Dům plný strachu

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem tenhle záhadný film viděl poprvé někdy v 90. letech ve školní družině. Po cca 10 letech jsem měl možnost se na něj podívat znovu. Ne však s dabingem, ale v originále. Nechci se rozplývat nad záhadným působením tohoto filmu, ale některé věci stojí za zmínku. Například to, že mi během scény, kdy onen šílený malíř pronese "malíři z celého světa čekají na naše štětce" problesklo hlavnou, jak šíleněji mi to znělo v češtině před lety, kdy jsem to viděl poprvé. (12.05.2009)

Tak tohle byl, společně s The Goonies, určitě můj nejsilnější dětský filmový zážitek. Takže když jsem asi po 15 letech konečně objevila název filmu, ve kterém hlavnímu hrdinovi nezřízeně rostly vlasy, zajásala jsem. Bohužel se to dětské nadšení, resp. dětský strach, nepodařilo obnovit. To kouzlo už je pryč, ale i tak jsem ráda, že jsem Dům plný strachu viděla znovu a odhalila tak jednu z mojich největších osobních filmových záhad. (28.02.2014)

Taktéž jsem dítě zlatých osmdesátých let. Na tenhle kousek se nedá zapomenout a na ty rychle dorůstající vlasy taky ne. Film jsem viděla ještě na černobílé televizi, ale i tak to byl zážitek. V té době jsem neměla tušení, kdo je Céline Dion. Neuškodila by repríza. Je totiž pár filmů, které bych chtěla minimálně ještě jednou vidět. (24.06.2009)

Jestli nějaký film ovládá umění zanechat dojem, tak je to tenhle. Přinesl mi zážitek tak silný až se stal součástí mých vzpomínek a snů a natrvalo se mi usídlil v hlavě. Viděl jsem doslova tisíce snímků všech možných žánrů, ale ani ty nejmilovanější z nich se mi tak nevryly do paměti. Nedokáži posoudit zda to byl režisérův záměr či náhoda, ale pro mě je Dům plný strachu jediným svého druhu. (13.01.2012)

Přátelé, kamarádi - kde začít? Více jak 20 let spal tento "kostlivec" v pomyslné skříni mého podvědomí a čas od času mi, se zlomyslností jemu vlastní, zjevil nějakou z dávno zapomenutých hrůz... Je to zvláštní, kolik z nás píše o generační noční můře, ale je to tak a já se hlásím mezi vás. Tak jako hlavní hrdina prožil trauma ve vyhořelém domě, já v dětství prožil asi něco podobného při sledování tohoto filmu a úspěšně ho téměř celý vytěsnil do podvědomí. S pomocí kolegů na diskuzi "hledám film" jsem nalezl odpověď - dle indicií "starý dům, paruka, vlasy" jsem dostal opravdu rychle název - Dům plný strachu. V dětství mě společně s tímto snímek děsil ještě seriál Pod horou a také trochu bláznivý Čáryfuk. Myslím, že si Dům plný strachu pustím, jen tak z nostalgie... (06.11.2013)