, hlavně hlavní postava a pak Warhol v podání Davida Bowieho. Dobrej filmík, kdo má rád pravdivé životopisy nebo výtvarné umění (nebo ještě líp obojí), ten by Basquiata v žádném případě neměl vynechat! PS: je to asi jen tím výzorem, ale Wright mi hodně připomínal Listera z červenýho trpajzlíka - 7/10 (20.02.2006)