Deník komorné

Jeden z tech normalnejsich filmu z Bunuelovy sbirky, ale o to vic je zde kladen duraz na pribeh, charaktery, atmosferu, ktere jsou super a tradicne se motaji okolo stinnych stranek v lidskem jadru. Uplny zaver byl ale docela solidni wtf, resp. spis takove trosku nastavane wtf z pocitu odseknuteho konce, ale aspon si mate co domyslet. 7/10 (12.03.2012)

Vynikající Jean Moreau v posledním evropském černobílém snímku Luise Buňuela. Film kromě sžíravé kritiky měšťáctví (které není ušetřen žádný z aktérů) staví na dokonalém vykreslení prostředí v němž se postavy pohybují. Svou (chvílemi trochu klaustrofobní) atmosférou se "Deník komorné" blíží "Andělu zkázy", s nímž má společný také ironický hrot, namířený proti služebnictvu i jeho pánům. Zajímavý a obsažný článek o tomto i následujících Buňuelových filmech zde: www.nostalghia.cz/pages/andele/bunuel/txt/of/holanec/index.php (27.06.2007)

docela jsem byl zvědavý, jak se Buñuel chopil knižní předlohy od Mirbeau Octave, kterou znám a hodně se mi líbila. Z toho, co jsem už od Buñuela viděl, tak jeho filmy hýřily vždy surrealismem a teď u tématu, kde se to přímo nabízi, tak s ním hodně šetřil. Bohužel tentokrát se mu atmosféru knihy nepovedlo přenézt a tak mě to zklamalo. Hodnotím momentálně teda svými slabšími 3 hvězdičkami. Stejně i kdybych neznal předlohu, tak by to na víc než 3 hvězdy nebylo, protože mi svým podáním přišel roztříštěný a jako by zabržděný [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (02.06.2013)

Nelichotivý náhled do života jedné venkovské bohaté rodiny, jejích sousedů a jejího služebnictva. Dalo by se říci, že každá z postav má nějakým způsobem pokřivený nebo alespoň narušený charakter, z čehož nám nakonec vychází vcelku trefná kritika životního stylu. Vše pak ještě umocňuje samotný závěr, ve se upouští od dalších lidských hodnot. (10.05.2007)

Bunuel nám akoby servíroval všetky propriety pre napínavú detektívku. Honosné sídlo, tajomná atmosféra, zaujímavé postavičky, slúžka, ktorá vyvolá v dome a jeho okolí poriadny rozruch a zločin. Lenže ten zločin prichádza až po polovici filmu, nikto sa ním príliš nezaoberá a polícia prichádza až v samom závere. Postavy majú radi náboženstvo, armádu a sú vlastenci, ale sú predovšetkým nadržaní a každý z nich mohol vraždiť. To nie v zmysle, že mali k tomu príležitosť, ale že ich v takom nelichotivom svetle vykreslil režisér. Zvláštny film v Bunuelovej filmografii, ktorý miesi prvky krimi, komédie a vážnej drámy, ktorou nakoniec je. Záver bude asi pre mnohých sklamaním, rovnako, ako mohol byť sklamaním záver Hanekeho Caché. V tomto momente si ale divák naplno uvedomí, že nesledoval žiadnu kriminálku, čakajúcu na svoje rozuzlenie a môže sa napríklad spätne zamyslieť nad detailami podpätkov z úvodnej časti, ktoré dostanú svoj symbolický význam v tej záverečnej. Vykreslenie spoločnosti vo filme je tu už od iných užívateľov vykreslené dosť. (11.07.2013)