Konference ve Wannsee

Odpověď na otázku, kdy že to ten právní pozitivismus selhal, je v křišťálově průzračné podobě obsažena v postavě Colina Firtha - vůbec nikdy. Nahlíženo optikou pozitivismu, samozřejmě. Firthovo zaujetí pro praktické řešení otázky cestou práva je absolutní, absurdní, a bohužel zcela autentické, z pozice filmového fanouška hodnotitelné jen jako AAA. A až se před vámi bude tak deset minut promenádovat podobně nabitý Kenneth Branagh coby Herr Heydrich, bez sebemenší lítosti si řeknete: "Jen se vykecej, budeš chcípat pomalu," a zjistíte, že slovo sepse nikdy neznělo tak sladce. Potlesk patří rovněž Stanleymu Tucci, jenž je coby Adolf Eichmann své věci oddán podobným způsobem a navíc touží, aby naprosto vše, čeho se "dotkne", proběhlo zcela bez chyb. Myšlenka na to, že někdo takový má prakticky na povel obří továrnu na smrt, je příšerná. Výsledkem sešlosti této ústřední trojice s ostatními více či méně šílenými přicmrndávači se v roce 2001 naštěstí stal jen výtečný film, který by se měl promítat nejen v hodinách dějepisu, ale především základů společenských věd či jak se ten předmět teď jmenuje. Stoprocentně zasloužených, ale "jen" 90%. (02.04.2007)

Film, kde nenájdete akčné scény, zvraty, ani dramatickú hudbu. Prakticky celý film sa odohráva za stolom v jednej miestnosti, no napriek tomu sa nebudete nudiť ani na sekundu. Prejednávajú sa totiž veľmi dôležité veci, ktoré majú ostať pred svetom zamlčané. Čo urobíme so židmi? Ako a kde ich likvidovať? Ako ich likvidovať čo najefektívnejšie a najlacnejšie? Čo urobíme s miešanými rodinami? To sú otázky, na ktoré dostanete zaujímavé odpovede, hoci sami prítomní vysoký predstavitelia nemali na všetko jednotný názor. Vzniklo len málo filmov, ktoré vás dokážu udržať v strehu, napriek tomu, že prakticky celý film počúvate dialógy. Nedávno takto zabodoval N. Michalkov s filmom 12. Prečo tento zaujímavý snímok u nás zatiaľ nikto nevydal na DVD je záhada. Ja osobne som ho videl asi pred tromi rokmi na ČT2 v pôvodnom znení. Vzhľadom na to, že je to TV film, musím ohodnotiť plným počtom. 100%. (11.06.2009)

Přestože jde o televizní film, dovedu si představit živější a vynalézavější zpracování, než jakého se mi dostalo. V žádném případě nebylo špatné, ale bylo hrozně formální. Frank Pierson se možná snažil o co nejvěrnější rekonstrukci, ale trochu filmařského umu by do toho také mohl vložit. Nemá smysl rozebírat obsah, protože bychom se (snad kromě pár zaslepených neonácků) jistě shodli, že tahle porada byla zrůdnost sama o sobě. Nicméně obsah je jedna věc, ale ten obal trošičku pokulhával. P.S.: byl jsem nevýslovně šťastný, když Heydrich požádal své kolegy, aby na čas přestali s tím hajlováním. Když byl totiž po prvních pěti minutách záběr asi na třicátou osobu se zdviženou pravicí a se jménem milovaného führera na rtech, modlil jsem se, ať film není moc dlouhý..:-) 3 a 1/2 * (25.01.2007)

Nechápem prečo šetríte s hviezdičkami, pretože tento film IMHO mohol ísť v pohode do kín, aj keď by ho asi pozerali len fajnšmekri. Určite geniálna komorná dráma o konfrencii, na ktorej sa rozhodlo o konečnom riešení židovskej otázky, a kde jasne vidíte, že nie všetci boli nápadom nadšení ale nechceli šťať proti vetru. Herecké výkony sa určite minimálne pri Branaghovi, Firthovi a hlavne Tuccim dajú pohodlne označiť za Oscarovské. Veľmi, veľmi silný film. P.S. ad Gemini - nacistické právo nebolo pozitivistické ale iusnaturalistické a to sa týka aj Stuckharta, odporúčam Knappovu prvotinu "Problém nacistické právní filosofie" alebo čokoľvek od Sobeka. (02.07.2004)

Ach tyhle dramatické pseudodokumentární >rekonstrukce< historických událostí, navíc s takto >politickokorektně< citlivým a stále z hlediska historických faktů neuzavřeným tématem... Každopádně z pohledu čistě uměleckého je naštěstí tahle >televizní inscenace< inscenována velmi zdařile a tak jí lze poctivě přiznat alespoň to vítězství formy nad obsahem... Snad jen poněkud (jak je už ale bohužel dobrým naším čéesestéváckým zvykem) degradované rádobyvylepšujícím a přitom plochým českým dabingem a vskutku debilním ořezem obrazu z 1,78:1 na 4:3, což v mnoha situacích (většinou dialogy s detailním záběrem na diskutující - a vy sledujete část jakési hlavy hovořící k obdobnému torzu z taktak viditelných úst a nosu společníka) trýzní duši vnímavého diváka pomalu více, než ty absurdní hrůzy, vypouštěné zúčastněnými protagonisty z úst. - - - P.S. Asi to právě na tomto místě vyzní velmi >nekorektně< a cynicky, ale myslím si, že už by mělo konečně dojít k nějaké té Konferenci v Praze, konečně řešící všechnu tu bídu naší (pseudo)veřejnoprávní... :-( (02.04.2007)