Iveta

V podstatě jsem se na to podíval, protože o tom moc pěkně mluvila castingová režisérka u Civala. A nelitoval jsem.  Měl bych k tomu mraky výhrad, ale proč ? Kdyby takhle vypadala většina tuzemské nejenom seriálové produkce, tak si můžeme gratulovat.   Anna Fialová je fantastická a moc krásná herečka, ale trochu mi k Ivetě neseděla, vnímal jsem ji jako více dívčí a jemnější, ale odvedla tak dobrou práci, že jsem na to k závěru zapomněl.  Menší výtku bych ke castingové režisérce měl a snad to tu nečte, když říkala, že ji reakce mrzí... Je to postava Štaidla. To jak se povedlo v Bangeru rozbít Mišíka, aby byl někdo jiný, tak tady se to nepovedlo s Brzobohatým. On nehrál Štajdla, ale sebe. Jo, je výrazný a divácky vděčný, ale jeho výkon je vzhledem k postavě mimo. Možná i klidně 8/10 a je to divný, ale těším se na další rady podobně jako na Crown s tím jak které události tvůrci pojmou. (21.10.2022)

9/9 Minisérie Iveta aspiruje na podobný koncept, jaký byl věnován Marii Terezii na ČT. Jde o opulentní projekt rozložený na několik let s cílem propagovat novou produkci Voyo Originál. Je to tedy ambiciózní záležitost, která by se chtěla vyrovnat zajímavým projektům mezinárodních kabelových televizí, ale je určená výhradně pro náš malý rybníček. Marie Terezie se dočkala 8 dílů (v novém sestřihu pouze 5 dílů), Božena 4 dílů, ale Iveta je obě strčí hravě do kapsy s 9 díly. A přesně v takto nastaveném poměru hodnot si tu žijeme. (22.05.2022)

Pokud se rozhodnete na Ivetu podívat, je nutné vnímat tento seriál výhradně jako uměleckou licenci volně inspirovanou skutečnými událostmi. Vznik projektu každopádně podpořil Ivetin jediný syn Artur a upřímně ho obdivuji, že se po složitém období dospívání, kdy byla jeho nejbližší rodina pod každodenním tlakem bulváru, rozhodl do toho jít a vracet se k událostem, které se jeho maminky přímo týkaly a měly vliv na její podlomené psychické zdraví. Když bych měla ohodnotit seriál jako celek (první série se věnuje Ivetiným pěveckým začátkům a vztahem s Petrem Sepéšim, druhá série se přesune do první poloviny 90. let a vrcholí narozením Ivetiného vymodleného dítěte, třetí série už ukazuje Ivetu jako zlomenou ženu bojující s bulvárem i vlastními démony), vnímám pozitivně herecké výkony ústředních herců v čele s Aničkou Fialovou v roli Ivety, Ondřeje Brzobohatého jako Ladislava Štaidla i Vojtěcha Vodochodského v roli Petra Sepéšiho. Na menším prostoru zaujmou i Miroslav Hanuš a Alena Mihulová jako Ivetini rodiče. Samir ve svém kontroverzním projektu hodně pracuje s vizuální stránkou a barevným laděním mnohých scén (rozptýlení světla nebo naopak přesvícení, zřejmě podle momentálního rozpoložení hlavní hrdinky) a dává tak často větší význam uměleckému vyjádření než samotnému příběhu a zápletce. Taky bych se obešla bez vsuvek v podobě příběhu mladého vojáka, který Ivetu platonicky miluje, ačkoli i jeho linka dostane ve finále minisérie smutné rozuzlení. Skoro 4*. (19.10.2023)

Minisérie o počátcích kariéry Ivety Bartošové mne překvapila dvakrát: jednak, že je to hodně laciná záležitost za málo peněz a pro mne i jako nenáročného diváka, který by se spokojil s hloupou hezky udělanou retro pohádkou je to hodně slabé - blbě nasvícené, nezáživné, nereflektující dobu, unylé s vizuálem osmdesátkového módního časopisu Burda. Na druhou stranu hodně překvapivě asi i u mne fungoval ten marketingovej tahák jména Bartošové, ikdyž ta osoba byla úplně mimo moje zorné pole. Kdyby to byl o něznámé fiktivní zpěvačce, tak to ani nedokoukám. Pozitiva vidím hlavně v několika scénách, povedl se Brzobohatý jako Štaidl, největší oblíbenec byl dobový producent Chmela, a i ústřední dvojice sedla, ale ono je těžké fandit někomu tak děsně hloupému, naivnímu, koulícíma očima, pasivně posouvanému v ději jako byla Iveta v podání Fialové. Můj největší respekt má nakonec povedený trailer a fakt, že se to nemělo jmenovat Iveta ale Totální trotl Sepéši, o kterém to bylo asi pětkrát víc. (22.05.2022)

Tož nebudu chodit kolem horké kaše, Iveta Bartošová byla moje první dětská crush a klip Tři oříšky jsem na VCR točil furt dokola (údajně) až do úplného psychického vyčerpání rodičů. To bylo ještě předtím, než na ní začal parazitovat úplně brutálně nechutným způsobem bulvár, který v kombinaci s nešťastnou rukou při volbě osudových mužů a bojem s vlastní psychickou nestabilitou a následným pádem na dno lahve, dovedl Ivetu tam, kam dovedl... Není to špatný seriál. Houpavou, na postavách klaustrofobně nalepenou, kameru Martina Douby a přesvícené scény, v tomto případě ještě často ponořené do zvláštního snového růžovo-fialového neonového oparu, jsem poznal na první pohled. A docela to k tomuhle psychologickému pojetí, kdy se celý příběh soustředí čistě na postavy a všechno ostatní je spíše podružné, sedí. A je také fajn, jak se v třetí sérii styl kamery promění. Jako kdyby se dávný sen rozplynul a nezůstalo pro Ivetu kromě extrémně toxického okolí (a Artura) už vůbec nic. Přiznám se ale, že se moc neorientuju v tom, jací lidé se okolo Ivety Bartošové motali, takže mi tu občas chybělo více polopatického vysvětlování toho, kdo je kdo, a musel jsem si věci dohledávat - ano, i v tom dobovém bahnu, který nenasytný bulvár toho času chrlil. (05.07.2022)