Poslední jednorožec

Ojedinělá fantasy x pohádka se otevřeně zaobírá přesahovými tématy (samota, sebeuvědomění, štěstí), kterak kouzelně činí oděná v poetickém rouše lyrické melancholie, téměř smutku. Legráckami pro nejmenší "otravuje" jen v nejnutnější míře, odpustit se dá i určitá "epizodkovitost". Animace ani samotné vizuální pojetí pak možná nezastřou svá léta, ale kdo z nostalgiků by to po nich chtěl? (27.06.2017)

Viděla jsem tento film, když jsem byla malá. Tenkrát to na mě velmi zapůsobilo - nikdy předtím jsem neviděla jednorožce a záběr na mořské vlny s jednorožci a ta teskná píseň, kterou zpívala ta žena-jednorožec mi zněla v uších dlouho, dlouho, dlouho. >Před rokem jsem viděla začátek a musela jsem to vypnout...nechci si kazit dojem z dětství. (17.10.2010)

Zo začiatku som sa do toho sveta akosi nemohol dostať, no od momentu, keď sa jednorožec dostane k čarodejnici, som to celé už len hltal a akoby som mal pred sebou pravú temnú staroslovanskú rozprávku. Nedá sa to pobrať na prvý raz, lebo je tam veľa zaujímavých vecí, nad ktorými sa dá dlho uvažovať, na prvý pohľad mnoho nepodstatných detailov (napríklad oči jednorožca / Amalthey a ich skúmanie Hagardom), ktoré však tvoria významnú časť celku. Navyše príbehom prechádza jedna nádherne smutná pesnička, ktorá sa však rovnako ako film docení až po viacnásobnom počutí / pozretí. 10/10 (08.10.2011)

Posledný jednorožec patrí k najzvlášnejších filmom, aké som kedy videla. Funguje ako rozprávka pre deti, ako aj plnohodnotné fantasy pre dospelejšieho diváka, a ja som celkom rada, že som ho nevidela v detstve, pravdepodobne by ma jeho depresívna atmosféra obrala o všetky ilúzie života už v rannom veku. A nemôžem nespomennúť krásne melancholický soundtrack od skupiny America, ktorý radím do osobnej TOP 10. (20.03.2011)

Pohádka, která mě vždycky dojme, pro děti možná moc smutná, když princ nabude s lady Amaltheou, ale zase na druhou stranu jsou zachráněni všichni jednorožci a zlý král Haggard je poražen. Vždycky mě děsila kostra hlídající hodiny, jak jí začaly svítit ty oči po tom, co se napila Schmendrickova „vína“... Mama Fortuna a její obludárium jsou úžasní a stromová dáma, která málem umačká Schmendricka je taky krásná... Nemyslím si, že animace pokulhává, jak jsem četla, naopak mě velice zaujala, protože je to něco jiného, obzvlášť teda jejich oči. Jako celkový příběh na mě působí originálně a kouzelně, jeden z mých dětských filmů, ke kterému se stále ráda vracím... (27.04.2008)