Kdo z koho

Tragikomedie s pozoruhodným morálním kreditem. Studentka Tracy je na zabití, ale poněvadž se k tomu nikdo nemá, všechny intriky jí hladce procházejí a vše spěje k raketové politické kariéře. Chudinka. Profesor McAllister je pro změnu trouba k pohledání, kterému se stane osudným nechuť k vynášení košů a příliš časté čištění cizích odpadů. Vsadím se, že po téhle sondě do americké nátury ztuhnul sebekritičtějším U.S. divákům keep smiling a docela jim to přeju. (25.03.2013)

Snad nejlepší (=nejtrefnější) komedie z amerického středoškolského prostředí. Mezi zdrcujícími gagy tu promlouvá trpká zkušenost se současnou středostavovskou Amerikou, která je (bohužel) velice snadno přenositelná i do reality dnešní střední Evropy. Payne tu s ironickým úšklebkem hovoří o životě a jeho peripetiích, které dřív nebo později najdou každého, kdo není primárně svině, ale občas má naopak chuť těm sviním kolem sebe něco perného říct... Tenhle film to říká za ně. Není co dodat - snad jen, že Broderickovo sprchování je pro mě nejneuvěřitelnější "koupelnovou scénou" všech dob. (27.12.2010)

"It's like my mom says: 'The weak are always trying to sabatoge the strong.'" Z mého pohledu spíše tragikomedie o poměrech na americké střední škole. Paradoxně mě bavily a víc jsem se zasmál u scén ze školního prostředí. Scény z civilního života hlavních hrdinů pak nutily hlavně k zamyšlení nad maličkostmi, které mohou radikálně změnit lidský život. Z hereckého hlediska bylo vše naprosto v pořádku, zářila zejména Reese Witherspoon (a její obličeje a grimasy), které bych i chvílemi věřit, že taková opravdu je. Ale ani Matthew Broderick a ostatní nepodali vůbec špatný výkon. A konec filmu byl také natočen velmi vkusně a mohl by i odpovídat realitě... (21.12.2010)

Skvělá oddychovka do sychravého počasí. Právě kvůli takovým rolím mám Reese Witherspoon ráda. Tu otravnou, cílevědomou mrchu jí prostě nemůžete nevěřit. Matthew Broderick ovšem také nezklamal, jeho ztvárnění zoufalého učitele, který se snaží vyhrabat špínu na neoblíbenou studentku bylo více než přesvědčivé. Celý film byl je vlastně takovým odrazem amerických středních škol, vážně si to všechno dokážu představit v reálu.... (26.03.2011)

Film, jehož alternativní název by mohl znít „Uklízečova pomsta“. Jedna z nejlepších novodobých amerických komedií a zároveň jedna z nejdůvtipnějších společenských (+ politických) satir od dob Prestona Sturgese. Též skvělá připomínka časů, kdy si Payne a Taylor nebrali servítky, nešetřili jízlivostí a svým hrdinům nic neodpouštěli (a nesnažili se nás přesvědčovat, že došli k nějakému prozření a stali se lepšími lidmi). Řeči o demokracii, morálce a etice jsou sice pěkné, ale veškerou svou sílu ztrácejí, když dojde na osobní zášť. Pak vychází najevo, že spravedlnost je slepá. Přinejmenším na jedno oko. To, co začíná jako duel odpudivě ambiciózní studentky a učitele jezdícího v ošuntělém Fordu Festiva, který to nedotáhl dál než na jednu střední školu v Ohiu, je posléze doplněno o hlediska dvou dalších vypravěčů a zároveň kandidátů na školního prezidenta (jeden z nich reprezentuje populismus, druhá nihilismus). Film tak nejenže tematizuje povahu americké demokracie (mýtus o rovných příležitostech pro všechny), ale zároveň je demokratickým způsobem vyprávěn, neboť zohledňuje pohled každé ze čtyř postav a uzpůsobuje mu i styl dané sekvence (16 mm kamerou točené scény s Tammy, subjektivní představy McAllistera). Každá z nich vnímá realitu pouze ze své perspektivy a na rozdíl od nás neví, že ostatní nejsou tak v pohodě, jak se jim jeví, což prohlubuje jejich frustraci z vlastního života bez naplněných kariérních ambicí, rodiny či přátel. Cyklická struktura vyprávění (a kruhy, ve kterých se neustále pohybuje a s nimiž je vizuálně spojován McAllister) a slova o roli náhody přitom napovídají, že člověk je proti některým skutečnostem bezmocný a neustálá snaha překročit vlastní limity jej bude akorát zas a znovu vrhat do deprese. Skutečnými vítězi jsou nakonec paradoxně dva „poražení“ (Paul a Tammy), kteří se nesnažili přesáhnout sami sebe a zůstali autentičtí. Kromě inteligentního scénáře, který se nebojí ambivalence, a hereckých výkonů přesně na pomezí karikatury a uvěřitelnosti, film vyniká využitím autentických lokací a neherců (v čemž se Payne přiznaně inspiroval Formanovými filmy) a propracovaností řady zdánlivě marginálních scén do nejmenších detailů (flashbacky představující Tracy, již zmíněné 16 mm scény s Tammy, opakující se motiv odpadků, které McAllistera pronásledují na každém kroku). Vtipná, chytrá, originální a nadčasová satira, nad kterou někde opravdu hodně přemýšlel, což zas o tolika nových amerických komediích napsat nelze. 90% (29.08.2009)