Iveta

Bartošová Rhapsody – aneb kdo by to byl kdy řekl, že mě někdy bude bavit televizní biografie o Ivetě Bartošový od komerčního škváru TV Hovna a pofidérní platformy Yolo? Třídílný seriál 'Iveta' v podstatě zachycuje jen velmi úzký časový úsek, tedy letmé počátky její kariéry, a její osobnost reflektuje velmi intimně, civilně a nebulvarizuje ji. Boomeři a husákovy děti budou mít na krajíčku a zamáčknou nostalgickou slzu nad řízkama v chlebu, trvalou Anny Fialový – která se své role mimochodem zhostila víc než bravurně, páč líp zachytit auru Ivety Bartošový reálně ani nešlo – a normalizační atmoškou. Přesto bych si troufal tvrdit, že tahle minisérie svým poutavým formálním/vizuálním zpracováním, víceméně autentickou retro stylizací a introspektivní koncepcí – byť pochopitelně kýčovitou a patetickou – dokáže zaujmout i mladší generace diváků, poněvadž na poměry Novy jde o relativně povedený projekt, který však nevyužil svůj jedinečný potenciál být něčím víc než jen slabším nadprůměrem. V mnoha ohledech mi totiž připadá, že většina budgetu šla na reklamu a propagaci, než na samotnou dramaturgii. No a tři epizody vůbec nestačí k tomu, aby dokázaly adekvátně prokreslit celkovou komplexnost děje a charaktery postav........ Je taky celkem škoda, že Eliška Křenková tentokrát moc herecky neexceluje. Týpek co hraje Sepéšiho mě sice nehorázně sral (ať už cringe herectvím nebo ještě víc cringe zpěvem), ale old-school šlágry a bisexual lighting mi bohatě stačí k tomu, abych si tuhle sentimentální retro pohádku užil, přes to prostě nejede vlak ( ͡° ͜ʖ ͡°) (21.05.2022)

Už podle přezdívky musí být zřejmé, že Iveta Bartošová nebyla můj kůň (kobyla?), ale jako krajance z nedalekého Frenštátu pod Radhoštěm jsem jí přál úspěch. A ten se dostavil a její repertoár po tragickém odchodu Petra Sepéšiho byl přece jen pro mne stravitelnější, než sračky typu Knoflíky lásky. Právě tento krátký začátek Ivetiny kariéry sleduje ona minisérie. Nutno říci, že děj je tak řídký, že vše podstatné by se dalo vměstnat do jediného dílu. Moc by mě zajímalo, jestli Sepéši byl skutečně takový debil a Iveta taková husička nebo to byla jen fabulace. Za Hanuše (otec) a Brzobohatého (Štaidl) přidávám třetí hvězdu. 50% (12.06.2022)

Tak toto je dosť veľký prúser. Veľké PR a reklama okolo tejto minisérie právom vzbudzovali veľké očakávania, výsledok je však dosť tragický. Je to hrozne zdĺhavé, nepresvedčivé, povrchné a lacné. Anna Fialová je úplne iný typ ženy ako Iveta Bartošová, takže skôr sa mi podobala na Lady Dianu ako Ivetu. Vojtěch Vodochodský bol vyslovene nesympatický a odporný, Alena Mihulová mi na moje prekvapenie tiež vadila v úlohe matky, z hercov potešil akurát Miroslav Hanuš v úlohe otca a Gregor Brzobohatý ako Ladislav Štaidl. Do akej miery je všetko založené na skutočnosti sa môžeme len dohadovať, no Sepéši tu bol vykreslený ako čurák, Iveta ako totálna naivka. Je tam aj viacero faktových a časových nezrovnalostí (SPOILER: v závere, keď jej do telefónu Štaidl púšťa úryvok pesničky „Málo mě znáš“, bol v seriáli rok 1988 a táto skladba vznikla v roku 1987). Tá dejová linka s vojakom a jeho milou mala byť akože metafora na vykreslenie doby pre mladých? Že sa chodilo na 2 roky na vojnu a všetci vojaci boli zaľúbení do Bartošovej? Ak áno, tak stále je to totálne nelogické a zbytočné. Vlastne zbytočné ako celá táto miniséria, ktorej chýba šmrnc, noblesa a spád. Pre mňa to bola už druhá séria od Voyo (po Prípad Roubal) – a ďakujem, viac si neprosím od nich už nič. (13.07.2022)

Tak cekal jsem, ze se z tohoto zacatku hvezdne kariery Ivety Bartosove dozvim vice. To uz je dan vetsi prostor Sepesimu, ktery neni zrovna vyobrazen v nejlepsim svetle. To, ze Bartosova nebyla pripravena na svet ceskeho soubyznysu je vec druha a serial se o tento fakt hezky opre. Brzobohaty v roli Staidla je bezchybny. Cekal jsem to zivejsi, ale jsem rad, ze jsem to videl. Pro fanousky povinnost. (02.10.2022)

Trochu jiskreni ve vztahu, nebo dramaticky konflikt. Ale je to preci jen retropohadka. Pry ma jit o ukazani snu Bartosove. Obrazova koncepce je proto dobre promyslena s rozptylenym svetlem a surrealnymi obrazy. Kameraman Martin Douba se az dotyka obliceju rucni kamerou ci z uhlu v zakourenych mistnostech a vytvari podobu tehdejsi omezene filmove techniky. (20.08.2022)