Megan Leavey

Film, který asi neprorazí nikterak do světa, ale mě dokázal zaujmout a zpříjemnit mi den těmi 116 minutami. Nevím, jak moc se odchyluje filmový průběh od reálného příběhu, ale pochopil bych, že si toho autoři ani moc nemuseli dokrašlovat. Kate Mara se vcítila do své role, její emoce jsem jí věřil a v mnoha chvílích jsem jí přál shledání s Rexem. První polovina se rozjíždí pomalu ale jistě, perfektně vykresluje vztah mezi pánem (zde paní) a psem, jejichž pouto se tak snadno nepřetrhne. Ta věrnost psa je stejně dechberoucí. Akčních sekvencí se zde moc nenajde, ale ta pořádná válečná vřava se nakonec přeci jen dostaví, a věřte, že je perfektně natočená, svištění kulek kolem hlav hlavních protagonistů jsem prožíval společně s nimi. Druhá půlka nabourává citovou složku diváka, ale nepřesahuje to tu pomyslnou čáru, za kterou by spíše připomínalo frašku. Kromě hereckých výkonů (potěšila minirole Feltona, i v těch pár sekundách předvedl slušný výkon) se film blýskne i na poli dialogů, jež si základají na vážnosti, což není vždy sázkou na jistotu, ale zde se to vydařilo ukočírovat. Hezký válečný film, ke kterému by se ani ty krvavé scény nehodily. Za mě dávám 81 % (23.03.2018)

Zbožňuji čtyřnohé kamarády a mám rád válečné snímky. Tohle bylo navíc točeno podle skutečné události a je to tu už v červených číslech, takže jsem si od filmu dost sliboval. Jenže. Hned hlavní představitelka mi byla dost nesympatická... Klasický armádní přijímač s uřvaným seržou musí mít každý správný válečný film a jelikož se Megan hlásila k mariňákům, nebylo tomu zde jinak.Odlet do zámoří - Iráku a pár misí a akčních scén celkem ušlo, byť jsem se dost divil kolik práce měly dva Hummery se střelišti na střeše a průzkumná jednotka mariňáků se vším tím vybavením proti pár bubákům schovaných za kameny, byť jeden odpaloval jedno RPG za druhým... Holt první Irák to asi nebylo jako dnes. Dneska na kluky někdo vystřelí zpoza palmy či kozy a hned se řve do vysílačky : potřebujeme air support ! A to už je pokyn pro nějaký ten těžce ozbrojený dron nebo nějakého raptora aby z těch nepřátelskejch kluků muslimskejch nadělal mleté do kebabu, nebo rovnou hummus... Když už film jede ve slušných bojových kolejích tak jak to mám rád, letí hrdinka náhle domů. Tam už to pak začne na mně být až moc angažované a patriotické. Navíc i to její posttrauma... Nějak jsem ho nechápal což je opět chyba filmařů. Je mi jasné, že když půjdu v předvoji hledat miny a všelijaké výbušné nástrahy spoléhající jen na vlhký čumák parťáka, asi si z toho strachu něco vezmu sebou domů... A ta angažovanost? Jasně, Amíci to mají jinak. Jsou hrdí na všechny ty Troops co slouží v zámoří a šíří demogracii i v končinách, kde to lépe funguje spíše s diktátorem a jeho katy. Těch návratů vojáků a vojaček z různých misí je plný internet, to když převlečený Santa odhodí u překvapené rodinky doma náhle plnovous a je z něj navrátivší se syn, z bedny ve školce vyleze dojatému dítku jako dárek vojanda mamka (což někdy umí dojmout i mně) či dokonce ona masová vítání na všech těch stadionech co jich jen Amíci mají... Neumím si představit, že třeba Slávisté pro jednou nezapálí nic na stadionu a budou tleskat nějakému tomu našemu Jardovi nebo Pepovi co se vrátí z mise a stoupne si doprostřed hřiště... Takže jak říkám, chápu. Bohužel pro film těch intimních okamžiků sblížení Rexe s Megan aby z toho bylo přátelství až za hrob bylo ve filmu moc málo. Nevěřil jsem tomu a nevěřil jsem tomu ani při vítání Rexe. Milující pes nepřiběhne, nesedne si a nebude koukat do strany byť s vrtícím ocasem. I když je to serža od mariňáků a ,,wardog''. Když se tak zamyslím a to nemám rád dlouhé filmy, možná tomuto snímku chybělo půl hoďky navíc. Mohl tam být vice rozvinutý ten vztah, to pouto. Každopádně z prostředí Iráku docela zajímavá záležitost zase od jiné zbraně po všech těch spešl forces, sniperech a pyrotechnicích co už jsme ve filmech viděli... Dávám tedy za 3 signální praporky k nalezeným výbušninám. * * * (31.07.2019)

Mám rád skutečné příběhy o psech, což je asi dáno tím, že vždycky jsem měl psa. Z tohoto důvodu se nechávám rád unášet filmy o poslání čtyřnohých hafanů. Každopádně, i když má vyprávění téměř dvouhodinovou stopáž, ani chvilku jsem se nenudil. Navíc žádná vyfabulovaná pohádka, ale dojemný příklad toho, co se týče psů, že může být dobrým přítelem i posluchačem. (30.10.2017)

Filmový príbeh o vzťahu mladej ženy vojačky k psovi (a naopak) prvá polovica rozhodne lepšia, aj keď vytýkam prácu trénera psov pri nakrúcaní (pes sa často od hlavnej predstaviteľky odvracal a pozeral mimo (na pokyny trénera). Škoda v tejto pasáži mali filmári troška viac pridať a nevenovať toľko času a priestoru adopcii psa. U mňa veľmi dobrá trojka. (07.11.2017)

Dalsi citovo vydieracsky film v ktorom zomrie pes alebo jeho pan? Nie, nebojte sa. Je to skôr taky poucny film v ktorom zistime aky narocny vycvik musia absolvovat psi a ich psovodi, ktori sluzia v armade pri vyhladavani bômb. Cele to sledujeme z pohladu mladej hrdinky Megan, ktora ma uz po krk zivota v zapadakove a tak vstupi do armady, kde ju zaujme prave praca so psami. Prva polovica filmu venujuca sa vycviku a naslednej misii v Iraku je velmi zaujimava. Potom ale dôjde k rozdeleniu Megan, ktora odide z armady a jej psa Rexa a tak sledujeme o dost menej zaujimavu jej liniu v ktorej najprv hlada, co bude robit dalej a nakoniec zacne bojovat za to, aby jej armada dala Rexa po jeho vyradeni z armady. To prekvapivo vo mne ziadne velke emocie a dojatie nespôsobilo, takze po skvelej prvej polovici ta druha vo mne vyvolala vlazne pocity. Ale ako celok je to zaujimavy film, ktory sa oplati vidiet nielen psickarom, ale snad nebudu trpiet ani milovnici odpornych kocurov a podobnych hnusnych domacich zvierat. 7/10. (03.09.2017)