Čtyři roční období

Přespříliš ukecaná a vleklá nuda. Snaha o jakési zobrazení charakterů jednotlivců tří manželských párů, kteří tráví spolu opakovaně několik dní volna. Stačí jeden impuls - změna, aby se celý uměle "vystavěný domeček společné pohody" těch tří párů rozpadl. Závěr vyšuměl jako vyhořelá prskavka bez jakéhokoliv vyřešení. (06.02.2010)

Filmová výzva griph - film č.3 - (6,5/10). Zpočátku jsem se chytal za hlavu a proklínal jsem gripha, co mi to doporučil za film. Po pár replikách si mě film však dokázal získat. Důmyslné zakomponování Vivaldiho čtyř ročních období mě pohladilo na srdci. Líbilo se mi, že každé roční období, které tady bylo prezentováno, přineslo mezi partu kamarádů plno radosti, ale taky strastí. Každé období bylo unikátní a otevíralo novou kapitolu jejich přátelství. Škoda, že Alan Alda nemá až tak pevnou ruku v režii. Celkově se však jedná o velmi povedený film, který je krásně rozdělený na 4 kapitoly. Postavy vám během nich přirostou k srdci a chcete prozkoumávat další zákoutí jejich životů. Líbí se mi, jak je každý z nich v něčem jiný. Taky má film velký přesah a ukazuje, že si občas ani nejlepší přátelé nemohou přijít na jméno, ale pokud je potřeba, tak se dokážou semknout neskutečným způsobem. Odpočinkové, melancholické a ve výsledku hrozně příjemné. (24.06.2022)

Díky a poklona Aldovi, který sem vnesl velkou špetku citu. Málokdy natrefíte na americký film, který by nebyl odtažitý od reality, který by pohladil, pobavil, který by byl ze života. Dovču na jachtě jsem díky těm lokacím upřímně záviděl. Dabing moc dobrý, akorát pan Čapka na Aldu ne, to prosím raději Skopala nebo Pavla T. (07.12.2015)

Alda režíruje Aldu v prakticky nestáhnutelné dramedii, která je hlavně drama v občas odlehčeném komediálním stylu. Formálně není co vytknout - pěkná kamera, vážná hudba, přirození herci, 6 přátel a jejich 4 dovolené a určitě to nebylo povrchní. Naopak šlo to hodně do hloubky. Jenže ti lidi se všichni komplet do jednoho chovají jako kreténi - pasivní agresivita, osdudky, povýšenost, pomluvy... není nad to se svěřovat přátelům u piva s nějakým hlubokým byť pitomým strachem a dočkat se výsměchu. Postupně mě začali lézt všichni na nervy a nechápal jsem, proč se spolu vlastně stýkají. Komedie na depku, 3*. (14.03.2024)

Není to ani pronikavá nemilosrdná analýza typu Bergmanových Scén z manželského života, a ani tu nenajdete komické etudy jako ve filmech od jistého newyorského neurotika. Alda je spíše předchůdce "svěrákovštiny", protože čaruje s obrazovou kompozicí (někdy až na hranici kyče - jarní rozhovor Aldy s manželkou za oknem při dešti či malebnost univerzitního městečka) stejně jako Svěrák syn, a píše jednotlivé dialogy jako Svěrák starší, tj. i když se dotkne často nečeho bolavého, ihned nasadí smířlivější tón (občas se nenávidíme, občas si vjedeme do vlasů, ale přesto se máme moc a moc rádi). Ale zatímco firma Svěrák otec a syn s.r.o. se rozhodla přinášet čechům moudrá poselství, Alda "jen tak" sleduje své tři páry, aniž by chtěl dojít k nějakému velkému životnímu moudru / "Vždycky když si vzpomenu, že chci jet do Československa, rozbrečím se" - tak pro newyorskou střední třídu bylo Československo exotickou destinací, jako je pro nás třeba Thajsko? (27.08.2009)