Knock at the Cabin
Niekto klope na dvere
Knock at the Cabin
Knock at the Cabin
VOD (4)
Obsahy(2)
Rodinná dovolená v chaloupce utopené v lesích, daleko od veškeré civilizace, probíhala skvěle. Než se na jejich prahu objevili ti čtyři. Vypadají jako členové šílené náboženské sekty a snaží se nebohým dovolenkářům vysvětlit, že svět, jak ho znají, skončí, pokud ho právě oni nezachrání. Nechtějí po nich vlastně nic složitého. Stačí, aby se mezi nimi našel dobrovolník, který pro spásu planety ochotně udělá to, co by nikdo dobrovolně neudělal. Zní to šíleně, že jo? A když k tomu přičtete, že čtveřice zvěstovatelů se skutečně chová jako naprostí magoři, kromě argumentů sahají tu a tam i k násilí a barvitě líčí nejrůznější apokalyptické vize, je jasné, že ten, kdo jim uvěří, by musel být stejný blázen jako oni. Jenže zatímco zpočátku v členech terorizované rodiny ani náznakem nehlodá semínko pochybnosti, události postupně nabírají takový spád, že je otázka „A co když je to pravda?“ čím dál relevantnější. Najdou sílu učinit neuskutečnitelné? Pokusí se osud oblafnout? Nebo se z nich už taky stávají šílenci jako ti samozvaní jezdci Apokalypsy? Jsou to otázky, ze kterých mrazí. A připravte se na to, že z odpovědí bude mrazit ještě víc. (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (300)
Knock at the Cabin bude mať zrejme podobnú kontroverznú odozvu ako Old, aj keď asi o niečo lepšiu kvôli ešte viac klaustrofóbnejšej atmosfére. Tá najviac pripomína zo Shyamalanovej tvorby Signs, či už tou atmosférou, alebo prostredím odľahlého domu na vidieku a rodinky v problémoch. V podstate ide o akési Signs naruby, čo nie je spoiler, pretože aj tak ide o dosť odlišný film. Knock at the Cabin je, ak sa nad ním zamyslíme, dosť cynický a v jadre ide o psychologickú drámu, v ktorej postavy musia neustále prehodnocovať svoj svetonázor, morálny kompas a s niektorými záležitosťami sa budú vysporadúvať do konca života. Ak vám režisérova tvorba posledných rokov, zameraná skôr na netradične podsúvané témy než na zvraty, sedí a stále ste jeho fanúšikom, budete spokojní. Ak ste s ním skončili po treťom filme, vážne nemá zmysel sa púšťať do tejto novinky. Je opäť nad čím premýšľať, len Shyamalan hovorí zase k svojmu tvrdému jadru a väčšinové publikum nech pozerá ľahšie stráviteľné hororíky z výrobných liniek. A áno, zvrat krátko pred koncom je prekvapivý a všetko vďaka nemu budete vidieť v úplne odlišnom svetle. ()
Z "Knock At The Cabin" som mal trošku obavy. Ukážky pôsobili, že M.Night Shyamalan prinesie podobný zážitok ako v roku 2008 so svojim "The Happening". A na niečo také som rozhodne nemal náladu. No rozhodol som sa dať mu šancu a vo výsledku som z kina odchádzal skutočne spokojný. Mal som pocit, že všetci herci dali do toho skutočné maximum, svojimi momentkami to na mňa zapôsobilo a hlavne som tak nejako dúfal, že to dopadne trošku inak. Pretože zvláštnym spôsobom som si začínal mnohé tie postavy obľubovať. Najmä Adrienne. Keď príde tá momentka, keď sa im snaží prehovoriť do duše, celkom ma to zasiahlo. Bolo mi jasné, že nebude cesty späť. V závere mal film tiež svoje momentky keď sa ukáže skutočnosť a budú tak môcť aj udalosti z toho čo sa udialo vnútri chaty doznieť. Úprimne, čakal som, že film dopadne ako kolosálne komediálne fiasko, no bol schopný ma svojim spracovaním úprimne zasiahnuť a skoro by som si prial verziu, kde by nemuseli tie udalosti dopadnúť takto. Mám pocit, že by si ho tie postavy zaslúžili. Hodnotenie: B+ ()
Ten námet je fantastický, veľmi som sa tešil. Až potom vysvitlo, že ten "rodinný" výlet to sú dvaja kakaovníci a šikmooké dieťa, lebo toto je dnes normálna rodina. Súčasná produkcia je presiaknutá týmto obsahom natoľko, že táto obsesia vyvolá len väčší odpor a paradoxne intoleranciu. Z hnutia, ktoré chcelo toleranciu, sa stalo propagandistické hnutie a deformácie ľudskej prirodzenosti čo by psychické poruchy sa dávajú za vzor, aby skrze filmy nastavovali nový normál. Z toho zvyšku okolo toho sa dá konštatovať, že z mysteriózneho filmu sa nakoniec vykľul taký thriller s katastrofickými prvkami, slávny Ind rozhodne neprekvapil. Priniesol miestami dobrú atmosféru a náznaky napätia, no postavy zvláštne, dialógy znižovali vážnosť situácie. ()
Nečekaný překvápko ! Od tohoto režiséra, se neočekává nějaké Gore a litry krve (a ani zde nejsou záběry na usekané hlavy), ale do toho jsem právě šel, že po delší době, uvidím trošku zase něco jiného. No a po skončení filmu, jsem velice spokojený. Jasný a přímočarý tah na branku, už od samého začátku, bez zbytečného twistu v závěru. Žádné přiteplené líbačky, zde nejsou, takže mi ta dvojice nijak nevadila, dost netradiční Bautista celkem potěšil, televizní záběry katastrof, byly hezky děsivé (Tsunami top) a ve finále u mě zafungovaly i lehce emoce. Slušný film, líbilo se mi to. ()
Delší analyticko-teoretické (byli jste varováni!) pojednání, protože si to NĚKDO KLEPE NA DVEŘE dle mého zaslouží, byť opětovně platí, že tohle se bude líbit hlavně v Brně. ;)_____ Shyamalan byl díky několika svým dřívějším filmům přirovnáván k Hitchcockovi, čemuž sám napomáhal (veřejnými vyjádřeními, ale i zjevnými odkazy na úrovni citace konkrétních scén, hudebních parafrází, zprvu bezvýznamnými cameo rolemi...). Pokud se pominou dva větší studiové projekty, amerikanizovaného Inda od ŠESTÉHO SMYSLU dál více zajímala (myšlenková) hra s publikem, jíž se podřizovalo vše. Na rozdíl od britského barda, který hrál na diváctvo jako na piano za pomocí precizního vyprávění, kdy i ambivalentní a klamavé bylo na konec uvedeno na pravou míru - určující byla kauzalita, zatímco tahle adaptace románu Paula Trambley blbne kolem toho, zda korelace přece jenom nemůže znamenat kauzalitu. NĚKDO KLEPE NA DVEŘE evokuje hitchcocovky (např. svým omezením na lokaci jako záminku pro řadu nezvyklých filmařských voleb) a, i když jde o adaptaci, dřívější shyamalanoviny (např. možná globální katastrofa omezená na perspektivu jedné rodiny ala zdaleka nejomšelejší ZNAMENÍ, flashbacková struktura ala ZNAMENÍ, VYVOLENÝ a ROZPOLCENÝ)._____ Jedním podstatným se ovšem liší: zatímco předchozí "shyamalanoviny" byly filmy-skládačky (užívající alternativnějších a komplexních forem vyprávění), potažmo filmy-myšlenkové hry (kde si někdo pohrává s postavami a zároveň s publikem), tenhle je nesložitelná skládačka, respektive "nezesmyslnitelná" myšlenková hra (míněny jsou zde teoretické koncepty impossible mind-game/unsolvable puzzle films). Divácky musí být nezodpovězení na ústřední otázky, případně jenom zdánlivé zodpovězení a následné několikeré přepsání, nesmírně frustrující. Pokud nepřistoupíte na to, že kladení určitých schémat pro porozumění a nemožnost určit jedno převládající může být součástí hry: je to home invasion horor?, je to katastrofický film?, je to biblické podobenství?, je to tragická queer romance? - a který z těch rámců na konec zvolit, když ani jeden není uspokojivý, protože určující je ambivalence? (Nejenom na úrovni žánru, byl pouze příklad.) Je to ale paradoxně smysluplný krok, když se staví na tzv. trolley problem (vinou Nolana a spol. klišé v kinematografii, vycházející ze základů filozofie), což je neřešitelné eticko-morální dilema (zodpovídané v simplifikovaných nolanovkách). Pokud ambivalence VESNICE spočívala v tom, že utopická fikce může být udržitelná jenom prostřednictvím lži, ambivalence NĚKDO KLEPE NA DVOŘE spočívá v přiznání si racionální postavy, že je lepší víra v klam, i když spočívá ve zpochybnění dosavadního systému víry. Že jsou postavy jenom kobylky na paloučku, chytané a pozorované tvůrcem věřícím v optimističtější dětskou optiku, dá najevo už úvodní scéna._____ Pozdní tvorba Shyamalana má tak mnohem blíž konečné fázi kariéry Briana De Palmy, jehož brakování mistra napětí bylo pro svou přepálenost mnohdy zábavnější než přemýšlivější Shyalaman. Paralely mezi De Palmou a Shyamalanem nejsou jenom v nakládání s hitchcockovským odkazem a (v) rozporuplných přijetí, nýbrž i ve formální suverénnosti a okázalosti použitých postupů, zatímco se pracuje s a podvrací se divácká očekávání. U NĚKDO KLEPE NA DVEŘE se systematicky pracuje s nízkou hloubkou ostrosti, která vyjadřuje omezenou míru informovanosti té které postavy (příznačně se v průběhu a hlavně na konci promění), a tzv. blocking (významotvorné rozestavění postav, jejich umístění do společného anebo samostatného záběru, zatímco žánrové atrakce jsou umísťovány mimo obraz anebo jsou ponechány v elipse, případně potěcha z nich je narušena záběrem z ptačí perspektivy či posílením subjektivizace u záporné postavy, a tudíž napojení na ni). Vůbec je pozoruhodné, jak se chytře vyjadřuje omezenost perspektivy, a tudíž i nabídnutých výkladových schémat, u každé postavy, plus se znejasňuje cokoliv subjektivního (mentální projekce budoucího dění byla čí?, vzpomínkové pasáže náleží komu, když začnou u jedné a skončí u jiné postavy?, proč do hudební stopy byly zakomponovány zvukové efekty, které byly připsány otřesu mozku jedné postavy? atd.). Za mě je tohle slabší než ČAS (hrátky se žánry a radikální změny tónů mi tam přišly inspirativnější), ale lepší než přeceňovaná tezovitá ZNAMENÍ - a v kontextu Shyamalanovy filmografie je to pozoruhodné už svým příklonem k nesložitelným skládačkám. Žádný návrat do formy, jak tvrdily některé zahraniční recenze, nýbrž změna formy! () (méně) (více)
Galerie (23)
Zajímavosti (15)
- Zhruba po tridsiatich minútach postavy sledujú spravodajské vysielanie o silnom zemetrasení v Pacifiku pri západnom pobreží Spojených štátov. Vysielanie využíva skutočné satelitné zábery z 15. januára 2022 z podvodnej erupcie kaldery Hunga Tonga Hunga Haapai. Erupcia bola taká obrovská, že rázové vlny obleteli zemeguľu najmenej dvakrát a boli počuť alebo aspoň cítiť až na Novom Zélande, vzdialenom približne 2 382 km. (Arsenal83)
- Shyamalan a jeho kameraman Jarin Blaschke použili objektívy z 90. rokov, aby dodali filmu „klasický vzhľad thrilleru z 90. rokov“. (Arsenal83)
- Film sa natáčal v Burlingtone a Tabernacle Township (New Jersey, USA). Obdobie natáčania trvalo od 19. apríla do 10. júna 2022. (Arsenal83)
Související novinky
M. Night Shyamalan zažívá malý comeback
Jakkoli to po tragické sérii ještě tragičtějších filmů Stalo se (2008), Poslední vládce větru (2010) a Po zániku Země (2013) nevypadalo, známý režisér M. Night Shyamalan (Šestý smysl, Vyvolený) přece… (více)
Reklama